Sedm mocností tvořících skupinu nejvýznamnějších tržních ekonomik světa (G7) se shodlo na ukončení podpory těžby, zpracování a spotřeby fosilních paliv různými formami státních dotací do roku 2025 — tedy do deseti let. Stalo se tak na schůzce jejich čelných představitelů v závěru minulého týdne v Tokyu. Pozorovatelé připomínají, že jde o vůbec první stanovení podobného termínu. I když závazek ukončit státní podporu danému odvětví obsahoval už třeba závěrečný dokument ze summitu G7 v roce 2009, letos poprvé byla dohodnuta i konkrétní lhůta.

Lídři Velké Británie, Japonska, Spojených Států, Kanady, Francie, Německa a Itálie zároveň vyzvali i všechny ostatní státy, aby „neefektivní dotování fosilních paliv“ do deseti let ukončily.

„Výroba a spotřeba energie má na svědomí dvě třetiny všech emisí skleníkových plynů. Uznáváme klíčovou roli, jakou hraje energetický sektor v boji s klimatickou změnou,“ uvádí se také v deklaraci, jíž lídři vydali na konci tokijského summitu.

Námitky kritiků

Znalci slib G7 veskrze vítají, zároveň ale varují před předčasným optimismem. Ačkoliv totiž vlády deklarují ledacos, a státní podpora fosilnímu průmyslu v zemích G7 opravdu průběžně klesá, v praxi se najdou stále i výjimky. Velká Británie například nabídla nedávno daňové prázdniny společnostem těžícím ropu v Severním moři, Japonsko zase financuje několik nových uhelných elektráren a Kanada podporuje těžbu plynu.