Nejteplejší léto od roku 1775 naměřili meteorologové z pražského Klementina. Průměrná teplota od začátku června do konce srpna byla 22,7 stupně Celsia, což je o necelé tři stupně vyšší, než bylo běžné v posledních čtyřech dekádách. Výsledky měření zveřejnil ve středu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Takto vysokou průměrnou teplotu meteorologové naměřili poprvé v historii měření. Navíc samotný srpen byl třetím nejteplejším v historii měření, druhý nejteplejší srpen meteorologové zaznamenali před třemi lety. Tři nejteplejší léta naměřili v Klementinu v tomto století.

„Je vhodné připomenout, že letošní léto následovalo po velmi teplém jaru, které bylo druhé nejteplejší v historii měření, a to jen díky mrazům na začátku března,“ uvedl prognostik Pavel Jůza z ČHMÚ. V klementinské stanici umístěné nedaleko Karlova mostu porovnávají data sbíraná bez přerušení už od roku 1775, v rámci celé republiky se měsíční průměrné teploty sledují teprve od roku 1961.

Podle klimatologů souvisí rekordně teplé léto s měnícím se klimatem. „Nejen letní teploty vzduchu rostou postupně od osmdesátých let dvacátého století. Nárůst teplot je statisticky významný a se zimou jsou to dvě nejrychleji se oteplující sezóny. V létě nám narůstá hlavně počet tropických dní, jejichž počet se oproti situaci před čtyřiceti lety zvýšil na dvojnásobek,“ řekl Deníku Referendum Pavel Zahradníček z Oddělení klimatického modelování Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Růst letních teplot lze očekávat i v příštích letech. „Ale pozor neznamená to, že každý rok. Klidně mohou být i chladná či průměrná léta, jen jich bude podstatně méně,“ dodal Zahradníček.

Plány ministerstev a reakce ekologů

Problematikou nárůstu teplot v letních měsících a s tím souvisejícím suchem se podle svých slov zabývají také příslušná ministerstva. Ministerstvo životního prostředí se podle Ondřeje Charváta z tiskového oddělení problematikou tepla a sucha zabývá dlouhodobě a předkládá návrhy řešení.

„Ministr Brabec jednal v minulém týdnu s odborníky na problematiku boje se suchem přímo na Úřadu vlády. Plánujeme podpořit projekty obcí na zajištění pitné vody, recyklaci a zpětné využití vody v průmyslu, v zemědělství zlepšit schopnost půdy zadržovat vodu a chránit jí před erozemi, ve městech záchyt dešťové vody a adaptační opatření na změny klimatu,“ řekl Deníku Referendum Ondřej Charvát.

Podle ministerstva byla situace v letošním létě kritická. „Do poloviny srpna vydalo sedmapadesát úřadů obcí s rozšířenou působností různá omezení dodávek vody. Zemědělci neměli dostatek krmiva pro zvířata, v rybnících hynuly ryby,“ vypočítává tisková mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Podle Jana Rovenského z Greenpeace, který se problematikou energetiky a změn klimatu zabývá dlouhodobě, by se ministerstvo životního prostředí mělo ovšem kromě následků změn klimatu věnovat zejména jejich příčinám.

„Je potřeba vzít v potaz, že od určité úrovně se na změny klimatu adaptovat nelze. Pokud průměrná globální teplota stoupne třeba o pět stupňů oproti předindustriální době, tak adaptační opatření neexistují,“ upozornil s nadsázkou.

Vědecký konsensus je totiž takový, že rozvrat klimatu může být neodvratný už při zvýšení průměrných teplot o jeden a půl stupně Celsia. Pařížská dohoda o změnách klimatu obsahují jako cíl zvýšení průměrné globální teploty nejvýše o dva stupně Celsia, přičemž jeden a půl cíle uvádějí jako žádoucí cíl.

„Ministerstvo životního prostředí by mělo kromě zadržování vody v krajině také aktivně vystupovat proti prodlužování provozu uhelných elektráren, protože to jsou právě ony, které změny klimatu způsobují,“ řekl Deníku Referendum Jan Rovenský. Česká politika ovšem zatím takovým směrem nemíří, Sobotkova vláda dokonce v minulém období rozhodla o prolomení limitu těžby.

Ministerstvo zemědělství mezitím sčítá škody, které abnormálně teplé léto napáchalo. Tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý Deníku Referendum sdělil, že je prozatím příliš brzy na definitivní údaje o škodách, protože mnoho plodin je ještě na poli a zemědělci je budou sklízet až na podzim.

„V lesích podporujeme výsadbu zpevňujících dřevin, v krajině pak stavbu rybníků a vodních nádrží. Na polích výstavbu závlah, které pomohou zelinářům zavlažovat plodiny v době sucha. V nejbližších letech na problémy spojené se suchem a nedostatkem vody uvolníme přibližně čtrnáct miliard korun ze státního rozpočtu,“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva.

Podle programového ředitele Hnutí Duha Jiřího Koželouha je důležité se v rámci adaptace na sucho a zadržování vody v krajině zabývat zejména stavem českých lesů. Prvním krokem by podle něj měla být nová zalesňovací vyhláška, kterou připravuje ministerstvo zemědělství. Jenomže ani ta nemíří potřebným směrem.

„Podmínky, které jsme vypouštěním emisí skleníkových plynů nastolili, prostě neumožňují další výsadbu smrkových monokultur. Lesy se musí změnit v druhově a věkově pestré. Plánovaná lesní vyhláška však konzervuje současný stav a vede k neudržitelné správě lesů,“ řekl Deníku Referendum Jiří Koželouh.