Když v dubnu loňského roku odmítla vláda dlouhodobě garantovat návratnost projektu nových reaktorů v Temelíně a tendr na dodavatele tak bezprostředně poté ČEZ ukončil, dostali zároveň ministři průmyslu a financí za úkol předložit strategii, jak v naší zemi dál s jádrem.

Její vznik byl držen pod pokličkou a teprve v minulých dnech byla pod názvem Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR předložena k vyjádření ostatním ministerstvům. K ostražitosti nabádá spěch, kdy k návrhům, které ovlivní budoucnost České republiky na celé století, dostala ministerstva na vyjádření pouhých pět dnů. Návrh přitom odkazuje na schválenou Aktualizaci státní energetické koncepce, která ale přijata není.

Obsah strategie prozrazuje možný důvod — má být zahájena příprava výstavby čtyř nových reaktorů (po dvou v Temelíně a v Dukovanech), ale rozhodnutí o formě a výši nezbytných garancí pro investora, které uhradí spotřebitelé elektřiny nebo daňoví poplatníci, bude odsunuto až k horizontu roku 2025.

↗

Ministři průmyslu a financí dostali za úkol předložit strategii, jak v naší zemi dál s jádrem. Foto web vlády ČR 

Do té doby však bude utraceno až 32 miliard korun za přípravu a získání povolení obou projektů a budou připraveni investoři. Další rozhodování tak bude výrazně předurčeno hrozbou zmaření vložených nákladů na straně ČEZ, ale i budoucích dodavatelů, když se ukáže realita: zbytečnost a ekonomická nenávratnost stavby nových reaktorů.

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky ale vychází z chybných ekonomických předpokladů a tedy rozhodnutí na jeho základě jimi budou zatíženy. Z několika zmiňme alespoň předpoklad investiční náročnosti výstavby nových bloků ve výši 4 500 EUR/kW.

Rozhlédneme-li se, vidíme, že cena dvou reaktorů EPR od AREVA v britském Hinkley Point dosahuje 6 500 EUR/kW, náklady na reaktory, které staví Westinghouse ve Vogtle v USA, narostly již na bezmála 6 100 EUR/kW a investice do reaktorů v maďarském Paksu, které dodá Rosatom, má být 5 200 EUR/kW. Přitom je jisté, že v roce 2025 budou ceny o dost vyšší.

Národní akční plán sice ještě počítá, že do konce letošního roku dostane vláda studii konkrétního způsobu výstavby nových jaderných bloků v ČR s vybraným obchodně-investičním modelem (nejspíše bude z ČEZu vyčleněna dceřiná společnost, v níž budou mít podíl jak dodavatelé technologií, tak stát), ale mezitím se má celá příprava rozběhnout.

Podle strategie mají výrazně posílit zásahy státu ve prospěch jaderné energetiky — od vzniku stálého vládního výboru v čele s premiérem, jmenování vládního zmocněnce, přes legislativní úpravy pro jednodušší povolování jaderných elektráren až po nasměrování dalších veřejných financí na vědu a výzkum výlučně pro jadernou energetiku.

V okamžiku, kdy se ani jen neuvažuje o zřízení podobného vládního výboru pro energetickou efektivitu, klimatickou změnu nebo obnovitelné zdroje energie, je tenhle návrh výrazným signálem ohledně priorit našeho energetického směřování.

Z hlediska nezměrných rizik, které s sebou využívání jaderné energetiky nese, znamená více reaktorů také posilování moci státu na úkor svobody jednotlivce. Velice trefně to popsal futurolog a spisovatel Robert Jungk ve svém Atomovém státu, v němž vyzývá naléhavě každého jedince, aby se rozešel se svým děsivým postojem „já stejně nemohu nic změnit“. Protože můžete.