Postup schválený OSN, který dovoluje rozvinutým zemím platit za redukci emisí skleníkových plynů v zahraničí, je v poslední době kritizován kvůli vysokým cenám konzultačních služeb, jež musí rozvojové země platit za schválení konkrétních projektů.

OSN prozatím vydalo příslušnou certifikaci pouze třiatřiceti firem na celém světě. Ty jediné mají právo ocenit projekt na redukci uhlíkatých emisí a doporučit jej jako hodný podpory. Vysoká poptávka ale způsobila, že rozvojové musí na výpočet ceny projektů čekat i několik měsíců a zaplatí za ně vysoké částky.

Například nepálská vláda musela za ocenění svého programu na redukci emisí vydat norské konzultantské firmě již sto padesát tisíc euro. Tato suma by stačila na pokrytí nákladů na dalších 340 menších kotlů na biomasu, které se v Nepálu používají.

Kyle Ash z washingtonské pobočky Greenpeace označil poplatky za ocenění projektů za nehorázné a zpochybnil celý systém obchodování s emisními povolenkami, který probíhá pod hlavičkou OSN. „(Pro rozvojové země) to není příliš dobrá investice, obzvláště když existují i jiné cesty, jak s emisními povolenkami obchodovat.“