Od roku 2010 rostly mzdy jen nepatrně — pod tlakem recese mělo přednost udržení zaměstnanosti. V roce 2013 ještě nominální mzdy v České republice stagnovaly, v roce 2014 ale již začaly opět růst. Od loňského listopadu došlo i ke zvýšení platů ve veřejné sféře (o 3,5 %). Definitivní čísla o mzdovém vývoji se dozvíme v březnu, již nyní lze odhadnout, že růst mezd v běžných cenách za loňský rok překročí 2 %. V září dosáhla průměrná mzda v ČR 25 219 korun (ČSÚ, prosinec 2014).

Predikce růstu mezd při návrhu státního rozpočtu uvádí na letošní rok číslo 3,9 %. Rozpočet také počítá s růstem platů ve veřejné sféře o 3,5 %, u hasičů, policistů a zdravotníků dokonce o 5 %, u zaměstnanců v kultuře o 4 %. Také se letos zvýšila minimální mzda o 8,2 % (na 9200 korun). Platí také, že po zmrazení platů ve veřejné sféře je v poslední době výdělky v podnikatelské sféře dohnaly (po celé období 1993—2009 byly průměrné platy ve veřejné sféře vyšší). Jak tedy nyní zareagují mzdy ve firmách?

ČMKOS doporučila pro kolektivní vyjednávání na letošní rok prosazovat růst mezd o 5 %. Kolektivní smlouvy se vztahují zhruba na polovinu zaměstnanců v ČR a jsou tedy významným nástrojem ovlivňujícím vývoj mezd. Odbory vychází ze svých analýz, které konstatují, že naše ekonomika se začíná zotavovat, a to včetně růstu produktivity práce. Tudíž je prostor pro větší zvyšování mezd, aniž by byla omezena konkurenceschopnost firem.

Na podzim 2014 s tímto navýšením růstu mezd souhlasila i ČNB. Velké pochopení ovšem této plán nenašel u zástupců zaměstnavatelů, kteří říkali, že hospodářské oživení je příliš nejisté, aby dovolilo zvyšovat mzdy skokově. Nová zpráva ČNB už představy o mzdovém růstu brzdí.

Pro soukromý sektor odhaduje růst mezd pouze 2,5 %, tedy poloviční oproti predikci před čtvrt rokem. A připomíná, že tento vývoj bude selektivní. Růstový potenciál má mít například lehký průmysl, zejména chemie a také zdravotnictví, naopak ČNB očekává stagnaci mezd v zemědělství, stavebnictví, energetice a těžkém průmyslu.

Rychlejší růst mezd plánovaný na letošní rok se tak odkládá na rok 2016, a to přesto, že ekonomický výkon ČR roste. Také zaměstnanci by měli mít podíl na tomto vzestupu. Zkrátka by nepřišel ani státní rozpočet. Růst platů totiž znamená i růst odvodů, a to v řádu desítek miliard.

Menší mzdy znamenají jak menší pojistné, tak inkaso daně z příjmu. Firmy v ČR však i nadále tlačí na snížení nákladů, včetně nákladů práce. Téma odměňování se tak přes jistý statistický růst mezd a platů v letošním roce stává významným ekonomickým i politickým problémem.