Věčné čekání na reaktor v Olkiluotu pokračuje, původně měl jet už v roce 2009

Facebook Twitter Vytisknout

Není to poprvé, podruhé a už ani potřetí, přesto se tak opět stalo: komerční spuštění nového jaderného reaktoru ve finském Olkiluotu se znovu posouvá, tentokrát na květen 2019. Firma Teollisuuden Voima (TVO) vlastnící elektrárnu oznámila v pondělí na tiskové konferenci, že reaktor musí prodělat další zátěžové testy.

Druhou komplikací spuštění jsou pak finanční problémy francouzské společnosti Areva, která komplex staví a nyní prochází kompletní restrukturalizací, včetně převodu majetku na státní koncern EDF. Podle tiskového mluvčího Arevy však problémy společnosti nemají na finský projekt přílišný vliv.

„Z nového zpoždění jsme velmi zklamaní. Pořád máme před sebou spoustu důležité práce. Všechny technologické, lidské i finanční zdroje musíme upřít do dokončení projektu,“ uvedl pro Reuters Jouni Silvennoinen z TVO.

Podle původních plánů Arevy měly být vybudovány dva nové bloky elektrárny, jež byly svého času vydávány za vlaštovku evropské jaderné renesance, a to do května 2009. Každý z bloků měl přitom stát tři miliardy eur.

Již v roce 2012 ovšem Areva přiznala, že minimální cena třetího bloku bude osm a půl miliardy euro. Právě kvůli peripetiím se stavbou třetího bloku se vlastník rozhodl nakonec čtvrtý blok vůbec nestavět a zůstat u třetího. I na ten se ale neustále marně čeká.

Přetahovaná o peníze

Příčinou notorických odkladů v Olkiluotu nejsou jen náklady a technické faktory, ale i velký spor mezi TVO a Arevou. Majitel elektrárny požaduje v arbitráži u Mezinárodní obchodní komory po francouzské společnosti dvě a půl miliardy euro. Konsorcium, ve kterém má Areva více než sedmdesáti procentní podíl a zbytek patří německé firmě Siemens, poptává přitom po finské společnosti u stejné instituce současně tři a půl miliardy eur.

Verdikt sporu by měl padnout na začátku příštího roku. Již dnes je však zřejmé, že největší finská jaderná elektrárna, která má zprostředkovávat deset procent elektrické energie severskému státu, nenaplnila očekávání.

Podle ekonomického analytika Markuse Herranena ze společnosti Enegia Portfolio Services bude mít další zpoždění největší dopad na peněženky obyčejných lidí. Rozdíl mezi odhadovanou cenou za elektřinu oproti průměrné ceně ve Skandinávii pro rok 2019 stoupl v posledních měsících z 3,7 euro na 5,5 euro za megawatthodinu.

„Prodlužování znamená vyšší ceny elektřiny pro koncové zákazníky. Další zpoždění jsme tak nějak očekávali, nejistota okolo celého projektu je viditelná i na trhu s cenami elektřiny,“ řekl Herranen zpravodajům Reuters.

Problém celého odvětví

Olkiluoto není jediným rozestavěným či plánovaným evropským reaktorem nové generace, který má významné problémy. Dostavba slovenské elektrárny Mochovce stála o dvě miliardy více, než se původně předpokládalo.

Ve Velké Británii se zase vláda v roce 2008 rozhodla postavit třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Hinkley Point a ačkoliv se ještě nekoplo do země, provází celý projekt mnoho zdržení. Také odhadovaná cena stavby zde již několikrát narostla.

Ještě v roce 2009 měla elektrárna stát čtrnáct miliard euro, současný odhad činí více než pětadvacet miliard eur a předpokládaným termínem dokončení je jaro 2026 — tedy zhruba o pět let později, než se původně plánovalo.

Jádro má velké problémy i v pro-jaderné Francii, kde se Areva už několik let snaží dokončit třetí blok elektrárny Flamenville. Původně měl být dokončen v roce 2012, podle posledních prohlášení ale očekává stavební společnost uvedení do provozu v roce 2018. Cena výstavby nového bloku byla dle původních odhadů navíc málo přes tři miliardy eur. Současné náklady jsou odhadovány na deset a půl miliardy eur.

Z důvodu všudepřítomných zpoždění a velké finanční náročnosti odmítají též české ekologické organizace dlouhodobě stavbu nových bloků v elektrárnách Dukovany a Temelín. Rozvoj jaderné energetiky však v České republice podporují stále všechny významnější politické strany, vyjma Zelených.