Objem ledové pokrývky v Arktidě dosáhne na konci letošního léta podle vědců kvůli globálnímu oteplování svého absolutního zaznamenaného minima. Klimatologové setrvale varují, že změny v Severním ledovém oceánu by mohly výrazným způsobem ovlivnit počasí na severní polokouli.

Za poslední čtyři letní období je arktického ledu čím dál tím méně, řekl Mark Serreze, ředitel amerického Národního datového centra pro sníh a led. Rozloha a tloušťka ledu, který na konci září po letošním letním období v Arktidě zůstane, bude podle Serrezeho nejnižší v historii.

„Stojím si za svými předchozími prohlášeními, že letní ledová pokrývka Arktidy je ve smrtelné spirále. Již nikdy se nevrátí na svoje původní hranice,“ prohlásil v rozhovoru pro agenturu IPS.

Vědci nyní také potvrdili, že teplejší voda Severního ledového oceánu nejen že v zimě déle zamrzá, ale také do atmosféry uvolňuje více tepelné energie než v minulosti, což má za následek narušení vzorců počasí na severní polokouli.

„Výjimečně studená loňská zima s četnými sněhovými srážkami v Evropě, východní Asii a Severní Americe je důsledkem jedinečných a nových fyzikálních procesů v Arktidě,“ prohlásil James Overland, odborník na mořskou ekologii amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA).

„Paradoxně teplejší Arktida bude v budoucnu znamenat, že studené zimy s velkým množstvím sněhu se stanou spíše pravidlem než výjimkou,“ dodal Overland.

Nebezpečí v permafrostu

Podle Serrezeho bude důsledků oteplování Severního ledového oceánu přibývat a ty, které již byly objeveny, budou se zvyšující se teplotou stále intenzivnější.

Jedním z nejnebezpečnějších důsledků oteplování Arktidy je podle některých klimatologů roztání trvale zmrzlé půdy v pobřežních oblastech Severního ledového oceánu. Pokud by se kvůli emisím uhlíku zvedla globální teplota planety o dva stupně, v Arktidě by to podle předpovědí znamenalo oteplení až o šest stupňů, což by vedlo k rozmrznutí poloviny světového permafrostu.

Podle Vladimira Romanovského z Aljašské univerzity obsahuje permafrost velké množství metanu a dalších sloučenin uhlíku, které se v něm střádaly tisíce let, a pokud by roztál, většina plynů by se uvolnila do ovzduší. Metan je jedním z nejnebezpečnějších skleníkových plynů a zvýšení jeho objemu v atmosféře by vedlo k dalšímu oteplování planety.

Podle expertů obsahuje třináct milionů kilometrů čtverečních trvale zmrzlé půdy na jeden a půl bilionu tun uhlíku, což je přibližně dvakrát více, než se v současné době nachází v atmosféře. „Soustavné odtávání permafrostu pozorujeme již od roku 1980,“ dodal Romanovsky.

Potenciální emise oxidu uhličitého, metanu a dalších možných skleníkových plynů z tajícího permafrostu ale prozatím nejsou zahrnuty do žádných modelů globální klimatické změny. Podle expertů potrvá ještě několik let, než budou moci výpočty počítat i s těmito údaji.

Další informace:

IPS Arctic Ice in Death Spiral