Mezi Polnou a Přibyslaví by se měl začít hloubit nový uranový důl již v roce 2019. Vyplývá to z dokumentu ministerstva průmyslu a obchodu pro vládu, který se podařilo získat spolkům. Ekologové v této souvislostí připomínají, že se návrh ministra průmyslu Jana Mládka nelíbí obyvatelům dotčeným obcím.

Starostové a spolky proto podepsali společné Memorandum pro budoucnost bez uranu, ve kterém požádali o zastavení jakýchkoliv snah o přípravu těžby uranu. Rovněž 1700 občanů podepsalo petici Ne těžba uranu na Vysočině, kterou obdržel premiér Bohuslav Sobotka.

Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v obcích okolo nového uranového dolu, které již zkušenosti s těžbou mají. Záměr přináší rizika v oblasti ztráty a znečištění podzemních vod, prašnosti, hluku, radonu, poškození krajinného rázu či podstatného navýšení těžké nákladní dopravy.

Edvard Sequens z Cally navíc upozorňuje, že s těžbou uranu nepočítá platná surovinová politika České republiky. Jinak řečeno, návrh ministra Mládka je s touto koncepcí v příkrém rozporu. „Nemá žádný smysl přesunout sociální problém s horníky na končícím dole v Rožné na novou lokalitu a ještě poškodit životní prostředí, jen abychom si udrželi primát, že provozujeme poslední uranový důl v Evropě,“ uvedl Sequens.

„Dle ministerstva průmyslu by otevření dolu přineslo nová pracovní místa a je důležité pro energetickou bezpečnost státu. Na druhé straně s sebou otevření dolu přinese znehodnocení místní krajiny a negativní dopady na život obyvatel,“ doplňuje Marie Vencová za spolek Naše Budoucnost bez uranu.

„Chceme žít v neporušené přírodě a zdravém životním prostředí. Těžba uranové rudy doslova za humny našich obydlí negativně ovlivní život této i následujících generací v širokém okolí,“ dodáva Vencová. Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice lze dle ministerstva vytěžit 2940 až 4440 tun uranu, což nezajistí těžbu na více než dvacet let.

Poté budou obce v okolí dolu stát před stejným sociálním problémem jako dnes obce v okolí Rožné. Množství dostupného uranu neřeší ani energetickou bezpečnost České republiky. Ekologové upozorňují, že i při optimistickém scénáři by nepokrylo provoz reaktorů v Dukovanech a Temelíně na více než sedm let v situaci, kdy je na světovém trhu i do budoucna očekáván přebytek uranu nad poptávkou.

Několik milionů tun vytěžené uranové rudy má být převáženo ke zpracování na stávající chemickou úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. To ale nebude možné bez zásadní rekonstrukce dožívající technologie úpravny a dalšího navýšení kapacity odkališť. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci úpravny a odkaliště ale nemá státní podnik DIAMO vlastní peníze, prodej uranového koncentrátu zhruba pokrývá náklady na těžbu a zpracování. Rozhodnutí o formě financování chce ministerstvo odkázat až nové vládě do roku 2018.

Nejen investice do nové těžby ale mají zatížit veřejné rozpočty. Ze státního rozpočtu bude muset být financována také sanace a rekultivace dolu Rožná a chemické úpravny GEAM, protože uranový průmysl je oficiálně v útlumu a DIAMO tak nemusí vytvářet potřebnou finanční rezervu. Účet daňového poplatníka již zatěžují sanace následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem, kde se během následujících třiceti let vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun.