Ukrajinská krize vyhrotila několik českých problémů. Když pomineme zahraniční politiku, kde se prokázala užitečnost Sobotkova odmítnutí stádního jednání v rámci EU, vystupují především dílčí zájmové skupiny a pokoušejí se vyvodit z krátkodobého selhání evropských elit nějaké dlouhodobé strategické výhody.

V tradičně proamerickém táboře „pravdy a lásky“ se rozeběhly závody, kdo bude militarističtější a proameričtější. Na obzoru je slibná pozice hlavního hlídače amerických zájmů v ČR, nejspíš za provařeného ProMoPro Vondru. Jen tak si lze vysvětlit bojechtivé výkřiky některých českých politiků působící dojmem, že volají z vlaku již mířícího na východní frontu.

Možná by se měla jejich bojeschopnost otestovat nějakou pozorovatelskou misí dohlížející na příměří na východě Ukrajiny, která by jim umožnila pohyb na území mezi raketomety a civilním obyvatelstvem. V této souvislosti je zajímavé, že v u nás v posledních měsících ubylo antikomunistických útoků. Ukončení éry neproduktivního antikomunismu je jistě pozitivní. Zdá se, že Vladimir Putin a Rusko jsou jakýmsi vhodným substitutem komunistických oškliváků.

Jaderná energetika — plyn je energie, plyn nebude, proto potřebujeme jádro. S touto politickou logikou znovu ožily plány na dostavbu nových bloků českých jaderných elektráren, přestože pohled bez válečnických brýlí ukazuje takový krok jako ekonomicky i energeticky sebevražedný. Sám šéf dozorčí rady ČEZu přitom včera hovořil o potřebě toho, aby vláda zajistila garantování výkupní ceny elektřiny.

Ekonomie jádra je však čím dál zoufalejší. Ceny elektřiny, které je v Evropě nadbytek, dlouhodobě klesají, přestože už deset nebo více let v ČR zní nepodložená zoufalá varování, že jí bude naopak nedostatek. Letos ceny elektřiny reagovaly na ukrajinskou krizi pouhou stagnací.

Veškerá produkce JE Temelín byla až dosud prakticky jen na export — rovnala se množstvím elektřiny, které ČR vyvážela. Nevydařil se český pokus, aby závazky EU v oblasti klimatických změn nezahrnovaly také konkrétní cíle při snižování energetické náročnosti. Podle koncepce cílů Klimaticko-energetického balíčku má EU v plánu do roku 2030 ušetřit 30 % energie. Kam potom bude ČR elektřinu z vyrobených bloků vyvážet a za jakých podmínek?