S jádrem nesouhlasíme, ale dáme se uplatit
Milan SmržOtázky v referendu o stavbě trvalého úložiště jaderného odpadu ve Slavěticích u Dukovan byly položeny šalamounsky. Výsledek naznačil, že místní jsou sice proti úložišti, ale dovedou si představit, že je zahojí kompenzace.
„S jádrem nesouhlasíme, ale dáme se uplatit“. To je poselství nedělního referenda o výstavbě nové jaderné elektrárny Dukovany a trvalého úložiště jaderného odpadu v katastru obce Slavětice.
Referendum proběhlo v neděli 10. dubna 2016 ve Slavěticích, ležících asi dva a půl kilometru, severozápadně od jaderné elektrárny Dukovany.
První otázka zněla: „Souhlasíte se stavbou trvalého úložiště jaderného odpadu a nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany na k. ú. Slavětic, nebo v bezprostřední blízkosti obce (k. ú. zaniklých obcí), bez připomínek?“ Na tuto otázku odpověděli občané Slavětic jednoznačně — 90,7 procenta (136 občanů) bylo proti výstavbě elektrárny a jaderného úložiště, 7,3 procenta (11 občanů) výstavbu podpořilo a 2 procenta (tři občané) se hlasování zdrželi. Kdybychom zůstali u této otázky, vítězství zdravého rozumu by bylo jednoznačné.
Jaderná energetika je stále dražší, což dosvědčuje stálý nárůst (cca trojnásobný) původně ohlášené ceny budované finské elektrárny Olkiluoto (ve francouzském Flamaville je tomu podobně) spojený se stále se prodlužujícím datem připojení k síti. Vypovídá o tom i rozhodnutí Evropské komise udělit výjimku pro státní dotace plánované britské elektrárně Hikley Point C. Kdyby se jednalo o výhodnou výrobní cenu, proč by byla taková finanční pomoc povolena, když vlastně porušuje evropské právo? Trojnásobná cena ve Finsku, které je známo velmi nízkou mírou vnímání korupce, může být v reálných podmínkách České republiky výrazně zvýšena.
Studie zveřejněná koncem roku 2014 německým Fórem pro sociálně ekologické tržní hospodářství uvádí, že výrobní cena fotovoltaické elektřiny a jaderně generované elektřiny z nově vybudovaných zdrojů jsou v podstatě stejné. Je zřetelné, že dosavadní cenový trend bude ještě pokračovat. Obnovitelná elektřina bude stále levnější a jaderná stále dražší.
Trochu jsem googlil a zdá se mi, že jste si to poněkud špatně zapamatoval, tu studii (třeba http://news.nationalgeographic.com/news/2011/06/110602-millions-fewer-girls-nuclear-radiation-births-science/). Ta mluví o místech, kde došlo k haváriím, nebo o místech, kde probíhaly zkoušky jaderných zbraní, nikoli o všech elektrárnách a úložištích.
Normálně provozovaná jaderná elektrárna nebo úložiště má nižší úroveň radiace do okolí než třeba elektrárna uhelná, protože popílek je přirozeně radioaktivní celkem dost.
Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že jaderná energetika je drahá a je lepší investovat do obnovitelných zdrojů. Ale není to dramatická hrozba lidskému zdraví.
Každopádně, původně jsem chtěl okomentovat už perex. Proč by měl být v demokracii problém, že místní budou souhlasit s kompenzací za stavbu "nechtěné" třeba jaderné elektrárny (ale může jít i o jiné provozy, taková chemička nebo důl je horší)? Já v takové aukci naopak vidím vynikající řešení problému NIMBY ("ne na mém dvorku"). Nebo chceme zakázat všechny užitečné, ale riskantní technologie?
https://www.helmholtz-muenchen.de/fileadmin/ICB/biostatistics_pdfs/scherb/HELENA_2014_2.pdf
http://enviroinfo.eu/sites/default/files/pdfs/vol7574/0055.pdf
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23947741
http://www.fme.ch/cms2/fileadmin/webmaster/dateien/agkis_lettersexodds_lausanne_v1__21_juni_12_.pdf
To, že provozovatelé shodně uvádějí, že elektrárna nic nevyzařuje, nebo dokonce méně, než se získá letem, či starými fosforeskujícími ciferníky hodinek, notoricky slýcháme celá desetiletí. Stejně jako to, že se nic nemůže přihodit. Poté pak následují Kyštym, Harrisburg, Černobyl a Fukušima...
