V roce 1963 jsem na pražské technice vystudoval strojní inženýrství. Mám stále v paměti, s jakým zájmem, ne-li nadšením, jsem v prvních ročnících fakulty studoval tlustá skripta „Fyzika hmoty a záření“, doplňující učebnici fyziky o nejnovější poznatky ze 40. a 50. let. Lidstvu a naší generaci se tehdy otevíraly nové, dříve netušené perspektivy, nejen energetické, ale obecně civilizační.

Jako poučený laik jsem vývoj jaderné energetiky v dalších letech sledoval. Výrazným mezníkem v mém postoji k jádru se stal dokument Charty 77 O bezpečnosti provozu jaderných elektráren, který jeho mluvčí — byli to tehdy Václav Havel a Ladislav Hejdánek (třetí mluvčí Charty Jaroslav Šabata byl ve vazbě) vydali 27. listopadu 1978. Byl to 22. dokument Charty.

Mluvčí tím zahájili nový způsob vydávání chartovních dokumentů — vydaný text byl pouze podkladem k diskusi, východiskem k ní. Mluvčí si v tomto dokumentu jen postěžovali, že bezpečnost provozu jaderných elektráren je téma, které je  „v Československu naprosto nedostatečně diskutováno, podobně jako ekologické problémy vůbec“.

Později Charta 77 u odborných dokumentů jména aspoň některých autorů zveřejňovala, avšak tehdy dokument vypracovali ještě autoři anonymní. Byli to odborníci z oblasti jaderné energetiky. Podle mých vzpomínek se na jeho redakci podílel Petr Jankovec z plzeňské Škodovky spolu s lidmi, kteří měli zkušenosti z provozu pokusného reaktoru v Plzni, dvou reaktorů v Řeži u Prahy a tehdy jediné čs. jaderné elektrárny A 1 v Jaslovských Bohunicích u Trnavy.

Elektrárna A-1 byla od začátku poruchová. V lednu 1976 a v únoru 1977 se tam staly dvě havárie, při první se udusili v oxidu uhličitém dva pracovníci a druhá byla označena 4. stupněm na sedmibodové škále nehod. Postupně byla od roku 1979 A-1 likvidována, ale začátkem 80. let tam byly uvedeny do provozu dva reaktory typu VVER jako V 1. Ty byly odstaveny v letech 2006 a 2008, odstavení bylo podmínkou vstupu Slovenska do Evropské unie.

Na počátku roku 2009 však slovenská vláda schválila opětovné dočasné spuštění V 1 v souvislosti se zastavením dodávek zemního plynu z Ruska, ale Evropská komise varovala, že obnovením provozu V1 by Slovensko porušilo evropské právo.

↗

V čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost byla Dana Drábová už v době vlády Miloše Zemana. Foto archiv WISE Brno

Postavení České republiky v EU bylo začátkem 21. století výrazně lepší než Slovenska, které soustavně pomlouvala Praha i Washington. I to zřejmě přispělo k tolerování jaderné elektrárny v Temelíně, vůči níž byly při vstupu ČR do EU výhrady. Temelín a také slovinské Krško ušly osudu Jaslovských Bohunic, bulharské Kozoduje a litevské Ignaliny, které byly při rozšiřování EU postupně likvidovány.