Na střední školu dneska vezmou kdekoho. (To není jako za mých mladých let, kdy i tráva bývala zelenější...)
Vám opravdu přijde, že se J.Paroubek bojí kandidatury generála Pavla pod praporem pravdy a lásky? Já v tom vidím spíš projev Paroubkova smyslu pro humor.
Zavřu oči a představím si... titulní stránku bulvárního plátku, kde palcový titulek hlásá "Pravda, láska a důstojník ČSLA musí zvítězit nad lží a nenávistí v prezidentské volbě."
Spočívá snad v tom, že si pamatuje, jaké to je, když od zpovykanců (médii zpracovaných) prší vejce? Nebo v tom, že si dovoluje zastat se jiných, proti nimž se používají mediální štvanice, vaječné lázně a podobné vybrané metody? Kde se kdy mluvilo o kandidatuře generála Pavla? A kde o strachu Miloše Zemana z té kandidatury? (Nebo snad píšete o Paroubkově strachu?)
Co to má znamenat, pane Kolaříku? Co to na nás zkoušíte?
Jenže co když inflace naroste na 20 % - pak má věřitel jistotu prodělku - zákon by mu garantoval, že nevymůže víc než 15%.
Pak se také dají vymyslet různé švindly - např. chci úrok 30%, takže ty mi podepiš, že sis půjčil dvanáct tisíc na 10% úrok, a do ruky dostaneš jen deset tisíc. Takovou věc byste vaším návrhem sotva ošetřil. (V extrémním případě se takto dá obcházet i zákaz úroku jako takového.) A věřím, že poskytovatelé půjček by v daném směru jistě předvedli ještě více kreativity. Jejich obchodní model totiž vychází z předpokladu, že ten, kdo chce půjčit, peníze potřebuje ; zatímco ten, kdo půjčuje, má vždy možnost nepůjčit za podmínek, které se mu nelíbí.
Ale jinak asi máte pravdu - stanovit nějakou horní maximální mez (nemusí to být pevná sazba v zákoně, spíš bych to vázal na úrokovou sazbu centrální banky), a co nadto jest, vytlačit do ilegality.
"Pořád je to prezident, a tak má právo udělit medaili, komu chce."
... vyjádřil se kdysi do televize herec Landovský ke svému vyznamenání z rukou V.Havla.
Mé technické vzdělání mi nějak nedovoluje chápat, že tato společnost snese libovolné množství nově příchozích - každý systém má nějakou omezenou kapacitu. Vy víte, že jde jen o deset milionů běženců? To by bylo fajn, to by byly v rámci EU jen 2 % populace. Ale čím je ta horní mez omezena? Pokud se ve třetím světě rozkřikne, že EU přijímá kohokoli, nerozlišuje válečného uprchlíka od ekonomického migranta, obávám se, že jediné omezení spočívá v kapacitě pašeráckých cest - a ta bude výrazně větší. A vše poběží až do srovnání ekonomické úrovně Evropy s ekonomickou úrovní třetího světa. ("Buď můžeme mít otevřené hranice, nebo sociální stát v jakékoli podobě. - M.Friedman)
Tragikomické figury tedy vidím spíše v těch, kteří vítají nově příchozí v libovolných množstvích, a na oprávněné námitky pochybujících místních mají jen pohrdavé nálepky "fašista" a "xenofob". V těch, kdo nám říkají, že není rozdílu mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem. V těch, kdo nás přesvědčují, že není nic divného na tom, že každý uprchlík chce až do Německa - jako by po cestě nebylo dost jiných bezpečných zemí (např. Řecko, Srbsko, Chorvatsko...) V těch, kterým nechybí podobný migrační proud do bohatých zemí Perského zálivu. (Kdo nám říkají, že se budeme solidarizovat s někým, s kým se nesolidarizují ani jeho blahobytní souvěrci.)
