Následky katastrofy jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu, od které 26. dubna uplyne třicet let, silně působí dodnes, tvrdí studie britského radiobiologa a odborného konzultanta britské vlády Iana Fairlieho. Podle studie pět milionů lidí v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině stále žije ve vysoce kontaminovaných oblastech. Ian Fairlie vystoupí 5. dubna s obsáhlou prezentací v Praze na Nuclear Energy Conference 2016. Mimo jiné zde porovná dvě nejvážnější jaderné havárie dosavadní historie — černobylskou a fukušimskou.

„Iana Farlieho jsme pozvali na mezinárodní konferenci o rizicích jaderné energetiky do Prahy. Chceme na ní na základě dopadů katastrof v Černobylu i ve Fukušimě diskutovat, zda dnešní reaktory už odpovídají potřebné úrovni bezpečnosti a jak moc se problém bezpečnosti promítá do ekonomiky jaderné energetiky,“ vysvětlil energetický expert sdružení Calla Edvard Sequens. Na konferenci také vystoupí řada dalších zahraničních i domácích expertů.

Podle zjištění Iana Fairlieho publikovaných ve studii TORCH 2016 (The Other Report on Chernobyl) celkový počet lidí, kteří zemřeli nebo zemřou na nádorová onemocnění v důsledku havárie v Černobylu, je odhadován na 40 000. Výrazně také vzrostl počet onemocnění způsobených genetickou poruchou u lidí narozených po havárii. Jedná se například o leukémii, rakovinu štítné žlázy, ale také o kardiovaskulární poruchy či cukrovku.

„Práce Iana Fairlieho je důležitá i tím, že připomíná rozměr černobylské havárie a její dopady na evropské státy. Černobylským vtipům, které mezi námi středoškoláky v roce 1986 kolovaly, už bych se dnes opravdu nezasmál,“ uvedl energetický expert Hnutí DUHA Karel Polanecký.

Monika Machová Wittingerová ze sdružení Jihočeské matky k tomu dodala „Z úst českých zastánců jaderné energetiky jsem slyšela i argument, že největší ztráty po černobylské havárii jsou ztráty z nevyrobené elektřiny. Data ze studie ukazují, jak cynická taková tvrzení jsou.“

Studie Iana Fairlieho rovněž přináší přehled radioaktivního zamoření evropských zemí černobylskou havárií a zhodnocení výskytu jednotlivých konkrétních onemocnění. Vedle historických dopadů se soustředí i na dlouhodobé efekty radiace, která v Černobylu v masivní míře unikla. Odhad počtu smrtelných onemocnění způsobených černobylskou havárií vychází právě z kolektivní dávky záření vlivem úniku radiace.

Práce britského radiobiologa speciálně sleduje výskyt rakoviny štítné žlázy, která obvykle nebývá smrtelná, ale výrazně zhoršuje kvalitu života onemocněných. Studie odhaduje, že černobylská katastrofa dosud zapříčinila 6000 případů rakoviny štítné žlázy a dalších 16 000 způsobí v příštích letech.