Uschl nám strom

Jeden strom v jednom pražském parku uschl, zemřel, opustil nás. To si zaslouží vzpomínku. O čem důležitějším by se vlastně mělo psát?

Na kraji našeho parku na Zeleném pruhu uschl strom. Pokud se nepletu, topol černý. Na Wikipedii se dočítám, že se tento strom může dožít až několika staletí. Náš už se nedožije. A možná ho budou následovat další, v aleji, kterou nebožtík otevíral, jich je mnoho viditelně proschlých. Ale zatím se drží. I přesto, že jejich „mělký a dlouze protáhlý“ kořenový systém jim v dnešních suchých časech moc nepomáhá.

Možná, že měl nějakou nemoc, užírala ho pokradmu houba, až mu došly síly. Sucho jenom přispělo k jeho beztak neodvratné smrti. Kusy kůry jako svlečená a odhozená kůže leží na zemi. Okolo celé aleje je zem pokrytá topolovými listy. Kolik jich na konci léta zůstane v korunách?

Je to smutné. Zelený pruh už je víc žlutohnědý nebo žlutošedý. Tráva už je skoro úplně vyschlá a začínající tropická vedra jí zřejmě uštědří ránu z milosti. Před třemi lety mě vyděsil pohled na buky, které na začátku srpna začaly hromadně shazovat listy. Prostě pro ten rok zabalily krám a přešly na úsporný režim. Možná se takový pohled stane něčím běžným a nikdo nad tím ani nepovytáhne obočí.

ImageTopol černý se může dožít několik století. Nynější sucha však těmto stromům s mělkým kořenovým systémem nepřejí. Foto Lesley Walduck

Město se zahřívá, nejen kvůli oteplování, ale pro svůj stále čilejší provoz. Pro své bohatství. Každý nový developerský projekt, každé prodané a svou posádku úspěšně vozící auto znamená, že se puls města o něco zrychlí, teplota stoupne. Třeba je možné růst a prosperovat šetrně, ohleduplně, zdravě. Spíš ale ne. Ojedinělé vlaštovky zelené jaro zpět nepřinesou.

Dá se vůbec něco dělat? Něco víc než stromům držet palce? Zřejmě ano. Představuji si krizový tým plný odborníků – botaniků, hydrologů, expertů na dopravu, urbanistů – jak usilovně dnem i nocí pracuje na komplexním návrhu opatření. Co jiného by mělo mít ve městě přednost. My neodborníci vlastně můžeme opravdu jenom fandit, přispívat na zajímavé projekty. Doufat v zelenější budoucnost.

Zpět k našemu zesnulému. Jak se dále dočítám, topol černý je rychle rostoucí dřevina, zdroj obnovitelné energie. Dřevo sukovitých kmenů se dokonce využívá jako imitace vzácných zámořských dřev. Na hrázích rybníků a vodních toků zpevňuje břehy. Tvoří větrolamy. Topolová mast z pupenů se používala na revma, hemeroidy, omrzliny i popáleniny. Docela užitečný přítel člověka.

Já topoly nejvíc obdivuji za jejich podivuhodnou schopnost pohrávat si svými mělkými kořeny s asfaltem jako s plastelínou. Na těch báječných vybouleninách jsme si s dcerkou na kole i bez něj už užili spoustu legrace. Těším se, že se některé z topolů u nás skutečně dožijí požehnaného věku. I když to tu už vlastně nebudu. Ve srovnání se stromy jsme my lidé tak trochu jepice.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.