Množství uhlíku v atmosféře překročilo 400ppm, historický moment, říkají vědci

Facebook Twitter Vytisknout

„Ačkoliv je září obvykle měsícem s nejnižším počtem uhlíku v atmosféře, letos poprvé neklesl počet částic CO2 v ovzduší pod 400 částic na milion (ppm). V budoucnosti budou historické knížky popisovat září 2016 jako nejdůležitější mezník pro celosvětové klima,“ napsal v úterý pro Climate Central klimatický vědec Brian Kahn s odkazem na pondělní studii vydanou v časopise Nature Climate Change.

Podle shody výrazné většiny vědců, kteří se problémem zabývají, bude mít překročení hranice trvalé následky na celosvětové klima a do budoucna se nedá očekávat, že by počet uhlíku v ovzduší klesal.

Letošní rok tak bude podle vědců i rokem, kdy jsme trvale a na dlouhou dobu dopředu překročili hranici 400ppm uhlíku v atmosféře. Kvůli tomu zažíváme nejteplejší rok vůbec. Vysoké oteplení způsobuje například odumírání korálových útesů, přemnožení nebezpečných bakterií v mořích, lesní požáry v Kalifornii, extrémní sucha zejména v zemích globálního jihu nebo rekordní tání ledovců v Arktidě.

Podle jednoho z autorů studie Richard Bettse z britské národní meteorologické organizace Met Office je výsledek studie alarmující, protože vědci očekávali trvalé překročení hranice 400ppm až o rok později. „Když jednou tuhle bariéru překonáte, trvá hodně dlouhou dobu, než začne přírodními procesy počet uhlíků v atmosféře opět klesat. I kdybychom přestali vypouštět emise,“ řekl Guardianu Betts.

Klimatická skepse

Podle vědců zvýšený nárůst oxidů uhlíku v ovzduší způsobuje nyní průměrně oteplení planety blížící se hranici 1,5 stupně, jejímuž překročení se snaží vyhnout loni podepsaná pařížská dohoda o klimatu.

Z jedné pětiny se podle vědeckých studií podílí na letošních rekordních hodnotách i klimatický jev známý jako El Niňo, který vzniká oteplením Tichého oceánu v důsledku zeslabení Humboldtova proudu.

Už v roce 2013 varovalo patnáct vědců v čele s Jamesem Hansenem z NASA před tím, že maximální bezpečná hranice pro stabilitu klimatu je 350ppm. Přitom před industriální dobou se počet částic uhlíku v atmosféře pohyboval pod hranicí 280ppm, od té doby vlivem lidské činnosti stoupá.

Ani výhled do budoucnosti není dle vědců pozitivní. „Při nejlepším možném scénáři můžeme v blízké době očekávat stabilizaci, ale bude trvat desetiletí, než začne počet uhlíku v atmosféře znovu klesat,“ řekl Climate Central ředitel Goddardova institutu v NASA Gavin Schmidt.

„Dle mého názoru nemůžeme tvrdit, že už v letošním roce neuvidíme hodnoty uhlíků v atmosféře pod 400ppm — ani nikdy v blízké budoucnosti. Minimálně ne za mého života,“ uzavřel Schmidt.