Chci přispět X

Vedra netrápí jen nás. Neúroda hrozí v celé Evropě, Řeky i Švédy sužují požáry

Letošní extrémní vedro a sucho ohrožuje po celé Evropě úrodu. Řadě drobných zemědělců hrozí krach. Švédsko, Lotyšsko či Řecko navíc trápí lesní požáry a analytici upozorňují, že horka mohou vést i k růstu cen potravin.

(josp)

27.07.2018 14:28

Foto_first_to_know

Poblíž Atén zahynulo při požáru tento týden nejméně devětasedmdesát lidí, mnozí museli před ohněm utéct do moře. Foto First to Know

Související

Abnormálně vysoké teploty působí vážné škody zemědělcům nejen u nás – sucho trápí celou střední a severní Evropu. Řadě pěstitelů hrozí neúroda a některým dokonce bankrot. Mnozí popisují letošní sucho jako nejhorší v živé paměti. Výjimečný stav byl vyhlášen v Litvě a Lotyšsku, ve Švédsku dle výpočtů letos na sluncem spálená pole spadlo pouhých dvanáct procent dříve běžných srážek. V mnoha zemích včetně Řecka i Švédska zuří požáry, jinde ještě mohou vypuknout.

Dle meteorologů není vzhledem k oteplování planety stále extrémnější počasí překvapením. „Rok 2018 bude zřejmě znovu jedním z nejteplejších zaznamenaných, v mnoha zemích padají rekordy“ vysvětluje zástupkyně generálního tajemníka Světové meteorologické organizace Elena Manaenková. „Letošní extrémní vedra odpovídají trendu, jaký vzhledem ke změnám klimatu způsobovaným emisemi skleníkových plynů dlouhodobě předpovídáme,“ dodává.

Zemědělci v ohrožení
Za nejhorší sucho v živé paměti považuje to letošní také Lennart Nilsson, spolupředseda Švédské zemědělské asociace, který hospodaří v obci Falkenberg poblíž Malmö. „Situace je vážná,“ soudí v rozhovoru pro britský The Guardian. „Větší část jihozápadního Švédska neviděla déšť od začátku května. Sklizeň začala předčasně, ale výnosy jsou nejnižší za posledních pětadvacet let. Někde o padesát procent, jinde dokonce i víc,“ poznamenává. Podle Nilssona je nyní ve ztrátě většina švédských zemědělců a mnozí mohou vinou sucha zkrachovat.

V Nizozemsku je situace podobná. Pětadvacetiletá zemědělka Iris Bouwersová má jasno: letošní léto je „katastrofa“. Úroda brambor bude podle očekávání o víc než třicet procent nižší než obvykle a její hospodářství se tak ocitne ve ztrátě skoro sto tisíc euro. Protože Bouwersovi investovali v zimě do nových stájí, nemají velké úspory. „Mnozí starousedlíci to přirovnávají k létu 1976, ale můj otec říká, že nic takového nepamatuje,“ komentuje. Na otázku, co hodlá dělat, odpovídá: „modlit se a doufat“. Kvůli ztrátám si její rodina zřejmě bude muset půjčit od banky.

I v dalších částech střední, severní a východní Evropy je situace podobná. V mnoha oblastech kontinentu včetně České republiky způsobuje sucho a vedro takzvaný „vegetační stres“ - nedostatek vláhy tedy již přímo poškozuje zdravý růst a vývin rostlin. V severním Německu musí mnozí zemědělci ničit předčasně zezlátlé obilí, v jehož seschlých klasech ovšem chybí zrno. Také tady hrozí osobní bankroty. „Moje pole vypadají jako poušť,“ říká serveru Bloomberg Thomas Gaebert, který v Braniborsku pěstuje obilí a chová dobytek.

Zdražit mohou nejen potraviny
Neúroda pravděpodobně čeká většinu evropských zemí. Výnos pšenice by měl být oproti loňsku nižší o miliony tun ve Francii, Německu, Dánsku, Pobaltí, Švédsku i Spojeném království. Také u nás má být podle ČTK celková sklizeň základních obilovin oproti průměru za posledních pět let o patnáct procent nižší. Hůře se daří i dalším plodinám: například Německá asociace průmyslu zpracovávajícího ovoce, zeleninu a brambory očekává na letošek oproti loňsku až pětadvacetiprocentní ztráty. Na vině je předpokládaná nízká úroda a špatná kvalita letošních brambor.

Podle analýzy serveru Bloomberg přispívá sucho a horko již nyní ke zdražování pšenice na komoditních trzích a její cena je nejvyšší za poslední tři roky. Letošní neúroda se tak nakonec může promítnout do rostoucích cen potravin a zasáhnout i peněženky spotřebitelů. Nejde však jen o jídlo. Dlouhodobě teplejší počasí poškozuje rovněž bavlnářský průmysl a produkci elektřiny. Teplejší voda v řekách totiž komplikuje chlazení elektráren. Ve Francii tak již museli omezit výkon jaderných reaktorů, v Německu zase uhelných a v Británii plynových elektráren. Elektřina proto může vinou veder zdražit.

„Jde o příkladnou ukázku toho, jak mohou lidmi způsobené změny klimatu a jejich dopad na chování rostlin, zvířat i počasí ohrozit stabilitu globálních komoditních trhů “ píše Bloomberg. V neposlední řadě však přímé škody na lidských životech způsobují další pohromy, k nimž teplejší klima přispívá. Se záplavami se letos potýká Japonsko i Laos, lesní požáry zase zuří ve Švédsku, Lotyšsku a Řecku. Poblíž Atén zahynulo při požárech tento týden nejméně devětasedmdesát lidí, mnozí museli před ohněm utéct do moře. Ve Švédsku dle posledních zpráv i nadále hoří přes padesát lesních požárů – a to i za polárním, kruhem, kde teploty již několik týdnů překračují třicet stupňů Celsia.

Vztah ke změnám klimatu je jasný
Podle Světové meteorologické organizace je vztah letošní vlny veder k dlouhodobému oteplování klimatu, způsobovanému především průmyslovým spalováním fosilních paliv, jasný. Jakkoli nelze emise skleníkových plynů přímo označit za příčinu žádné konkrétní události, většina vědeckých studií se shoduje, že dlouhodobé oteplování zvyšuje pravděpodobnost extrémních veder a intenzivnějších srážek.

Klimatologové často používají metaforu „zatížené kostky“ - emise, které v atmosféře postupně zachycují více a více tepelné energie ze slunečního záření, působí jako podvodníkovo závaží skryté šikovně v hrací kostce tak, aby častěji padala šestka. Větší množství tepelné energie v atmosféře zkrátka urychluje hydrologické procesy, takže záplavy i sucha mohou být častější i intenzivnější.

V oblasti zemědělství doporučují odborníci zvyšovat odolnost vůči vyšším teplotám prostřednictví opatření, jako je diverzifikace plodin. I letos se zemědělcům s pestřejšími poli daří dle zpravodajů lépe, než těm s monokulturami. Ekonomové i klimatologové však všeobecně soudí, že zásadnější než snažit se přizpůsobit je přestat k problému přispívat a dostatečně omezit emise skleníkových plynů dřív, než se oteplování stane neúnosným.

Další informace


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.