Josef Stehlík: Agrofert ví, že porušuje pravidla, ale dělá mrtvého brouka

Agrofert není jediný, kdo hospodaří na cizích pozemcích. Příčiny sahají do období transformace. Mnohé velké podniky dnes ale mají na úřadech spřízněné duše, malý vlastník je v nevýhodě, říká šéf Asociace soukromého zemědělství.

Český Rozhlas spočítal, že Agrofert hospodaří na 1700 hektarech půdy, k níž nemá vlastnická práva ani nájemní smlouvu. Navíc na ně čerpá dotace. Osobně jsem se s podobnými případy setkala, když se na mě obraceli lidé, tímto způsobem Agrofertem poškození. Jedná se o plošný problém? Týká se taková praxe i jiných zemědělských podniků?
Problém nevyplácených – nájemně, ale někdy i daňově nevyplácených – pozemků se táhne už od devadesátých let. Když vznikal v roce 1991 zákon o půdě, napsalo se do něj, že zemědělská družstva, která se transformují a nejsou schopná dohledat vlastníka pozemku, tam mohou zůstat bez nájemní smlouvy.

Když pak postupovala další a další transformace původního podniku a měnila se vlastnická struktura, všichni se tvářili, že stále hospodaří podle tohoto zákona o půdě. To ale podle některých ministerských právníků z dob, kdy tam měli vlastníci nějaké zastání – tedy někdy kolem let 2006 až 2012 – není možné. Proto v roce 2008 vznikla podmínka „právní důvod užívání pozemku“. Ten, kdo žádá o dotace, ale jde si zapsat jakoukoliv změnu v hektarech, by měl na Státním zemědělském intervenčním fondu prokázat právní důvod užívání těch hektarů. To znamená, že musí být buď vlastník, nebo má platnou nájemní smlouvu.

Uživatelské vazby by měly být podloženy právním vztahem. Nemůžu užívat pirátsky sto hektarů, chodit si pro dotace a říkat, že je to v pořádku.

Jak je tedy možné, že i 28 let po revoluci tento stav setrvává a prochází?
Bohužel si myslím – berte to jako mou zkušenost z praxe –, že tím, že velké, holdingové podniky, co hospodaří na desetitisících hektarech, tedy statisících půdních parcelách, nejsou dostatečně proinventurované. Mají tedy určité množství pozemků, kde už se vlastník třeba i objevil, ale nepřihlásil se, takže oni i nadále hospodaří, aniž by si to právně ošetřili. Stejně tak za ten pozemek neplatí daň. Zákon říká, že daň platí vlastník na pozemcích, které jsou buď po digitalizaci nebo po pozemkové úpravě. Pokud nic z toho neproběhlo, pak může daň za vlastníka platit uživatel.

Z logiky věci pak také vyplývá, že pokud v katastru proběhla pozemková úprava, pak je téměř každý vlastník znám. A pokud znám není, pozemek dostane opatrovníka, třeba obec. No a právě s ní by měl mít podnikatel uzavřenou smlouvu a platit jí na účet, kde by ty peníze zůstanou pro případ, že by se vlastník dohledal. Setrvačností, někdy i nechutí a nenaléhavostí úřady netlačí velké podniky k řešení. Nechce se jim hrabat se ve stohu papírů a v desetitisících parcelách, aby prověřily, zda je každá z nich identifikovaná.

„Pokud jde ale o případ Agrofertu, tak se spíš domnívám, že vlastníci z velké části známí jsou, jen se nemohou domoct podepsání nájemní smlouvy, odpovídající nájmu roku 2017,“ říká Josef Stehlík. Foto asz.cz 

Na vině jsou tedy hlavně technicko a organizační důvody?
Ano, ale ty velké podniky to taky někdy odmítají řešit, pokud na ně vlastník vysloveně netlačí a nejde si tvrdě za svým. Dělají mrtvé brouky.

Je to tím, že je u nás nedostatek půdy vzhledem k poptávce? Nikdo nechce opustit půdu, dokud ho z ní někdo nevyžene soudně?
Přesně tak. V minulosti jsem na ministerstvu některé takové případy řešil, takže vím, že mnohé velké podniky mají na agenturách spřízněné duše. Pokud přijde malý vlastník, chtějí po něm doložit všechny právní důvody užívání. Nemá-li vše stoprocentní, nechávají půdu v užívání velkých podniků. Někteří měli opakovaně zkušenosti, že úředníci byli k velkým akciovkám shovívavější.

Agrární komora a ministr zemědělství Marian Jurečka se k této kauze vyjádřili poměrně dost shovívavě…
Ano, celkem pochopitelně – z jejich pohledu.

Z jejich pohledu možná, ale jsou tady ještě právě zájmy vlastníků a také nějaký veřejný zájem.
Ministr by se k tomu měl vyjádřit z titulu své funkce, ve které přece nemá sedět proto, aby hájil zájmy velkých zemědělských podniků, ale třeba daňového poplatníka. My tady máme tři a půl milionu vlastníků půdy. Měl by se samozřejmě vyjádřit úplně jinak. A pokud to neví, měl by si dohledat, že pro čerpání dotace by opravdu měl být právní důvod užívání pozemku.

28 let od revoluce se některé vlastníky opravdu nepodařilo dohledat. Pokud jde ale o případ Agrofertu, tak se spíš domnívám, že vlastníci z velké části známí jsou, jen se nemohou domoct podepsání nájemní smlouvy, odpovídající nájmu roku 2017. Ale to je samozřejmě jen moje spekulace.

Řekli jsme si, že se tato praxe netýká jen Agrofertu. Existuje nějaký odborný odhad k tomu, jak plošný je toto problém?
To ne, ale osobně bych odhadoval, že to dělá procenta. Nicméně i kdyby to bylo třeba osm procent, bylo by to hodně. Vlastníci jsou vesměs známí a pokud ne, je tady Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo pozemkový úřad.

Jaký je váš názor na to, že může jít také o dotační podvod, vezme-li se v úvahu, že se čerpají peníze na půdu, k níž nemáte onen „právní důvod užívání“.
Přiznám se, že nemám jasno. Je to porušení pravidel. Bavíme se o čerpání peněz na něco, k čemu nemám uživatelská práva.

A nejedná se de facto o čerpání dotace na činnost, tedy hospodaření, nežli na pozemek?
Ne, čerpáte opravdu na konkrétní pozemek. Součástí pravidel samozřejmě je plnění nějaké činnosti. Jednotkou čerpání je ale pozemek. Musíte ho mít v užívání – a v takovém momentě k němu musíte mít užívací titul. Myslím, že v tom, zda se jedná či nejedná o dotační podvod, budou muset udělat jasno teprve soudy.

Coby znalce poměrů v českém zemědělství, překvapilo vás to číslo 1700 hektarů?
Ne, osobně jsem si myslel, že to může být ještě o něco víc. A ono i bude, přičteme-li možné případy, kdy se majitel marně domáhá podepsání nájemní smlouvy – ty totiž Rozhlas svou metodou nemohl postihnout.

Novým ministrem zemědělství se má stát Jiří Milek, majitel velké zemědělsko-potravinářské firmy Úsovsko, co se od něj dá podle vás čekat?
I on je z kolébky velkých podniků, to je potřeba říct. Je sice pravda, že má také sady a vyrábí müsli tyčinky, zkrátka nedělá tu tupou agroferťáskou výrobu, to jest řepku a obilí. Ale co mám informace, je to kandidát pana Faltýnka a nepředpokládám, že by dělal moc jinou práci, než kterou po něm bude on chtít.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.