Přelomové rozhodnutí, facka do tváře chudému Jihu, nezodpovědnost. Takto reagují nejvyšší vrcholní představitelé, na čtvrteční rozhodnutí prezidenta Spojených států Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody o zmírňování změn klimatu.

V projevu ze čtvrtečního večera oznámil Trump, že odstoupením od Pařížské dohody plní svůj slib zastupovat zájmy amerických pracujících. Celá dohoda byla podle něj vyjednána „špatně“, „neférově pro Ameriku“, jelikož od největších znečišťovatelů požaduje „nesmyslné cíle“.

Zároveň podle něj Spojené státy již snížily své emise dostatečně a dodržení cílů by znamenalo, že Čína může pokračovat ve znečišťování, zatímco americký průmysl bude strádat. Stejně tak Spojené státy přestanou přispívat do Zeleného fondu, který má pomáhat zemím chudého Jihu adaptovat se na měnící se klima.

„Odcházíme, avšak začneme zároveň vyjednávat novou klimatickou dohodu, která bude férová k americkému průmyslu, našim pracujícím a daňovým poplatníkům,“ slíbil Trump v projevu.

Důsledky rozhodnutí

Spojené státy patří k největším producentům uhlíkatých emisí na světě, a to jak vzhledem k HDP, tak při přepočtu na obyvatele. Celkově na ně připadá přibližně šestinový podíl globální produkce. Jejich odmítnutí přispět k mezinárodní snaze o záchranu stabilního klimatu tak může být z hlediska přímých dopadů velmi citelné. Paradoxem je, že Pařížská klimatická dohoda se právě kvůli USA několikrát během předloňských jednání zmírňovala.

Ohledně důsledků pro politiky ostatních států se znalci zatím přou. Podle některých může americké Ne mobilizovat uvědomělejší zbytek světa a přimět část států zpřísnit jejich vlastní klimatické cíle.

Naopak podle pesimističtějších komentátorů ostatní státy své klimatické cíle nyní spíše sníží. „Odstoupení druhého největšího světového zdroje emisí s osmnácti procentní účastí na vypouštění uhlíku vzbuzuje obavu, že to ovlivní i ostatní státy, které začnou snižovat své klimatické cíle,“ konstatoval přímo Chris Mooney, odpovědný reportér listu Washington Post.

V každém případě Spojené státy doplní Nikaraguu a Sýrii, které rovněž Pařížskou dohodu nepodporují. Nikaragua oficiálně kvůli nízkým cílům, které si státy v dohodě kladou, Sýrie zase kvůli válečnému konfliktu uvnitř země.

Americké ohlasy

Prezidentovo rozhodnutí bylo neformálně avizováno již několik dní předem, a tak již stihlo vyvolat vášnivé diskuze mezi politickými aktéry napříč Spojenými státy. Trumpův krok odmítla razantně většina demokratů, jednotný názor však nepanuje ani mezi zástupci republikánů.

Například ministr zahraničí a bývalý ředitel ropné společnosti Exxon Mobile Rex Tillerson již ve středu vyzval prezidenta, aby své rozhodnutí ještě přehodnotil. Tillersonův apel poněkud překvapivě podpořili i akcionáři Exxonu, kteří na středečním jednání přehlasovali managment firmy a prosadili rozhodnutí, že firma chce být součástí přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Přesvědčit Trumpa se snažili i jiné fosilní firmy, jako například Shell nebo uhelný gigant Cloud Peak Energy. Někteří znalci ovšem upozorňují, že za jejich podporou Pařížské dohody je zřejmě chladný kalkul a snaha rozvrátit dohodu zevnitř.

Od fatálního rozhodnutí se Trumpa snažila odlákat i jeho dcera Ivanka nebo poradce a známý podnikatel Elon Musk. Právě majitel Tesly na Twitteru několikrát napsal, že udělal vše, aby prezidentskou kancelář přesvědčil k zachování klimatické politiky. Pro neúspěch oznámil následně odchod z prezidentova poradního týmu.

