Zelené odbory

Lea Jirovská

Michael Sommer v rozhovoru pro DR připomněl vliv odborů na německou energetickou revoluci. Vztah mezi odboráři a ekology je ovšem nejen u nás komplikovaný. Z čeho pramení jejich neporozumění? Jak vypadá jejich dialog v ostatních zemích?

Propojení odborového hnutí a environmentálních organizací se v prostředí České republiky zdá jako naprostá fikce, jako něco mimo realitu. Na začátku února jsme například byli svědky intenzivního tlaku Českomoravské konfederace odborových svazů na prolomení limitů těžby uhlí. Odbory hrozily zvýšenou nezaměstnaností a sníženou energetickou bezpečností. Vypadá to, že otázky ochrany životního prostředí, zejména pak změny klimatu, která s těžbou uhlí úzce souvisí, jim nemohou být vzdálenější.

Přitom v západní Evropě i v USA je odborové hnutí považováno za přirozeného spojence environmentálních organizací, a to i přes to, že na některé kauzy mají tyto skupiny rozdílné názory (v USA jsou to např. otázky kolem kácení v horských pralesích). Shoda o spolupráci však panuje v oblasti zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu.

V USA vznikla dokonce organizace s názvem Blue-Green Alliance, která sdružuje nejvýznamnější americké odbory a ekologické organizace. Jejím úkolem je koordinovat snahy všech jejích členů při prosazování konkrétních řešení environmentálních problémů zejména prostřednictvím tzv. zelených technologií, jako je například zateplování domů. Také Evropská konfederace odborových svazů považuje trvale udržitelný rozvoj za jeden ze svých cílů a jako významný problém chápe zejména klimatickou změnu.

Zájmy odborů a environmentálních organizací se tradičně protínají také v oblasti zdraví a bezpečnosti pracovního prostředí — jde například o vypuštění karcinogenních nebo jinak nebezpečných látek do ovzduší. Kauzy tohoto typu řeší ve Spojených státech obě skupiny společně již od padesátých let.

David Foster je ředitelem organizace BlueGreen Alliance, která sdružuje nejvýznamnější americké odbory a ekologické organizace. Foto BlueGreen Allance

I u nás můžeme najít ojedinělé příklady takové spolupráce. První z nich se datuje již k roku 1991. Trochu paradoxně jde o ustavení regionální rady na severu Čech, kde zasedli zástupci odborů, zaměstnavatelů, státní správy i ekologických iniciativ. Jejich snahou bylo podle tehdejšího odborového tisku (konkrétně podle časopisu Sondy č.49-50 z roku 1991) omezit negativní dopady těžby na region a získat od vlády příslib konkrétní částky na obnovu regionu. Po splnění těchto požadavků (ještě téhož roku byly uzákoněny limity těžby a regionu byla poslána finanční pomoc) však o činnosti této rady Sondy dále neinformují a v průběhu let místo toho uveřejňují řadu článků, které vyjadřují obavu o energetickou bezpečnost země, pokud nebudou limity prolomeny.

Další spolupráce proběhla v Jihomoravském kraji před několika lety mezi tamějším Odborovým svazem pracovníků obchodu a organizací Nesehnutí při odporu proti stavbě nových supermarketů. Odbory měly tehdy obavu o pracovní místa, která zaniknou v malých obchodech po otevření dalších hypermarketů. Na rozdíl od západní Evropy nebo USA však tyto konkrétní aktivity nevedly k širší a trvalejší spolupráci odborů a ekologických organizací.

×