Chci přispět X

„Na suchu“ není jen Kapské Město. Zásoby vody se tenčí po celém světě

Zatímco Kapskému Městu se prozatím podařilo odvrátit „den nula“, kdy by se zcela ocitlo bez pitné vody, oblasti po celém světě jsou ohroženy podobným scénářem. Jihoafrický příklad ale ukazuje, že plýtvání vodou je možné dramaticky omezit.

(josp)

24.04.2018 16:22

Vyschl_dno_p_ehrady_theewaterskloof_pobl_kapsk_ho_m_sta

Vyschlé dno přehrady Theewaterskloof poblíž Kapského města. Foto Flickr

Související

Přestože Kapskému Městu se díky výjimečnému úspornému režimu zřejmě podaří odvrátit osud prvního velkoměsta, které by zcela přišlo o dodávky pitné vody, podobné situace se mohou v nejbližších letech opakovat v Maroku, Indii, Iráku či Španělsku, kde se rapidně tenčí zásoby vody v klíčových přehradách. Poukázal na to společný výzkumný projekt nizozemské vlády, tamního hydrologického institutu Deltares a amerického think-tanku World Resources Institute.

Jihoafrická metropole počátkem roku upoutala pozornost přijetím bezprecedentních úsporných opatření, mimo jiné zahrnujících omezení dodávek vody na padesát litrů na osobu denně. Město také ve snaze přimět lidi k úsporám vyhlásilo „den nula“ - datum, kdy měla voda podle prognóz definitivně dojít. Přestože drakonické úspory jeho obyvatele podle všeho pro tentokrát zachrání, akutní nedostatek vody hrozí vinou stoupající spotřeby, plýtvání a změn klimatu také v řadě dalších zemí.

World Resources Institute nyní upozornil zejména na čtyři nejkřiklavější příklady potenciálních budoucích krizí dodávek vody. „Tyto čtyři případy mohou být předzvěstí toho, co nás čeká,“ varuje jeden ze spolutvůrců projektu Charles Iceland, „Ke kapskému scénáři směřuje řada oblastí po celém světě. A bude to jen horší, protože poptávka stoupá a změny klimatu začínají působit.“

Od Španělska po Indii
Zřejmě nejhorším případem je marocká nádrž Al Massira, jejíž plocha se za poslední tři roky vinou dlouhodobého sucha a rostoucí spotřeby vody v zavlažování smrskla o celých šedesát procent. Na přehradě přitom není závislá jen mnohamilionová Casablanca, ale má se z ní v nejbližší době budovat přivaděč do Marrakéše.

Podobně je na tom mosulská nádrž v Iráku, již vedle nedostatečných dešťů škrtí turecké hráze na horních tocích Eufratu a Tigridu. Také její hladina se oproti stavu v devadesátých letech snížila zhruba o šedesát procent. V oblasti Blízkého východu přitom nedostatek vody vyhání lidi z venkova do měst a prohlubuje společenská napětí. V sousední Sýrii přispělo sucho podle výzkumů k vytvoření podmínek, jež vedly k občanské válce.

Vážný nedostatek vody hrozí letos také v Gudžarátu, tedy jednom z největších indických států. Vlivem nedostatku vody se výrazně ztenčily zásoby v přehradách Indíra Sagar a v nedávno dokončené Sardar Sarovar na řece Narmadě, na nichž bezprostředně závisí víc než třicet milionů lidí.

Tamní vláda zastavila dodávky vody k zavlažovaní a musela podél posledně jmenované nádrže nasadit bezpečnostní složky, aby farmářům bránily v ilegálním odběru. Na vině jsou nedostatečné monzunové deště v loňském roce. Pokud by neměly přijít ani letos, čeká oblast podle Times of India „strašlivá krize,“.

Zle je na tom rovněž nádrž Buendía ve středním Španělsku. Tamní dlouholeté sucho komplikuje výrobu elektřiny a zdražuje spotřebitelům proud, závažnější důsledky ovšem zatím nemá, protože v bohatých severních zemích není tolik lidí přímo závislých na zemědělské výrobě a státy mají prostředky snáze krize řešit, poznamenávají výzkumníci.

Myslete na vodu
Pozorovatelé nyní upozorňují, že kapský příklad by mohl sloužit jako inspirace pro další obdobně postižená města. V oblastech ohrožených přinejmenším po jeden měsíc v roce nedostatkem dostupné vody totiž žije již téměř polovina světového obyvatelstva a se stoupajícími teplotami bude suchých období přibývat. Aktuálně trpí nedostatkem vody také části dvacetimilionové mexické metropole Ciudad de México.

Kapské Město se prozatím zachránilo všestrannou úspornou kampaní pod heslem Think Water (Myslete na vodu), jež kromě běžných opatření zahrnula i tvořivé občanské iniciativy. Tamní hudebníci například nahráli album dvouminutových písní do sprchy, šéfkuchaři proslulých restaurací pořádali kurzy gastronomie bez užití vody.

_den_nula„Den nula. Vyhneme se mu, jen pokud budeme všichni spolupracovat.“ Jeden z propagačních plakátů vybízejících obyvatele Kapského města k šetření vodou. Foto Deafnet

Díky tomu se městu podařilo srazit spotřebu na 565 milionů litrů denně – polovinu toho, jaká byla před třemi lety – a hodlá ji dále snížit až na 450 milionů litrů. A přestože „den nula“ se prozatím podařilo odvrátit a úřady opožděně pracují na hledání nových zdrojů vody, vedení města by rádo množství nových spořivých návyků udrželo.

Podle odborníků je hlavním cílem přestat vodou nesmyslně plýtvat. „Myslím, že mnoho měst by si z toho mělo vzít ponaučení a začít přemýšlet, co dělat jinak,“ říká Betsy Ottová z World Resources Institute.

„Jak je možné, že nejprve vodu pracně ošetřujeme, aby byla pitná, a pak s ní chladíme budovy a zaléváme trávníky? Měli bychom více zachytávat dešťovou vodu, recyklovat šedou i odpadní vodu a vyvíjet inteligentnější, uzavřenější systémy.“

Jiní komentátoři, jako je kanadský ekolog David Suzuki, hovoří o plýtvavých způsobech nakládání s vodou konkrétně. Nejhorší je podle něj nesmyslná obsese zaléváním trávníků a splachování záchodů, jež v běžné domácnosti spotřebuje až třetinu pitné vody.

Upozorňuje rovněž na skutečnost, že Kapské Město problém podcenilo a začalo jednat na poslední chvíli. „Jedním z ponaučení z takových případů je, že bychom měli tento problém začít dřív, než přijde opravdová krize,“ píše v komentáři pro National Observer.

Další informace:


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.