Naopak oslavné reakce zaznívají od konzervativnějšího křídla republikánů, k němuž patří například i současný šéf Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Scott Pruitt nebo hlavní prezidentův poradce Stephen Bannon. Četní odborníci na téma uvádějí, že práve Pruitt a Bannon patří ke strůjcům Trumpova rozhodnutí.

Podle amerických komentátorů je téměř jisté, že některé státy USA budou i nadále rozvíjet své programy pro podporu čisté energie a Trumpovo rozhodnutí neovlivní jejich snahu o energetickou transici. Patří mezi ně například New York nebo Kalifornie.

Reakce ze světa

Zástupci Evropské unie a Číny oznámili v reakci na Trumpovo rozhodnutí, že převezmou vůdčí roli v boji s klimatickými změnami a přechodu na bezuhlíkovou energii. Pokud Spojené státy odstoupí od klimatické dohody do všech důsledků, chtějí společně zintenzivnit snahu o energetickou transformaci.

EU a Čína navíc začaly připravovat už ve středu společné prohlášení, kterým vyzývají ostatní státy, aby dohodu dodržely. „Naše společná a úspěšná spolupráce na obchodování s emisními povolenkami nebo podpoře čistých energií nese své ovoce. Nyní musíme naší kooperaci ještě zintenzivnit,“ řekl deníku Guardian evropský komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Cañete.

Rusko rovněž nepodpořilo Trumpovo rozhodnutí s tím, že odchod významného státu bude znamenat oslabení celé dohody. „Prezident Putin tuto úmluvu v Paříži podepsal a Rusko jí přikládá velký význam," řekl v tiskovém prohlášení mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Finský premiér Juha Sipilä Trumpovi vzkázal, že klimatické změna nezmizí, pokud před ní on začne zavírat oči. V podobném duchu se vyjádřil i dánský ministr pro ochranu klimatu Lars Christian Lilleholt, podle kterého Washington vysílá hodně špatný signál do celého světa.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres zase poukázal na to, že státy nepodporující čistou energii čeká temná budoucnost. Komentátoři očekávají, že podobná prohlášení budou v nejbližších dnech zaznívat i z dalších zemí.

Silná reakce dorazila už také z Vatikánu. „Je to katastrofa. Skutečná facka do tváře všem, kterým záleží na osudu planety a lidstva,“ uvedl pro agenturu Reuters biskup Marcelo Sanchez Sorondo, jeden ze zástupců papeže Františka.

Výstup zabere možná i roky

Americké odstoupení od Pařížské dohody se dle analytiků neudá přes noc a ani do několika měsíců. Může trvat až čtyři roky. Odejít od klimatické dohody bez konzultace se Senátem Trumpovi sice umožňuje fakt, že i Obama prosadil její přijetí pomocí prezidentského výnosu. Přesto je ale potřeba dostát řadě náležitostí.

Redaktor CNN Dan Merica si všimnul, že kdyby USA postupovali podle řádného harmonogramu, přestala by je dohoda zavazovat přibližně v listopadu 2020 — krátce po příštích prezidentských volbách. Pro další případnou hlavu USA by tak bylo politicky dosti obtížné dohodu znovu v Kongresu obhajovat, tedy za předpokladu, že by ji chtěla opět podepsat.

Ať už bude vystoupení USA z Pařížské dohody trvat jakkoliv dlouho, je podle bývalého Obamova klimatického vyjednavače Trevora Housera jasné, že Trumpovo rozhodnutí vystaví miliony lidí zejména z rozvojových zemí vážnému ohrožení. „Je to hodně ostrý a symbolický politický krok, bez jakýchkoliv výhod a který ovlivní životy milionů lidí,“ dodal Houser pro Washington Post.

Další informace:

The Washington Post If Trump quits the Paris climate accord, he will lead the U.S. into the wilderness

Los Angels Times If Trump withdraws from the Paris agreement, let's hope the world survives

The Guardian China and EU strengthen commitment to Paris deal with US poised to step away

CNBC Live: Watch: Trump set to announce his Paris climate deal decision

CNN 3 ways Trump could dump Paris climate agreement