Čínské emise CO2 mírně klesly. Předčasná radost ale není na místě

Josef Patočka

Mírný pokles čínských emisí CO2 v letech 2013 až 2016 je podle autorů studie důvodem k „opatrnému optimismu“. Má jej však zřejmě z velké části na svědomí přesouvání výroby levného exportního zboží do jiných, chudších zemí.

Čínské emise oxidu uhličitého možná již dosáhly vrcholu a začínají postupně klesat. Naznačuje to studie publikovaná ve vědeckém časopise Nature Geoscience, která uvádí, že přinejmenším od nejvyšších hodnot v roce 2013 až do roku 2016 emise klesaly a tvrdí, že v čínské ekonomice možná došlo ke „strukturálnímu zlomu“.

To by znamenalo dobrou zprávu pro klima. Nejlidnatější země světa je totiž v celkovém množství emisí největším producentem plynů zodpovědných za nebezpečné změny klimatu, přestože podstatnou část způsobuje výroba zboží na export pro bohaté státy a za Západem Čína zaostává také v emisích na hlavu.

Čínská lidová republika se ještě během bilaterálních jednání s druhým největším znečišťovatelem, Spojenými státy, dohodla na tom, že její emise začnou klesat před rokem 2030. Podle studie byl možná tento závazek plněn právě v době, kdy jej představitelé přislíbili. Do roku 2016 spadly emise oproti tři roky starému rekordu o víc než čtyři procenta — z 9,53 na 9,2 gigatuny.

Špína míří za hranice

Podle autorů studie jde o důvod k „opatrnému optimismu“. „Skutečnost, že čínské emise několik let po sobě klesaly, poskytuje naději, že by pokles mohl pokračovat také v příštích letech,“ píší výzkumníci.

Někteří pozorovatelé jsou však k takovým prohlášením skeptičtí. Pokles emisí nesouvisí dokonce ani s celkově zpomalujícím tempem růstu čínského hospodářství, což by slibovalo zvýšení emisí, jakmile by růst zrychlil. Významnou příčinou „strukturálního zlomu,“ o němž studie hovoří, je skutečnost, že se nejšpinavější výroba přesouvá z Číny do chudších zemí — tak jako se kdysi přesunula právě do Číny. Energeticky náročné továrny na levný textil či elektroniku se nyní stěhují do zemí jako je Vietnam, Kambodža či Mexiko, kde je levnější pracovní síla, upozorňuje Deutsche Welle.

Druhou, pozitivnější příčinou, jsou pak změny ve výrobě energie. Nespokojenost s vražedným znečištěním ovzduší ve městech nutí čínské vedení ke snaze omezit používání uhlí k výrobě energie. Vedlejším důsledkem tohoto trendu je pokles emisí CO2. A jakkoli celková spotřeba energie roste, novou výrobu zajišťují zejména obnovitelné zdroje a částečně i jaderné elektrárny.

Ohledně toho, zda se podaří trend k snižování emisí udržet a zda bude dostatečně rychle směřovat k úrovním potřebným pro včasné zastavení změn klimatu, si autoři studie jistí nejsou. Možné jsou další fluktuace, takže rok 2013 nakonec nemusí být vrcholem — podle všeho během loňska i prvního čtvrtletí letošního roku emise opět mírně rostly.

Další informace