V německém Bonnu pokračuje druhým týdnem výroční konference OSN o ochraně klimatu s hlavním zadáním připravit návrh pravidel pro naplňování dva roky staré Pařížské dohody. Tisíce delegátů rokují o vesměs nezáživných technikáliích, jako je třeba obsah a rozsah povinných reportů o dosaženém snížení emisí nebo jak se bude pravdivost těchto zpráv kontrolovat.

Na přetřes přišla také agenda „plnění starých slibů“, již by řada delegací raději smetla ze stolu. Například Polsko, které bude příští rok potřetí hostit klimatický summit OSN, už pět let schvaluje dodatek ke smlouvě prodlužující platnost Kjótského protokolu. Zatím bez výsledku, a proto se o tom znovu jedná. Multilaterální procesy dokážou být fascinující, ale letos je celkem pochopitelné, že média vděčně sáhnou po jakékoli informaci, která čtenáře přiměje kliknout.

Asadův krok si pochvalu nezaslouží

„Chtěl bych potvrdit závazek Syrské arabské republiky vůči Pařížské dohodě o změně klimatu,“ prohlásil minulý týden v Bonnu syrský náměstek ministra životního prostředí Wadah Katmawi před mezinárodním shromážděním. Dodal, že dohoda bude podepsána, co nejdříve to bude možné. Sýrie, Nikaragua a USA byly donedávna jediné tři země, které s dohodou nesouhlasily. Nikaragua usilovala o zpřísnění dohody, ale nakonec k ní v říjnu přistoupila. Sýrie se kvůli válce a sankcím ani nezúčastnila původních jednání, která samotné dohodě předcházela. A Spojené státy ústy současného prezidenta Trumpa v červnu anoncovaly, že od dohody odstoupí.

Zpravodajské servery se proto okamžitě chytily zprávy, že Sýrie Pařížskou dohodu podepíše, zatímco USA zůstanou na opačné straně zcela izolovány. Ovšem přistoupení Sýrie není důvodem pro podporu nebo pochvalu Asadova krutého režimu. Rovněž pozice Spojených států není tak jednoznačná, jak se v některých komentářích jeví.

Prezident Trump versus zbytek USA

Postoj Donalda Trumpa ohledně změny klimatu byl jasný už z prezidentské kampaně. Označoval ji za podvod a konspiraci, výmysl Číňanů, kteří chtějí poškodit americkou ekonomiku. Odmítal vědecké důkazy o lidském vlivu na měnící se klima. Tyto názory zastává i jako prezident Spojených států a prohlásil, že je jeho svatou povinností ochránit Ameriku a její ekonomické zájmy. Podle něj by Pařížská dohoda připravila USA o šest a půl milionu pracovních míst a tři biliony dolarů HDP. Navíc by zvýhodnila země jako Čína nebo Indie.

Trumpovo rozhodnutí od dohody oficiálně odstoupit zvedlo vlnu nesouhlasu nejen v zahraničí, ale i v samotných Spojených státech. Pro více než 1400 amerických firem, institucí, 200 velkoměst a tucet států platí závazek snižovat emise a investovat do obnovitelných zdrojů nadále, navzdory tomu, co říká jejich prezident. Patří k nim i takoví giganti jako Microsoft, Facebook nebo Apple.

V Americe se již našlo velké množství iniciativ a skupin, které chtějí splnit cíle Pařížské dohody bez ohledu na federální politiku. US Climate Alliance zahrnuje 12 států, a tudíž až třetinu americké populace. Skupinu Climate Mayors tvoří přibližně 338 starostů amerických měst. Koalice „We Are Still In“ sdružuje státy, stovky měst a tisíce podniků a institucí. Všichni tito Američané vnímají ochranu klimatu jako závažný problém.

Dvě delegace USA. Která představuje skutečnou Ameriku?

Bonn momentálně hostí přibližně 23 tisíc delegátů ze všech koutů světa. Na rozdíl od předešlých klimatických konferencí tu ale nenajdete pavilon USA, ale jen skromné zázemí pro delegaci. Trump sice od dohody odstoupil, to však bude kvůli pravidlům reálně možné nejdříve až koncem roku 2020. Prozatím se tedy zástupci USA vyjednávání zúčastní.

Jenže v Bonnu není jenom jedna americká delegace. Koalice s názvem We Are Still In přijela prezentovat svůj rozdílný postoj. Vedou ji kalifornský guvernér Jerry Brown a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg. Tvrdí, že právě oni mluví za skutečnou Ameriku, a zdůrazňují, že jde až o 130 milionů Američanů a 6,2 bilionu dolarů. Mají i svůj alternativní pavilon, označený hashtagem #wearestillin, který je největší na celé konferenci. „Pokud bychom byli státem, byla by to třetí největší ekonomika na světě. Měli bychom mít své místo u jednacího stolu,“ dožaduje se Bloomberg. „Pokud Washington odmítá být lídrem, budou jím starostové a guvernéři.“

Skutečné rozdíly se můžou ukázat, až se jednání dostanou k tématu financování adaptací a projektů na snižování emisí v chudých zemích. USA se třemi miliardami dolarů patřily k největším přispěvatelům do speciálně vytvořeného fondu OSN a výpadek těchto peněz bude znát. Řada zemí v Paříži nabídla, že bude emise snižovat razantněji, pokud jim bohaté státy finančně pomohou. K plánování dalších kroků potřebují vědět, s jak velkou podporou mohou počítat. Jinými slovy, dostupnost financí ovlivní velikost jejich emisí a nynější Trumpovy škrty v příspěvcích se mohou do budoucna značně prodražit. Nebo dokáže miliardář Bloomberg nahradit zavřené federální zdroje soukromými penězi?