Špicberské globální úložiště semen, jež bylo zřízeno pro archivaci tisícovek rostlinných druhů pro případ ekologické katastrofy, čeká mnohamilionová oprava. Do přístupového tunelu takzvané Noemovy archy pro rostliny totiž nateklo minulý měsíc při nezvykle teplých deštích velké množství vody, která odtála z permafrostu, jež obklopuje většinu komplexu.

Norská vláda, která archiv oficiálně spravuje, oznámila v úterý investici přesahující v přepočtu sto milionů českých korun na potřebné úpravy. Zajímavostí je přitom, že nezvykle teplé deště v oblasti, a tedy i tání permafrostu a průsak, způsobují globální změny klimatu — stejný faktor, jež se podílí na vyšší četnosti různých ekologických krizí, a který tak spoluzapříčinil i vznik úložiště samotného.

„Speciální skupina odborníků bude teď zkoumat další možná opatření proti zvyšujícímu se objemu vody (v komplexu) v době, kdy je na Špicberkách stále větší teplo. Na stabilitu permafrostu se již nemůžeme spolehnout (...) Našim dlouhodobým cílem je zajistit ochranu semen pomocí preventivních opatření,“ uvedla norská vláda v tematickém prohlášení.

Správa komplexu zatím odstranila trafostanici, jež byla v tunelu umístěna. Nyní plánuje vykopat speciální kanály, které by měly vodu odvádět mimo tunel.

Vlastní sejfy se semeny zatím zasaženy nebyly.

Podrobněji o úložišti

Globální úložiště semen leží na arktickém souostroví Špicberky poblíž Longyearbyenu, špicberského hlavního města. Norská vláda jej nechala zbudovat v roce 2008 jako globální archiv rostlinné pestrosti a eventuálně, jak už zmíněno, i jako poslední záchranu v případě vážné ekologické katastrofy. Součástí úložiště se staly i sbírky, jež do té doby uchovávaly semenné banky jinde ve světě.

Podle původního záměru měla právě stálost trvale zmrzlé půdy a ledu okolo komplexu zaručit, že lidé budou v případě nějaké velké pohromy i za mnoho let moci využít semena pro vypěstování nových rostlin, faktické záchraně druhů a případně i k vlastnímu přežití.

„V současnosti to vypadá tak, že do celého objektu zatéká voda, která brzy mrzne. Zřejmě tak v přístupovém tunelu vznikne jeden velký ledovec, který nás od všech semen odřízne,“ řekl Guardianu po průsaku Arne Kristoffersen, bývalý horník, jenž nyní v úložišti semen pracuje.