Každoroční klimatický summit, který se letos konal v polských Katovicích, v neděli skončil. Výsledkem jednání je uzavření dohody mezi více než sto devadesáti státy o konkrétních plánech pro naplňování cílů Pařížské dohody. Ta ovšem podle ekologů nepostačí ke splnění vytčeného cíle — nezvýšení oteplení planety o jeden a půl stupně oproti předindustriální době. Dosavadní tempo snižování emisí totiž není dostatečně rychlé a podle vědeckých propočtů by vedlo ke zvýšení oteplení o tři stupně.

K razantnějšímu řešení změn klimatu se státy neodhodlaly navzdory alarmující zprávě Mezivládního panelu Organizace spojených národů (OSN) o změnách klimatu (IPCC), podle které je třeba učinit výrazné změny v ekonomice už nyní a do dvanácti let radikálně snížit emise oxidu uhličitého. Dohodly se pouze na zmíněném plánu a přehodnocení v Paříži stanovených cílů na snižování emisí v horizontu příštích dvou let.

„Evropská unie bude muset zrychlit tempo snižování emisí ze čtyřiceti procent na alespoň pětapadesát procent do konce příštího desetiletí. Evropská komise už v listopadu představila scénáře, které k takovému snížení emisí mohou vést, a členské státy by měly reagovat zvýšením ambicí ideálně již v příštím roce,“ řekla Anna Kárníková z Centra pro dopravu a energetiku.

Výslednou dohodu z Katovic kritizují kromě ekologických organizací i státy globálního jihu. „Nedosáhli jsme ničeho. Emise oxidu uhličitého, který oteplování planety způsobuje, rostou, rostou a rostou a my mluvíme, mluvíme a mluvíme,“ řekl na konferenci bývalý prezident ostrovního státu Maledivy Muhammad Našíd, kterému v důsledku vzestupu mořské hladiny hrozí, že brzy zmizí v oceánu.

Celá konference se protáhla až do neděle, jelikož státy se nedokázaly dohodnout na pravidlech obchodování s emisními povolenkami. Dohodu nejvíce blokovala Brazílie, kvůli které se tento bod přesunul na příští klimatickou konferenci, která se bude konat za rok v Chile, ač se původně počítalo, že hostitelskou zemí bude právě ona. Kvůli novému, krajně pravicovému a silně anti-ekologickému prezidentovi Jairu Bolsonarovi se ale delegáti summit rozhodli přesunout.

Česká republika je pozadu

Rozpaky u ekologických organizací vyvolalo konání českého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Ten na konferenci strávil dva dny a pronesl zde projev, ve kterém přislíbil důsledný boj proti změnám klimatu v České republice. Zároveň však řekl, že největší váha u snižování emisí leží na velkých státech, jelikož Česká republika již plní závazky pro rok 2020, tedy snížení emisí o čtyřicet procent oproti roku 1990.

„V Politice ochrany klimatu, což je klíčový dokument České republiky pro přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, jsme si stanovili i indikativní, dlouhodobý cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o osmdesát procent. To zahrnuje další úspory emisí v sektorech jako je energetika, a to hlavně díky postupnému odklonu od uhlí. Dále pak v zemědělství, dopravě, lesnictví či odpadovém hospodářství,“ řekl na konferenci Richard Brabec.

Ekologové však upozorňují, že Česká republika své závazky plní jen díky krachu těžkého průmyslu po sametové revoluci a reálně pro snižování emisí dělá málo.

„Globální odpověď začíná doma a v tomto smyslu pan ministr nic nového nenabídl. Ani rychlejší tempo snižování emisí, ani více peněz pro země ohrožené změnami klimatu. Česká klimatická politika zatím není v souladu ani s doporučeními přelomové zprávy IPCC. Chybí zejména konkrétní plán, jak do roku 2030 odstavit všechny naše uhelné elektrárny,“ řekla Deníku Referendum Klára Sutlovičová z organizace Glopolis.

Programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh dodává, že ačkoliv je pozitivní, že oproti předchozím ministrům Brabec chápe změny klimatu jako vážný problém a přináší dílčí řešení, tak jeho činy zůstávají daleko za těmito silnými projevy.

„Hnutí DUHA to vidí tak, že produkujeme jedenáct tun oxidu uhličitého ročně na osobu, což je o polovinu více, než jaký je průměr států Evropské unie. Neplníme dokonce ani explicitní úkoly platných státních strategií a vládních programových prohlášení, které by do dvaceti let zajistily pokles spotřeby uhlí o třiasedmdesát procent,“ řekl Deníku Referendum Koželouh.

Koželouh dále zmínil, že Brabec mohl výrazně pomoci obratu ke snižování emisí, ale postavil se proti poslaneckému návrhu Pirátů, který chtěl omezit výjimky z evropských emisních limitů u uhelných elektráren.

Za stěžejní úkol pro příští dva roky, kdy má Česká republika znovu definovat své klimatické závazky, ekologové považují odmítnutí rozšíření hnědouhelného velkolomu Bílina, zákaz udělování výjimek z nových evropských limitů na znečištění z uhelných elektráren, stanovení efektivní podpory pro rychlý rozvoj domácích čistých obnovitelných zdrojů a zvýšení energetické daně i poplatků z těžby hnědého uhlí.