Představitelé vlády, zástupci zaměstnavatelských svazů a odborových konfederací budou na své schůzi v pondělí odpoledne mimo jiné projednávat zvyšování minimální mzdy v příštích letech. Minimální mzda byla u nás v letošním roce navýšena o 700 korun, přesto její výše 9200 korun patří k nejnižším v Evropské unii.

V sousedním Německu je od začátku tohoto roku stanovena na 8,50 eur za hodinu. Při průměrné pracovní době 38 hodin týdně si němečtí pracující vydělají v přepočtu minimálně 35 tisíc korun. „Není náhodou, že v tolikrát zmiňovaném Německu je odborová organizovanost — jako výraz zaměstnaneckého sebeuvědomění — několikanásobně vyšší než u nás a odbory jsou vnímány širokými vrstvami obyvatelstva jako společenský aktér zasazující se o legitimní nárok zaměstnanců na kvalitní život,“ napsala ve svém nedávném článku v Deníku Referendum Kateřina Smejkalová.

Zaměstnavatelé v České republice souhlasí s růstem minimální mzdy o pět set korun na příští rok, odbory ale trvají na dvakrát tak velkém navýšení. „Myslíme si, že vláda by měla dodržet to, co si sama dala do svého programového prohlášení, to znamená dosáhnout čtyřicetiprocentního podílu mezi minimální mzdou a průměrnou mzdou, čehož se dá dosáhnout pouze tak, že by musela, pokud nechce udělat skoková navýšení, přidávat tisíc korun po dobu tří let. Jen tak to stihne do konce svého mandátu,“ uvedl pro Deník Referendum předseda Českomoravské konfederace odborových svahů (ČMKOS) Josef Středula.

Případné nižší navýšení komentoval Středula takto: „Dalo by se to formulovat jako porušení programového prohlášení vlády. Předpokládám, že na počátku vlády se do programového prohlášení určitě nedostávaly věci, které by potom někdo nechtěl dodržet.“

Doposud proběhla dvě setkání tripartity, na kterých se projednávala výše minimální mzdy na příští rok. Konsensu mezi odbory a zaměstnavateli zatím nebylo dosaženo. „Tato jednání stanoviska zaměstnavatelů a odborů nepřiblížila, takže z tohoto pohledu se dá očekávat argumentační střet,“ zdůraznil před pondělním setkáním Středula. Rozhodující bude, jaký závěr předloží vláda.

„Jsme plni očekávání, s čím přijde vláda. Nepředpokládám, že se to dnes dozvíme, ale naše stanovisko je jednoznačné: tisíc korun pro rok 2016 a dosáhnout v co nejkratší době čtyřicetiprocentního podílu minimální mzdě k průměrné mzdě v České republice,“ řekl Středula.

Předseda ČMKOS upozorňuje na to, že výše minimální mzdy je u nás natolik nízká, že lidé, kteří ji pobírají, zároveň dosáhnou na sociální dávky: „To znamená, že těm zaměstnavatelům, kteří vyplácí minimální mzdu, ze společného dotujeme jejich podnikání. To si myslím, že je neseriózní, že je to špatně a navíc v tomto případě nevzniká motivace k tomu, aby lidé pracovali,“ vysvětluje Středula.

Josef Středula vyvrací také to, že by navýšení minimální mzdy vedlo k nárůstu nezaměstnanosti. Opírá se o to, že firmám za rok 2014 stouply zisky o 13,3 %, oproti tomu mzdy se navýšily pouze o 2,2 %. Podle předsedy ČMKOS by bylo fér, kdyby se větší výdělky podniků promítly i do platů.