Množství v uhlíku v atmosféře — či přesněji roční průměrná koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v ovzduší — překonalo další rekord: hranici 403,3 částic na miliontinu (ppm). Dle čerstvě publikovaných dat Světové meteorologické organizace (WMO) se tak stalo v roce 2016, tedy za poslední rok měření. Již minulý rok, kdy byly k dispozici údaje za rok 2015, se přitom mluvilo o „historickém momentu“. Tehdy byla překročena úroveň 400 ppm.

Podle varování takzvané Hansenovy skupiny z roku 2013 — vědeckého týmu, který sdružuje patnáct špičkových odborníků na otázky klimatu v čele s Jamesem Hansenem z NASA — je pro zachování dlouhodobé stability klimatu maximální bezpečnou hranicí úroveň 350 ppm. V předindustriální době se počet částic uhlíku v atmosféře pohyboval pod hranicí 280ppm. Je tak jen malých pochyb, že v současnosti stoupá vlivem lidské činnosti.

„Podobné množství uhlíku v atmosféře jako nyní jsme v historii měření dosud nezaznamenali. Naposledy jej bylo v ovzduší tolik před třemi miliony let, v období pilocénu, kdy byla hladina moří o dvacet metrů výše než je dnes, “ uvedla WMO v pondělní tiskové zprávě.

Vědci si v komentářích k měřením WMO nevšímají přitom jen vlastního zvýšení, ale i dvou dalších skutečností: jednak výše nárůstu, protože nárůst o 3,3 ppm meziročně je nezvykle mnoho, a jednak faktu, že k němu dochází právě nyní. Množství emisí CO2 totiž v posledních dvou třech letech už meziročně nenarůstá, ale zůstává v zásadě stejné, i když v absolutním součtu stále enormní.

Částečným vysvětlením zde může být jev známý jako El Niňo, který vzniká oteplením Tichého oceánu v důsledku zeslabení Humboldtova proudu, v kombinaci se spalováním fosilních paliv. Nicméně i v roce 1998, kdy vědci zaznamenali srovnatelně silné El Niňo jako loni, stouplo množství uhlíku v atmosféře pouze o 2,7 ppm.

↗

Jádrem jevu El Niňo je přechodné oteplení oceánu na západní straně Ameriky v důsledku zeslabení studeného Humboldtova proudu. Oteplení moře pak spoluzapříčiňuje další extrémní počasí jako sucha či povodně. Repro NA, WmC

Vědci v souvislosti s nárůstem koncentrace CO2 v ovzduší varují zejména před zničujícími důsledky pro klima a před stoupajícím oteplení planety. „Bez drastických opatření vedoucích ke snižování emisí směřujeme do konce století k nebezpečně vysokému oteplení, které mnohonásobně překoná cíle stanovené Pařížskou dohodou,“ uvedl pro média ředitel WMO organizace Petteri Taalas.

Vysoké oteplení přispívá výrazně například k odumírání korálových útesů, vzniku mimořádně silných hurikánů, přemnožení nebezpečných bakterií v mořích, rozsáhlým lesním požárům, extrémnímu suchu zejména v jižních zemích či k rekordnímu tání arktických ledovců.

Trend před konferencí

Světová meteorologická organizace zveřejnila svá data týden před začátkem každoroční klimatické konference OSN v německém Bonnu, aby tím zároveň zvýšila tlak na přísnější politické cíle pro snižování emisí. Cíle stanovené před dvěma lety Pařížskou dohodou dle ní nestačí, navíc jeden z největších emitentů Spojené státy od smlouvy odstupují.

„Čísla nelžou. Stále vypouštíme více emisí, než si můžeme dovolit, což musíme změnit. V současnosti existují různá řešení, jak se s touto výzvou vypořádat, nicméně chybí politická vůle k jejich prosazení,“ řekl BBC ředitel Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Erik Solheim.

UNEP zároveň zveřejnil v úterý porovnání klimatických politik jednotlivých států s jejich mezinárodními závazky. Ani dle Solheima nedostačují nyní naplňované sliby k udržení průměrného oteplení planety pod dvěma stupni Celsia do konce století. Dnes už směřujeme až ke třem stupňům.

„Nová čísla by měla být pro politiky dalším alarmem. Víme, že s postupujícím vlivem změn klimatu upadá schopnost rostlin a oceánů pohlcovat oxidy uhlíku. Pokud však nezačneme okamžitě snižovat emise, stane se lidstvo pasažerém v jednosměrném rychlíku směřujícím k úplnému klimatickému rozvratu,“ uvedl k tématu klimatolog Dave Reay z Edingburské univerzity pro list The Guardian.

Teď jde o ztlumení

S ohledem na vývoj v posledním desetiletí a zkušenost s vůlí světových politiků k činům nevěří v současnosti už většina klimatologů, že se podaří situaci v dohledné době výrazně zlepšit. Nyní jde o to změny klimatu co nejvíce ztlumit a zabránit právě úplnému rozvratu.

„Při nejlepším možném scénáři můžeme v blízké době očekávat stabilizaci, ale bude trvat desetiletí, než začne počet uhlíku v atmosféře znovu klesat,“ řekl pro agentury už před časem ředitel Goddardova institutu v NASA Gavin Schmidt.

Schmidtova slova potvrzují nyní predikce WMO, podle kterých bude i v letošním roce koncentrace uhlíku v atmosféře stoupat, i když se  z důvodu nižšího vlivu El Niňa neočekává už tak masivní nárůst jako v loni.

„Dle mého názoru můžeme tvrdit, že už v letošním roce neuvidíme klesnout hodnoty uhlíku v atmosféře pod 400ppm. A v dalších letech už určitě ne. Minimálně ne za mého života,“ uzavřel Schmidt.

Další informace:

The Guardian Global atmospheric CO2 levels hit record high

BBC News Record surge in atmospheric CO2 seen in 2016

The Hindu Concentration of CO2 in atmosphere hits record high: UN