Přelomová dohoda, výrzaný úspěch, velký skok. Těmito slovy hodnotí pozorovatelé specifickou klimatickou úmluvu, k níž se podařilo dospět zástupcům států OSN během čtyřdenního maratonu rozhovorů na konci minulého týdne ve rwandském Kigali. Konkrétním cílem ujednání je omezit užívání fluorovaných uhlovodíků (HFC), skupiny plynů, jež jsou používány coby chladivo především v klimatizačních zařízeních. Fluorované uhlovodíky jsou významným zdrojem skleníkového efektu, který vede globálně k oteplování atmosféry a nepříznivým klimatickým změnám.

Postupný proces nahrazování HFC neškodlivými alternativami by měl dle dohody začít ve vyspělých zemích v roce 2019. Rozvojové země v čele s Čínou by se měly přidat o pět let později. Malá skupina států zahrnující Indii, Pakistán a některé blízkovýchodní země si ovšem zajistila výjimku a odložila opatření až na rok 2028.

Přestože to je dle některých ekologických organizací už nebezpečně pozdě, obecně je i ekology dohoda vítána. „Je to, jako bychom přestali vypouštět oxid uhličitý na víc než dva roky,“ vysvětlil vedoucí klimatického programu Natural Resources Defense Council David Rongier.

Schválení úmluvy si pochvaluje rovněž ministr zahraničí USA John Kerry: oteplení podle něj omezí nejméně o půl stupně Celsia.

Právě v následujícím měsíci má navíc vstoupit v platnost starší sestra aktuální úmluvy, loňská dohoda o klimatu z Paříže. Ta usiluje o omezení otelplení planety oproti předindustriálnímu odbodí o maximálně dva stupně. Vzhledem k tomu, že rostoucí emise HFC by její přínos mohly významně umenšit, je význam plánu ujednaného v Kigali dle klimatologů nezanedbatelný.

Horší než CO2

Za oxidem uhličitým vznikajícím při spalování fosilních paliv — nedůležitější příčinou oteplování — sice HFC zaostávají co do množství, vynahrazují to ale až osmtisíckrát vyšší účinností a trvanlivostí v řádech desítek tisíc let.

Analytikové upozorňují také na to, že výroba HFC rapidně roste, a to poněkud ironicky především kvůli stále vyšší poptávce po klimatizaci v rozvojových zemích. Do roku 2050 má přitom být podle Národní laboratoře v Berkeley na světě v provozu až 1,6 miliardy klimatizačních zařízení a oteplení způsobené uniklými HFC plyny by tedy mohlo být nebezpečně závažné.

Z chladících systémů uniká plyn především vinou špatné údržby, nebo když není zařízení po vyřazení řádně zrecklováno. Podle mezinárodní ekologické organizace Greenpece je tak již dnes více než 59 procent všech vyrobených HFC v atmosféře.

Plyny ze skupiny HFC se mimo chlazení v klimatizacích užívají rovněž jako médium pro hasící přístroje, izolační pěny či inhalátory.

Proti tentokrát Asie

Ve srovnání s jinými klimatickými jednáními zaujala pak ještě komentátory dohody z Kigali skutečnost, že proti rychlému omezení výroby HFC se stavěly tentokrát zejména ne-rozvinuté, ale rozvojové země. Především Indie se pokoušela počátek úsilí o omezení produkce HFC co nejvíc odložit, neboť se nechce krátit na ekonomickém růstu.