Chci přispět X

Kvůli slabé sklizni má zdražit pečivo, podle ekologů je na vině klimatická změna

Letošní sklizeň poznamenalo sucho a nepravidelné srážky. Lze očekávat nižší výnosy obilovin a zdražení pečiva. Dařilo se naopak řepce, které se sklidí asi o desetinu více než vloni. Ekologové říkají, že obdobných suchých období bude přibývat.

(jk)

15.08.2018 10:30

Claas-2147239_1280

Český statistický úřad uvádí, že letošní úroda bude třetí nejslabší za posledních deset let. Foto Pixabay

Podle odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) letos zemědělci sklidí kvůli suchu o sedm a půl procenta obilí méně než vloni. Společenstvo mlynářů a pekařů avizovalo, že v důsledku nižší úrody lze očekávat zdražení pečiva. Oproti obilovinám se naopak dařilo řepce olejce. Její úroda má vzrůst meziročně o více než dvanáct procent.

„Sklizeň základních obilovin dosáhne 6,3 miliónu tun. Do značné míry je to způsobeno suchem. Navíc zažíváme už druhý suchý rok po sobě. Čísla táhne dolů hlavně nižší sklizeň pšenice ozimé, která u nás zaujímá skoro třetinu celkové osevní plochy. Přesto platí, že jsme v produkci obilovin soběstační,“ uvedl ředitel ČSÚ Marek Rojíček.

Kromě pšenice ozimé coby nejpoužívanější obiloviny u nás poklesnou výnosy i u ječmene a tritikale, čili křížence žita a pšenice. Až o desetinu vyšší má být naopak sklizeň žita. Více se sklidí i ovsa a pšenice jarní. Celkově se nicméně jedná o třetí nejslabší úrodu za posledních deset let.

Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Josefa Stehlíka svou roli sehrála odolnost jednotlivých plodin v kritických měsících, tedy především od května do začátku července. „Řepka ve své době kvetení dokázala odolat zaschnutí a tím i snížení produkce. Krom toho jí stačily srážky, které přišly v květnu a první polovině června,“ okomentoval překvapivý úspěch řepky olejky pro Deník Referendum.

Stehlík rovněž dodal, že letošní produkci obilovin silně ovlivnilo sucho v oblastech, které jsou tradičně bohaté na sklizeň, tedy především rovin na východ od Prahy.

Jak čelit suchu?
Jednoznačné opatření proti suchu ovšem podle Stehlíka neexistuje. „Můžeme se inspirovat jižními zeměmi, například Španělskem, ale v případě extrémního sucha ani to není samospásné. Lze snížit dopady, ale zcela jim zabránit nelze,“ doplnil s tím, že slabá sklizeň se netýká jenom krajiny poškozené intenzivním zemědělstvím.

S inspirací z jihu souhlasí i ředitel asociace ekologických organizací Zelený kruh Daniel Vondrouš. Ten za hlavní příčinu extrémně suchého počasí označuje klimatickou změnu.

„Její dopady se pozorují už dlouho, ať už jako sucha, nebo naopak přívalové deště a krupobití. Můžeme očekávat, že podobných projevů změn klimatu bude přibývat,“ řekl Deníku Referendum.

Podle Vondrouše si častější sucha vyžádají omezení technických zásahů do půdy, jež přispívají k erozi, a případně také změnu skladby pěstovaných obilovin.

Ředitel Zeleného kruhu jako jedno z opatření k ochraně půdy spatřuje v přidávání organické hmoty z kompostáren. „Odbyt z nich do zemědělství je u nás bohužel stále minimální. Mohlo by být ale v silách státu tento trend otočit, zabránit úbytku organické hmoty v půdě, a tak i ztrátě schopnosti půdy zadržovat vodu a čelit erozi,“ uvedl.

Byznys s řepkou stále vzkvétá
Řepka má ekonomické využití od semínka až po koncové produkty, jako je metylester řepkového oleje. Jeho výrobě u nás vévodí lovosický Preol, který má kapacitu zpracovat téměř půl milionu tun řepkového semene za rok. Stejně jako další řada podniků spadajících do výrobní vertikály řepky je i Preol součástí koncertu Agrofert, respektive svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO).

Řepka, konkrétně její metylester, je zásadní surovinou pro produkci biopaliv. Jejich výroba na základě rozhodnutí Evropské komise i Sněmovny podléhá daňovému zvýhodnění s cílem omezit závislost na ropě a vyhovět potřebě ekologicky přívětivější energetiky. Aktuální program daňových úlev platí do roku 2020.

Produkce řepky dlouhodobě roste. Oproti minulému roku se jí osela o 4,4 procenta větší plocha a její rozsah je tak podle ČSÚ druhý největší od roku 2013. Osevní plocha řepky nicméně roste vcelku stabilně již od začátku devadesátých let. Cena jejího semene se přitom nijak zvlášť nemění. Minulý rok činila necelých deset tisíc korun za tunu.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.