Pošetilý sen o jaderném reaktoru
Daniel VondroušSnění o jaderné energetice nemá reálný základ. Není čistá, levná ani bezpečná, jak o ní tvrdí její propagátoři. Pokud nechceme zůstat jaderným skanzenem uprostřed Evropy, musíme intenzivně pracovat na využití domácích nefosilních zdrojů.
Globální konference OSN o změně klimatu v Katovicích potvrzuje společnou vůli bránit svět před nárůstem hladu, nemocí a migrace v důsledku klimatických změn. Česká republika patří v přepočtu na osobu k největším producentům emisí. Začít musí odstavením starých plýtvavých uhelných elektráren a omezením vývozu uhelné elektřiny. Aby jí neujel vlak inovací a moderních technologií, potřebuje zároveň nastartovat investice do obnovitelných zdrojů a modernizovat energetiku. Namísto toho se ale část politiků upíná ke snu o masivních dotacích do skomírajícího jaderného byznysu.
Jádro je někdy označováno za čisté, levné a bezpečné. Zelený kruh, asociace pětaosmdesáti českých ekologických organizací, vydal stanovisko, v němž tato tvrzení vyvrací věcnými argumenty.
Jaderné reaktory sice přímo neprodukují emise skleníkových plynů, jenže těžba, zpracování a přeprava uranu jsou energeticky náročné. Výstavba reaktorů a náročná likvidace radioaktivního odpadu způsobuje další emise. Jaderná energetika tak produkuje 9- až 25krát více emisí CO2 než větrné elektrárny.
Rozhodnutí o stavbě nových reaktorů by znamenalo volbu centralizované energetiky a posílení vlivu velkých elektrárenských firem i státu na celé jedno století a to v době, kdy se energetika velmi rychle proměňuje. Sázka na nové reaktory by také zvýšila naši závislost na dovozu jaderného paliva z nevyzpytatelného Ruska.
A zakonzervovala by zastaralou a nepružnou distribuční soustavu. Různé typy elektráren vyžadují různě koncipované elektrické sítě. Jaderné elektrárny potřebují stabilní odbyt, protože je pro ně efektivní vyrábět na maximum a jejich možnosti pružně snižovat a zvyšovat výkon jsou velmi omezené. V případě jejich odstávek či zvýšení spotřeby ve špičkách musí být rozsáhlý výpadek či okamžitá potřeba vyššího výkonu pokryty ze záložních zdrojů — většinou velkých fosilních elektráren.
Provoz jaderných elektráren je a v budoucnu bude ještě více omezen nedostatkem vody, která je nutná na jejich chlazení. Například v horkém létě roku 2018 musela francouzská společnost EDF dočasně odstavit čtyři reaktory ve třech elektrárnách, protože voda v řekách používaná ke chlazení byla příliš teplá.
Stručně řečeno: Jaderná energie neřeší klimatickou krizi, je drahá, špinavá, riziková, geopoliticky nebezpečná a konzervuje energetickou závislost i zastaralou energetiku.
Němci, Francouzi či Belgičané své jaderné reaktory už odstavují, v České republice to s nimi zřejmě budeme muset ještě nějakou dobu vydržet. Modernizace energetiky totiž u nás postupuje mnohem pomaleji. Pokud ale nechceme zůstat zastaralým jaderným skanzenem uprostřed Evropy, musíme intenzivně pracovat na využití domácích nefosilních zdrojů. K tomu potřebujeme vedle důvtipu a šikovnosti našich lidí také investice. A potřebujeme je hned. Vyplýtvat je na nereálný sen o jaderném reaktoru, který by snad mohl být spuštěn za dvacet let, nedává žádný smysl.
Topí se ponejvíce v zimním období. Zároveň v zimním období je krátký den. Tudíž kogenerace dává smysl. Kogenerace elektřiny spolu s teplem prostě lépe využije energii plynu beztak spalovaného kvůli vytápění. Co proti tomu namítáte? Prostě si to představte tak, že kdo sám topí plynem, kogenerací navíc vyrobí ještě elektřinu na svícení a pro dvě, tři tepelná čerpadla.
V článku odkaz na studii z Berkeley o důsledcích uzavření jaderné elektrárny.
Za mě -- prodloužit životnosti stávajících jaderných elektráren, když se ukázalo, že je to reálná možnost.
To minimálně.