Na pondělním jednání vlády ministři rozhodnou mimo jiné o tom, zda dojde k zahájení schvalovacího procesu, který umožní stavbu nového uranového dolu na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice mezi Polnou a Přibyslaví na Českomoravské vrchovině. V případě odsouhlasení kontroverzního návrhu provede státní podnik DIAMO v oblasti další geologické průzkumy, rozšíří ochranu ložisek na úkor obci a pokusí se získat územní rozhodnutí na stavbu.

Vše podstatné má být připraveno a do konce roku 2017 předloženo vládě k rozhodnutí, kde vzít více než dvě miliardy korun na nezbytné investice. Důl by se poté měl začít budovat v roce 2019 a uran se má těžit od roku 2022. Podle ekologů má ale rozhodnutí vlády padnout na základě chybných argumentů.

Jedním z argumentů zastánců nového dolu je údajné snížení nezaměstnanosti v regionu. DIAMO v podkladové studii pro vládu tvrdí, že nezaměstnanost v zájmových okresech Jihlava, Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou je deset až jedenáct procent.. Skutečnost je přitom dlouhodobě výrazně nižší, konkrétně 5,8-6,8 %. Dokonce méně, než je průměrná nezaměstnanost v České republice.

V samotném Brzkově je nezaměstnanost dokonce pouhých 2,8 %, ve Věžnici 2,7 %! „Za dvacet let po případném dotěžení uranu tu ale rázem bude sociální problém s několika sty nezaměstnanými horníky,“ uvedlo sdružení Calla. Dalším klíčovým argumentem zastánců stavby je získání strategicky důležité suroviny a příspěvek k energetické soběstačnosti.

I tento argument ale podle ekologů neobstojí. V nejlepších letech těžby (265 tun uranu) by totiž těžba v Brzkově nepokryla ani polovinu potřeby našich jaderných elektráren. Celkové množství vytěžitelného uranu v Brzkově by posloužilo na pouhých sedm let provozu reaktorů v Dukovanech a v Temelíně. Těžit tu máme pouhých čtyři promile uranu, který se získává ve světě. Na obohacení a výrobě jaderného paliva bychom i tak byli zcela závislí na zahraničních dodavatelích.

Další argument, který ekologové vyvracejí je, že by cena získaného uranu byla „v rozsahu světových cen“. Cena uranu získaného těžbou v Brzkově má být 2,5 x vyšší (90 USD/libru při reálně uvažovaném množství dostupné uranové rudy), než se pohybuje na světových trzích.

„Prognózy pokrytí potřeb jaderného průmyslu ve světě ukazují, že i v horizontu, kdy má být těžen uran v Brzkově, bude přebytek uranu nad poptávkou,“ tvrdí Calla. Navíc mezi náklady, podle kterých byla spočítána budoucí cena uranu z Brzkova, zjevně chybí rekonstrukce odkališť v Dolní Rožínce a související náhrada škody provozovateli tam umístěné fotovoltaické elektrárny.

Návrh na přípravu těžby se rozhodně nelíbí obyvatelům dotčeným obcím — starostové a spolky podepsali společné „Memorandum pro budoucnost bez uranu“, v němž požádali o zastavení jakýchkoliv snah o přípravu těžby uranu. Rovněž 1 700 občanů podepsalo petici Ne těžba uranu na Vasočině, kterou obdržel premiér Bohuslav Sobotka.

Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v obcích okolo nového uranového dolu, které již zkušenosti s těžbou mají. Záměr přináší rizika v oblasti ztráty a znečištění podzemních vod, prašnosti, hluku, radonu, poškození krajinného rázu či podstatného navýšení těžké nákladní dopravy.

„Do dnešního dne nám nikdo nepředložil přesvědčivý argument pro otevření dolu. Stále nám vychází, že těžba zatíží životní prostředí, bude neekonomická, problém s nezaměstnaností se pouze odsune a Česká republika energeticky soběstačná nebude,“ uvedla Marie Vencová za spolek Naše Budoucnost bez uranu řekla.

Zdůraznila přitom, že obyvatelé v okolí dolu budou zatíženi uranovým prachem a radonem: „V případě, že by nám byly nabídnuty kompenzace, což se nestalo, ptám se: existuje nějaká kompenzace i v případě zdraví? Proč se tedy máme stát obětí?“