Plujeme do neprobádaných vod rozbouřeného oceánu

Žádnému vědeckému týmu se dosud nepodařilo najít v dějinách Země událost, která by rychlostí změn klimatu připomínala současný stav. Plujeme do neznáma a stát se může cokoli, upozorňuje ekolog Alexandr Ač.

Abychom dokázali vnímat současnou globální změnu v historickém kontextu a zároveň mohli předvídat její důsledky, potřebujeme znát geologickou minulost planety Země. Dosavadní vědecké poznatky naznačují, že všechny rychlejší globální změny klimatu s sebou nesly také turbulence v živé přírodě a masová vymírání. Jedno z nejstudovanějších období přirovnávaných k současné změně klimatu je známé jako PETM (Termální maximum paleocénu-eocénu), které nastalo před asi 56 miliony let. Nová studie publikovaná v časopise Nature opět potvrzuje, že pro rychlost uvolňování fosilních paliv doposud nemáme rozumného srovnání.

Vědci přirovnávají období PETM k současnosti zejména proto, že se v této době také rychle uvolnilo velké množství CO2 a následně se zvýšila globální teplota oceánů asi o 4–5 °C v průběhu několika tisíc let. Zároveň byl zaznamenán poměrně rychlý pokles pH oceánů, což mělo negativní důsledky pro mořský život. To pozorujeme i dnes. Toto období však bylo už na svém počátku asi o 10–15 °C teplejší než současnost a na planetě neexistovalo zhruba 100 milionů let prakticky žádné zalednění. Kontinenty měly již podobný tvar jako dnes, jejich umístění však bylo zcela odlišné. Koncem PETM se například Grónsko začalo oddělovat od Evropy.

Venus-surfaceNová studie ukázala, že hlavním zdrojem oxidu uhličitého v atmosféře byla před 56 lety sopečná činnost, nikoliv zdroje uhlíku z povrchových rezervoárů. Repro DR

Nová studie ukázala, že hlavním zdrojem oxidu uhličitého v atmosféře byla před 56 miliony let sopečná činnost, a nikoliv zdroje uhlíku z povrchových rezervoárů, jak naznačovaly některé předešlé poznatky. Dnes tvoří emise skleníkových plynů ze sopečné aktivity přibližně jedno procento. Vědci také potvrdili, že celkové množství uvolněného uhlíku bylo vyšší, než se doposud myslelo – celkově se do atmosféry uvolnilo až 10 tisíc miliard tun (Gt) CO2.

Jako pozitivní lze vnímat skutečnost, že i přes výrazné oteplení se významněji neuvolnil metan či jiné zdroje CO2 mimo zmiňovanou sopečnou aktivitu. Obavy, že by současné oteplení spustilo kaskádu procesů vedoucích k nezastavitelnému oteplení, tato studie nepotvrzuje. Autoři však možnost, že se v krátkém čase může rychle uvolnit metan z mořského dna, zcela nevyloučili – pouze ji nepotvrdili.

Zde ale dobré zprávy také končí. Mezi hlavní poznatky studie totiž patří fakt, že dosud nejsrovnatelnější období PETM vůbec není dobrá analogie. Ukázalo se, že množství CO2 rostlo v průměru ročně pouze o 0,2 Gt uhlíku, při maximální rychlosti o 0,58 Gt uhlíku. Lidé v současnosti spalují CO2 rychlostí až 10 Gt uhlíku (tedy 36 Gt CO2) za rok – tedy 20- až 50krát rychleji. Pokud započítáme i účinek dalších skleníkových plynů, jako je metan či oxid dusný, probíhá současná změna je 30- až 75krát rychleji než před 56 miliony let. Aby bylo PETM srovnatelné se současností, muselo by uvolňování trvat nanejvýš několik století, a ne 50 tisíc let.

Nové poznatky potvrzují další paleoklimatické analýzy sahající více než 400 milionů let do minulosti. Ani za tuto dlouhou dobu existence planety Země se nepodařilo najít událost, která by rychlostí změny alespoň připomínala současnost. Výjimku snad tvoří dopady asteroidů, jejichž důsledkem je však globální ochlazení (nukleární zima), nikoliv oteplování. Plujeme do neprobádaných vod rozbouřeného oceánu a viditelnost je téměř nulová.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.