Ale i při běžném provozu byly zjištěny úniky radiace při otevření reaktoru, např. http://www.theecologist.org/News/news_analysis/2574389/radioactive_spikes_from_nuclear_plants_a_likely_cause_of_childhood_leukemia.html a jsou podezřelé právě ze zvýšení rizika leukemie.
Je-li možné rozhodnutí uplatit, pak je ovšem demokracie iluzí. Buď jsme o něčem přesvědčeni a pak by to podle mého nemělo co dělat s pěnězi. Je ovšem pravdou, že tzv. pohřebné v severních Čechách bylo onehdy lákadlem. Podobná je situace je v oblasti Černobylu.
Ovlivnění poměru pohlaví probíhá na embryonální úrovni a u těch, kteří se narodili je zvýšená pravděpodobnost výskytu genetických mutací. Ty se však projevují především v dalších generacích. Toto kompenzovat mi připadá nesmyslné. Jak kompenzovat ohrožení naší genetické výbavy?
Kdybychom neměli jiné řešení energetiky, tak nám asi nezbyde než riziko přijmout (omluveno způsobem hédonistického života?). Ale my máme lepší, levnější a s mnohem nižšími externalitami - obnovitelnou energii. Jádro v současnosti pokrývá méně než 2% celkové energetické spotřeby. Zde se tedy nejedná o riskantní technologii, ale pouze o oligopolní a vojenské zájmy. Jsou tyto zájmem veřejnosti? Dostatečně uplacené?
Pro reálné snížení emisí oxidu uhličitého je potřeba nahradit většinu spalovacích zdrojů (i těch vašich milovaných plynových) a to nejen v elektroenergetice. Takže podílu OZE vysoce nad 50 %. V této souvislosti stojí údaj, že plán (jen plán, tj. když to dobře půjde a nic se nepokazí) ambiciozní a nákladné německé Energiewende počítá do roku 2030 s 50% podílem OZE na výrobě elektřiny.
To znamená přinejmenším dvě věci:
- elektřinu nevyrobenou OZE je potřeba vyrobit jinak, bez jaderné energetiky chtě nechtě spalováním a produkcí CO2. I při tom skutečně velkorysém rozsahu podpory OZE jakou vynakládá Německo, bude podle plánu přinejmenším polovina elektřiny vyráběna spalovacími elektrárnami i v dalších patnácti letech; ani v roce 2040 nemá klesnout podíl spalovacích zdrojů pod 35 %.
- přičemž stejných výsledků, jaké se u Energiewende v Německu teprv do střednědobé budoucnosti plánují, dosahují státy které vsadily na jadernou energetiku kombinovanou s OZE (především tedy vodními elektrárnami; Franci, Švédsko, Švýcarsko) už nyní.
Koneckonců, výroby elektrické energie se zastoupením spalovacích zdrojů pod 50 %, cíle německé Energiewende teprve do roku 2030 - dosahuje už nyní i naše republika. S využitím jaderné energie. Přirozeně.
Ten první je celkem zajímavý, a tvrdí to, co vy. Ten druhý je irelevantní, protože mluví o Černobylu a jiných katastrofách, kde já uznávám, že samozřejmě mohou mít zdravotní dopady. Konečně, ten třetí je ve skutečnosti kritický - pokud se začtete - k tomu prvnímu.
A já s tou kritikou souhlasím. Možná že skutečně existuje taková korelace, ale usuzovat jen z ní na negativní dopad speciálně jaderných elektráren je dost přitažené za vlasy, zvlášť pokud nemáme jiné doplňující indicie ani kauzální mechanismus. Je dost možné, že stejný problém se týká i uhelných elektráren a chemických provozů, a v podstatě jakéhokoli průmyslu. Kromě toho, není možné vyloučit čistě socio-ekonomické vysvětlení ve změně toho poměru pohlaví.
Co se týče obecně toho rizika, ano, lidé typicky podstupují riziko kvůli hedónismu. Možná vy a já jsme méně typičtí, ale i tak. Nicméně, pokud lidé mohou, přenáší ta rizika na někoho jiného. Takže já v myšlence, že by zbytek občanů v jiných regionech platil třeba regionu s jadernou elektrárnou, nevidím ani tak úplatek, jako spíš korekci právě příslušných externalit (ať už skutečných či domnělých).