Česká veřejnost nesouhlasí s plány, které počítají s rozšiřováním jaderné energetiky. Vyplývá to z květnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k dostavbě třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.

Z šetření vyplývá, že si dvaadvacet procent občanů myslí, že by se podíl jádra na výrobě elektřiny měl do budoucna zvyšovat, šest procent tento názor zastává „rozhodně“ a šestnáct procent „spíše“, více než dvě pětiny (45 %) se domnívají, že by podíl jádra měl zůstat zachován na současné úrovni, a zhruba pětina (22 %) má za to, že by se tento podíl měl snižovat, z toho 14 % „spíše“ a 8 % „rozhodně“.

Zbývající desetina respondentů (11 %) na otázku ohledně budoucího podílu jaderné energetiky na výrobě elektřiny nedokázala odpovědět. Oproti loňskému květnu výrazně poklesl podíl lidí, kteří jsou pro zvyšování podílu jádra (o sedm procentních bodu). Letošní zjištění tak potvrdilo trend poklesu příznivců jádra za poslední čtyři roky, kdy je otázka pokládána. Tento trend se nepochybně odráží i v posunech v názorech na dostavbu Temelína.

Přitom Sobotkova vláda minulý týden schválila Národní akční plán pro rozvoj jaderné energetiky v ČR, který počítá s přípravou čtyř nových reaktorů — po dvou v Dukovanech a v Temelíně. Po schválení aktualizace Státní energetické koncepce jde o zásadní materiál, který připravuje cestu k výstavbě dalších jaderných zdrojů u nás.

Akční plán navazuje na nedávno schválenou Státní energetickou koncepci. Podle vládního prohlášení bude jaderná energetika spolu s obnovitelnými zdroji hrát v budoucnosti důležitou roli.

„Vládní plány na stavbu čtyř nových reaktorů a rozšiřování podílu jaderné energetiky na 50 % jsou zcela mimo ekonomickou realitu. Nemají ale ani podporu u veřejnosti, protože lidem dochází, že prodělečnou investici by nakonec museli těžce zaplatit sami,“ uvedl Edvard Sequens z Cally.

Podle CVVM podíl zastánců dostavby jaderných elektráren poklesl pod polovinu (44 %), když dvanáct procent respondentů s dostavbou rozhodně souhlasí a 32 % s ní spíše souhlasilo. Proti dostavbě se staví dvě pětiny (39 %) české veřejnosti, v tom 25 % „spíše“ a 14 % „rozhodně“.

Sedmnáct procent respondentů na příslušnou otázku odpovědělo, že neví. Z dlouhodobého hlediska lze říct, že pokračuje sestupný trend podpory dostavby 3. a 4. bloku JETE zjištěný v loňském roce. „I když zjištěný pokles podpory o tři procentní body oproti šetření z minulého roku je na hranici statistické významnosti,“ uvedlo CVVM.

Velké nebo střední obavy z používání jaderné energie u nás má podle vlastního vyjádření třetina lidí (33 %), přičemž „velké obavy“ pociťuje 9 % a „střední obavy“ 24 % občanů. Malé či žádné obavy vyjadřují dvě třetiny (63 %) oslovených, v tom 40 % mluvilo o „malých obavách“ a 23 % necítí žádné. Oproti loňskému výzkumu se v názorovém spektru statisticky významně nic nezměnilo. Oproti roku 1993 je současný podíl zastoupení „velkých“ a „středních obav“ o deset procentních bodu nižší.

Celkově platí, že názory na výrobu elektřiny z jádra, rozšíření Temelína, obavy z jádra a postoj k vládní politice v dané oblasti nejsou příliš ovlivněny ani věkem na straně jedné, ani politickou orientací či stranickými preferencemi na straně druhé.

Určité rozdíly jsou podle zjištění CVVM mezi lidmi s různým vzděláním: respondenti s vysokoškolským vzděláním se liší v názoru na zvyšování podílu jaderné energetiky od respondentů s vyučením (třicet procent vysokoškoláku je pro zvýšení, oproti dvaceti procentům mezi vyučenými respondenty) a v názoru na dostavbu Temelína (souhlasí 54 % VŠ oproti 42 % mezi vyučenými).