Vláda Bohuslava Sobotky i přes četné kritické hlasy zaměstnavatelů prosadila zvýšení minimální mzdy, která patřila dlouhodobě k nejnižším v Evropě. Minimální mzda od nového roku vzroste o 700 korun, a zhruba sto tisíc lidí, kteří za minimální mzdu pracují, si tak přijde alespoň na 9200 korun měsíčně.

Nicméně není to jen úroveň minimální mzdy, která byla — a i přes zvýšení stále je — u nás ve srovnání se zeměmi západní Evropy směšně nízká.

V sousedním Německu byla plošně k začátku příštího roku stanovena minimální mzda na 8,50 eur za hodinu, při průměrné pracovní době 38 hodin týdně. Němečtí pracující si tedy přijdou minimálně na 1292 euro měsíčně, což je zhruba 36 tisíc korun.

Této výše nedosahuje aktuálně ani průměrná hrubá mzda v bohaté Praze, v regionech se pak pohybuje kolem 21 tisíc korun a medián zde leží ještě o něco níže.

Tato částka se spíše než německým platům blíží německé podpoře v nezaměstnanosti pro lidi dlouhodobě bez práce, tzv. Arbeitslosengeld II. Tedy nejnižší možné sociální dávce, která v roce 2014 činila 391 euro měsíčně, zhruba 11 000 korun, plus náklady za skromné, ale důstojné bydlení.