Pokud dvacet let nemáme, měli bychom si je udělat. (Tady asi dojde na ty tábory.) Dvacet let bude potřeba na vysvětlení situace těm místním, kteří se cítí konkurencí nově příchozích ohroženi, na vyvinutí programů, jež zamezí vznikům ghett a do sebe uzavřených enkláv, na úpravu školského systému (mají si nově příchozí rozvíjet své kultury ve svých vlastních školách, nebo budeme trvat na tom, že se budou školit v našich školách, aby měli přístup do naší kultury?), na vyvinutí mechanismů redistribuce (tady bude asi potřeba napřed vychovat celou novou generaci ekonomů)... . Každopádně tohle jsou věci, které by bylo vhodné nejprve řádně vyříkat, aby místní neměli pocit, že se tu odehrává něco proti jejich zájmům.
Představit věrohodný program, vysvětlit ho a provést kroky k jeho naplnění. A to bude chtít čas.
Zbytečná půtka Zemana se Sobotkou
Jiří Paroubek
Vám opravdu přijde, že se J.Paroubek bojí kandidatury generála Pavla pod praporem pravdy a lásky? Já v tom vidím spíš projev Paroubkova smyslu pro humor.
Zavřu oči a představím si... titulní stránku bulvárního plátku, kde palcový titulek hlásá "Pravda, láska a důstojník ČSLA musí zvítězit nad lží a nenávistí v prezidentské volbě."
Co to má znamenat, pane Kolaříku? Co to na nás zkoušíte?
Změní nový zákon o úvěrech pokřivený trh s půjčkami k lepšímu?
Zuzana Vlasatá
Pak se také dají vymyslet různé švindly - např. chci úrok 30%, takže ty mi podepiš, že sis půjčil dvanáct tisíc na 10% úrok, a do ruky dostaneš jen deset tisíc. Takovou věc byste vaším návrhem sotva ošetřil. (V extrémním případě se takto dá obcházet i zákaz úroku jako takového.) A věřím, že poskytovatelé půjček by v daném směru jistě předvedli ještě více kreativity. Jejich obchodní model totiž vychází z předpokladu, že ten, kdo chce půjčit, peníze potřebuje ; zatímco ten, kdo půjčuje, má vždy možnost nepůjčit za podmínek, které se mu nelíbí.
Ale jinak asi máte pravdu - stanovit nějakou horní maximální mez (nemusí to být pevná sazba v zákoně, spíš bych to vázal na úrokovou sazbu centrální banky), a co nadto jest, vytlačit do ilegality.
Která jména vyznamenaných neměl premiér podepsat? A proč?
Vratislav Dostál
... vyjádřil se kdysi do televize herec Landovský ke svému vyznamenání z rukou V.Havla.
Odmítnout Sofiinu volbu
Jiří Karen
Tragikomické figury tedy vidím spíše v těch, kteří vítají nově příchozí v libovolných množstvích, a na oprávněné námitky pochybujících místních mají jen pohrdavé nálepky "fašista" a "xenofob". V těch, kdo nám říkají, že není rozdílu mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem. V těch, kdo nás přesvědčují, že není nic divného na tom, že každý uprchlík chce až do Německa - jako by po cestě nebylo dost jiných bezpečných zemí (např. Řecko, Srbsko, Chorvatsko...) V těch, kterým nechybí podobný migrační proud do bohatých zemí Perského zálivu. (Kdo nám říkají, že se budeme solidarizovat s někým, s kým se nesolidarizují ani jeho blahobytní souvěrci.)
Pokud dvacet let nemáme, měli bychom si je udělat. (Tady asi dojde na ty tábory.) Dvacet let bude potřeba na vysvětlení situace těm místním, kteří se cítí konkurencí nově příchozích ohroženi, na vyvinutí programů, jež zamezí vznikům ghett a do sebe uzavřených enkláv, na úpravu školského systému (mají si nově příchozí rozvíjet své kultury ve svých vlastních školách, nebo budeme trvat na tom, že se budou školit v našich školách, aby měli přístup do naší kultury?), na vyvinutí mechanismů redistribuce (tady bude asi potřeba napřed vychovat celou novou generaci ekonomů)... . Každopádně tohle jsou věci, které by bylo vhodné nejprve řádně vyříkat, aby místní neměli pocit, že se tu odehrává něco proti jejich zájmům.
Představit věrohodný program, vysvětlit ho a provést kroky k jeho naplnění. A to bude chtít čas.