Ministr životního prostředí Richard Brabec zamítl odvolání firmy Urania Mining, která chtěla zkoumat zásoby uranu v oblasti Osečná - Kotel na Liberecku. Ministr tak potvrdil předchozí rozhodnutí svého úřadu, který žádost o prozkoumání území zamítl. Hlavním důvodem zamítnutí byl rozpor se státní surovinovou politikou České republiky a obavy z kontaminace podzemní vody.

V platné státní surovinové politice chce Česká republika ukončit těžbu uranu a zabezpečit sanace dlouhodobých následků po této těžbě. Již v roce 2008 tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík odmítal další těžbu uranu. „Platná surovinová politika říká zcela jasně, že těžba uranu v ČR má skončit, nikoli se rozšiřovat.“

Vláda však v prosinci loňského roku rozhodla o přípravě nového uranového dolu u obce Brzkov na Vysočině. Podle sdružení Calla je tato situace paradoxní. Prosincové rozhodnutí vlády je totiž v příkrém rozporu s vládní koncepcí.

„Pochopitelně zamítnutí plánů na průzkumy a budoucí těžbu uranu na ložisku Osečná-Kotel vítáme. Považujeme však za velmi zvláštní, když jsou na jedné straně zamítány průzkumy pro uran s odkazem na státní surovinovou politiku a vedle toho, bez ohledu na koncepci, je vládou odsouhlasen plán začít připravovat novou těžbu uranu na Vysočině,“ řekl Edvard Sequens ze sdružení Calla.

Dominika Pospíšilová z tiskového odboru ministerstva životního prostředí v rozhovoru pro Deník Referendum uvedla, že v oblasti Osečná-Kotel hrozí v případě těžby kontaminace podzemní vody. Naopak malé výhradní ložisko Brzkov se podle jejích slov nachází v diametrálně výhodnějších geologických podmínkách poblíž dosud dobývaného ložiska Rožná. Brzkovský uranový důl má důl Rožná nahradit.

„Případný zájem státu na otevření ložiska Brzkov by měl vést k přehodnocení cílů v rámci již dlouhodobě připravované a odkládané nové surovinové politiky. Calla mluví o podpoře, ale ministerstvo životního prostředí nemá v této fázi úvah zásadních námitek. Případné podmínky týkající se ochrany životního prostředí stanovíme v procesu vyhodnocování vlivu na životní prostředí,“ dodala Pospíšilová.

Podle ekologů zaplatíme za odstraňování následků škod po těžbě a zpracování uranu ještě desítky miliard korun. „Neměli bychom se vedle toho chystat poškodit životní prostředí obyvatelům Brzkova, Věžnice a dalším, kteří o to v žádném případě nestojí,“ tvrdí ale Sequens.