Různě lze narazit na černé úvahy, jak v budoucnu budou drahé potraviny, suroviny a energie. Tak vezměme, že poptávka po ropě roste. Její těžba ale již patrně bude jen klesat, protože její zásoby lidstvu prostě začínají docházet. Zásoby fosilních paliv obecně jsou konečné a dříve či později je lze vyčerpat.

Od využívání fosilních (uhlíkatých) zdrojů energie v současnosti ekologové odrazují s odkazem na rostoucí koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře a možnost jejího vlivu na těžko zvratitelné klimatické změny na Zemi. Fosilní paliva jsou ale zároveň také důležité suroviny využívané v chemickém průmyslu (plasty, léčiva) a když jsme zrovna u té ropy, jde také o zdroj asfaltu (používaného na silnicích). Využití fosilních paliv je spojeno s velkými těžebními objemy (velké doly, objemná doprava) a znečišťováním životního prostředí (prach, oxidy dusíku, síry, oxid uhelnatý, havárie s úniky do vod a půd, hluk spalovacích motorů...).

Co nás čeká po éře neekologické energie? Dříve či později to patrně bude konečně "doba ekologická". Může sklapnout globalizaci, neboť zdraží doprava a ta na nesmyslné vzdálenosti přestane být výhodná. Místo toho dostane zelenou rovnoměrnější lokální produkce (zemědělská a potravinářská především). Přestane plýtvání surovinami získávaných prostřednictvím levné energie a z primárně dobře dostupných ložisek, mnohem více se vyplatí recyklace. Ekologové přestanou být „teroristy“, když si dovolí kritizovat průmysl za plýtvání energiemi, ale průmysl bude muset projít modernizací. Stejně tak modernizací projdou domácnosti, doprava...

Jaké zdroje energie ale tedy budeme využívat? Odvážná tvrzení energetiků připouštějí, že i u nás polovinu dnes spotřebovávané energie lze nahradit alternativními zdroji. Technologie prochází bouřlivým vývojem, již nyní ale například solární ohřev vody, stavby větrníků a využití odpadní biomasy vychází levněji než uhelná energie. Proti dnešní celkové spotřebě zrovna z alternativních zdrojů můžeme mít energie sice méně, ale již dnes za konkurenceschopnou cenu k dosud více využívaným zdrojům. Spotřeba energie bude odpovídat spotřebě společnosti pomalu před několika desítkami let - společnosti, která tehdy také prosperovala.

Čeká nás tedy ekologická katastrofa? Již nyní můžeme plynule přecházet na „dobu ekologickou“ a neriskovat náhlé změny klimatu, náhlý nedostatek energie (bez zajištění zdrojů alternativních), přejít od globalizace k šetrnější spotřebě a lokální produkci, čistějšímu životnímu prostředí. Takový Václav Klaus ovšem přišel s ideologií, podle které je všeho dost a s odkazem na neomezování osobní svobody lze pokračovat v bezohledném drancování planety. S tím se nechá fotit s uhelným velkorypadlem a otevírá dálniční úseky. Jen s úsměvem lze dodat, že v devadesátých letech se začala česká ekonomika pod taktovkou Václava Klause propadat, aniž k tomu byly vnější příčiny. Propad kvůli politikům jeho ražení ovšem není nutný!