V tomto období neuplyne den bez článku o horku či suchu. Před nevídaným suchem odborníci varovali mnoho měsíců dopředu, horko jde obvykle ruku v ruce. Reakce státu a měst ale není taková, jakou si situace zaslouží. Horka a sucha je třeba brát jako živelní pohromu, podobně jako třeba povodně.

Horké vlny se velmi negativně podepisují na zdraví a životech lidí. Nejde jen o snížení běžného komfortu, způsobují kolapsy, problémy s dýcháním, srdcem, migrény. Především u starších a trvale nemocných lidí zesilují jejich stávající obtíže a mohou mít i ty nejhorší následky. Ve vlnách horka obrovsky narůstá počet výjezdů záchranné služby ke kolapsům. Možná je něco trochu uklidňujícího v tom, že se člověku dostane lékařská péče, pokud jeho organismus horko nezvládá. Potíž je v tom, že třeba také skončíte v nemocnici bez klimatizace, takže horku neuniknete.

Tak jako i u jiných živelních pohrom je někdy obtížné odlišit například konkrétní úmrtí způsobené onou pohromou od toho, které by nastalo bez ohledu na okolnosti. Pokud někdo zemře například na infarkt, může to být z horka, nebo by ho dostal tak jako tak. Proto může být lepší nasadit statistické metody — porovnat například počet úmrtí v daném období s počtem úmrtí ve srovnatelném období jiný rok, kdy vedra nebyla.

Podobnými metodami posuzovali například následky hurikánu Maria z minulého roku, který zasáhl mimo jiné Puerto Rico. První odhady zněly 12 úmrtí, později se zvýšily na 60. Šlo o přímé následky, lidi, kteří se utopili, byli zavaleni a podobně. Nepřímé následky jsou ale mnohem závažnější, protože se situaci na ostrově nedařilo a nedaří vrátit do stavu před hurikánem. Lidé umírali ve zvýšené míře kvůli nedostupné nebo nedostatečné zdravotní péči, zhoršené kvalitě a nedostatku pitné vody, potravin, výpadkům elektřiny. V nedávné zprávě správa ostrova odhaduje počet úmrtí způsobených hurikánem na 1400.

Podobným způsobem je na místě posuzovat následky vln horka na zdraví lidí. Například článek Zvýšení úmrtnosti v souvislosti s vlnou horka ve Francii v srpnu 2003 jasně ukazuje prudký nárůst úmrtí za den (sloupečky) v závislosti na stoupající teplotě. Maximální denní teplota je v grafu vynesena tučně, v kritickém období se pohybovala kolem 35°C. Je také vidět, že nárůst má mírné „zpoždění“ za oteplením — čím déle vlna horka trvá, tím jsou následky horší. Autoři odhadují za toto období ve Francii asi 15 tisíc úmrtí v souvislosti s vlnou horka.