Změna klimatu zkracuje cestu do Číny, další důsledky se moc neřeší

Zpráva o plavbě první nákladní lodě z Číny tzv. severní cestou zaujala mnohá média. Výroční zpráva NOAA o změnách klimatu nadchla podstatně méně.

Petr Jedlička

13.08.2013 16:42

A1

V roce 2010 žádalo o povolení proplout severní cestou šest lodí. Letos jich bylo už 372. Foto neznámého autora, flickr.com

Osmačtyřicet dní trvá obvykle obřím nákladním lodím dopravit zboží ze severočínských přístavů na západ Evropy. Děje se tak, pokud využívají tradiční cestu okolo Indie a přes Suezký průplav. Změnou klimatu způsobené tání arktického ledu ovšem otevírá v posledních letech kratší trasu, a to přes Severní ledový oceán. Minulý čtvrtek se po ní vydala mohutná Chung Sing – první čínská obchodní loď, která tzv. severní cestu absolvuje.

„Chung Sing pluje do holandského Rotterdamu, kam má dorazit 11. září. Cesta jí tedy potrvá o patnáct dní méně, než kdyby plula přes Suez,“ píše Trude Pettersenová na severu BarentsObserver.com.

O otevírání severní cesty vlivem klimatických změn se mluví už poměrně dlouho. Dle prognóz Jihokorejského námořního institutu z minulých let by mělo například využívání trasy růst každý rok o 6,5 procenta a v roce 2030 odvést až čtvrtinu dopravy mezi Evropou a Asií.

Podle zjištění agentury Reuters se ale počet lodí plujících přes sever v poslední době zvyšuje skokově. V roce 2010 požádalo o příslušná povolení ruské úřady pouze šest lodí; v roce 2012 pak 46. Letos tak učinilo již 372 lodí, a to uplynulo z roku jen sedm měsíců.

„Severní cesta se dosud dala využívat jen v létě (...) a i tak musely mnoha lodím pomáhat ruské ledoborce (...) Rekordní tání ledu v posledních letech však vede experty k závěru, že se příslušná trasa otevře během dekády až na osm měsíců v roce (...) Plavba do Evropy se tím zkrátí o 40 procent (...) a náklady klesnou o pětinu,“ píše pro Reuters Balazs Koranyi.

Další důsledky
Na plavbu Chung Singu, resp. na otevírání severní cesty upozornily v minulých dnech četná média v Číně, Británii i v USA. O dalších důsledcích jevu (či jeho příčinách) ale v tematických zprávách mlčí.

Podle výroční zprávy Národního úřadu pro oceán a atmosféru USA (NOAA) vydané v minulém týdnu přitom za poslední rok nejen ubylo nejvíce arktického ledu od počátku satelitních měření před 34 lety, ale též opět narostly průměrné teploty vzduchu a vod. O 3,2 minimetru se také zvýšily hladiny oceánů. Koncentrace CO2 v atmosféře vzrostla o 2,1 ppm na globální průměr 392,6 ppm.

„Arktida se v roce 2012 zahřívala dvakrát rychleji než oblasti v nižších zeměpisných šířkách. Letní zalednění oceánů se smrsklo na historické minimum (...) Ledový pokryv Grónska více či méně odtál na 97 procentech svojí rozlohy,“ vybírá ze zprávy Lauren McCauleyová ze serveru CommonDreams.com.

Státy spravující část arktických vod a ostrovů si od postupující změny klimatu slibují rovněž zpřístupnění nových surovinových zásob. Vědci však varují, že další důsledky změny, jako je zvýšení četnosti extrémních klimatických jevů, si vynutí výdaje, jež zisky z případné nové těžby násobně převýší.


Další informace:
CommonDreams.org Chinese Ship's Historic Route Marks Sign of Warming Times
ChinaDaily.com.cn Arctic trade route opens
Reuters Ice levels, rule changes to boost Arctic northern sea route
ClimateCentral.org Study Shows A Future In Trans-Arctic Shipping
CommonDreams.org State of Climate Report Reveals 'Unprecedented' Arctic Melting


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.