Splněno, v trestání chudoby pokračujeme. Souhlasí i pravicová opozice.

Linda Sokačová

S ministryní Michaelou Marksovou-Tominovou jsou spojeny mnohé naděje, zmrazení sociálních dávek ale potvrzuje směřování sociální politiky a politiky zaměstnanosti, jak ji známe z vlády vedené Petrem Nečasem a Miroslavem Kalouskem.

„Vláda příští rok zmrazí existenční i životní minimum, přídavky na děti, mateřskou a rodičovskou dovolenou, příspěvky na péči o zdravotně postižené. A to proto, aby se vyplatilo pracovat, a ne pobírat sociální dávky,” zaznělo z úst ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové-Tominové v Událostech na ČT, tak trochu symbolicky v předvečer dvacátého pátého výročí sametové revoluce.

Jako první jsme použili termín „obchod s chudobou“. Podpořte nás, abychom mohli dál otevírat témata, která v hlavních zprávách chybí.
×

Je to trochu poliček do tváře těch, kteří pracují za minimální mzdu, jsou nuceni pracovat ve sféře šedé ekonomiky, všem těm, kteří ani po dvaceti pěti letech nedosáhnou na průměrnou mzdu, a nezaměstnaným. A že jich není zrovna málo. Jak jim nenavýšení existenčního (2 200 Kč) a životního (3 410 Kč) minima zvýší motivaci k práci a ještě větší práci, není známo. Ale je možné, že další kroky ministerstva budou následovat a budeme se ještě divit. Práce zdarma známá jako veřejná služba pro lidi v sociální nouzi možná není minulostí.

Jak nepřekročit vlastní stín

S novou vládou byly a stále jsou spojeny mnohé naděje. Jedny z největších očekávání jsou spjata se změnami na ministerstvu práce a sociálních věcí a se skoro novou ministryní Michaelou Marksovou-Tominovou, která se počítala jako to progresivnější křídlo sociální demokracie. Některé věci jsou jiště pozitivní: navýšení minimální mzdy, zvyšení důchodů a zrušení druhého pilíře v důchodovém systému. S něčím víc ale asi počítat nemůžeme.

Vláda se rozhodla pokračovat v politice trestání za chudobu, nízké příjmy a nezaměstnanost. Za problém totiž považuje nemotivovanost lidí na sociálních dávkách — jsou nejspíš příliš vysoké.

Michaela Marksová-Tominová zmrazením sociálních dávek potvrdila směřování sociální politiky a politiky zaměstnanosti, jak ji známe z vlády vedené Petrem Nečasem a Miroslavem Kalouskem. Foto web vlády ČR

Ze sociálních dávek žijí nezaměstnaní, lidé dlouhodobě žijící v chudobě, ale i široké spektrum ze střední třídy — rodiče, matky na rodičovské dovolené, pracující lidé, kterým nestačí jejich příjmy na pokrytí nákladů na bydlení, nebo lidé, kteří pečují o své blízké. Všichni ti nejsou dostatečně motivovaní a měli by začít pracovat. Takhle jednoduše se ignorují jedny z hlavních příčin života v chudobě v České republice: nízké příjmy, neprogresivní sociální politika a nepromyšlená aktivní politika zaměstnanosti.

Vláda svým přístupem ignoruje výzkumy, které problematizují výši mezd a minimální mzdy v ČR. A ministerstvo práce zřejmě nezajímá ani trend tzv. pracující chudoby. Jde o lidi, kteří sice pracují, ale příjmy, jež z práce mají, jim nepokryjí jejich životní potřeby a náklady. A rozhodně nejde o nákup luxusních jachet nebo dovolených.

Mzda často nestačí na náklady na bydlení, školní pomůcky nebo kroužky pro dětí. Někdy nezbývá ani na placení obědů ve školní jídelně. Tato situace se netýká jen lidí žijících v hmotné nouzi, ale problémy s placením účtů mají i rodiny a domácnosti, které se řadí do nižších středních vrstev. Především pak jde o jednočlenné domácnosti, domácnosti samoživitelek a samoživitelů s dětmi, nebo seniory a seniorky, hlavně pak ty osaměle žijící.

Vláda a Michaela Marksová-Tominová zmrazením sociálních dávek potvrdila směřování sociální politiky a politiky zaměstnanosti, jak ji známe z vlády vedené Petrem Nečasem a Miroslavem Kalouskem. Za hlavní viníky jsou považováni nedostatečně motivovaní nezaměstnaní a lidé, kteří si dovolují čerpat sociální dávky — na pokrytí nákladů na bydlení, na náklady související s rodičovstvím nebo péčí o své rodinné příslušníky. Odpovědí na jejich problémy je apel na to, aby se zvedli a začali pracovat.

Kde se stala chyba?

Důraz na osobní motivaci a chápání příjemců a příjemkyň sociálních dávek jako neproduktivních lidí a těch, kteří vědomě odmítají přijmout práci, je zcestné z několika důvodů. Nejsme v situaci, kdy by byl přebytek volných pracovních míst a lidé odmítali hromadně pracovat.

V registru nezaměstnaných je určitě pár lidí, kteří nebudou chtít pracovat za žádných podmínek, většinu však tvoří ti, kteří nemohou práci najít z důvodu nedostatku pracovních míst, nebo ti, kteří jsou na trhu práce diskriminováni z důvodu věku, pohlaví, etnicity či zdravotního stavu. Ministerstvo práce sice připravuje akční plány na podporu lidí po padesátce či pro matky s předškolními dětmi, kteří čelí na trhu práce dlouhodobému znevýhodnění, druhým dechem jim ale říká, že se málo snaží.

Vláda a ministerstvo práce nemá ambice prosazovat vymahatelnost pracovního práva a aktivně se nepodílí na snižování diskriminace v české společnosti. Rezignuje na aktivní boj s chudobou. Michaela Marksová-Tominová chce vymyslet, jak podpořit lidi, kteří nemají na obědy pro své děti.

Jako první by pomohlo, kdyby pochopila, proč lidé na sociálních dávkách jsou a jak zamezit tomu, aby se do takových situací vůbec dostávali. Posilovat represi těch, kteří čelí problémům na trhu práce, v době, kdy se v Evropě a USA zhoršují pracovní podmínky a snižuje počet pracovních míst, je jako přilévat olej do ohně zvyšujícím se sociálním nerovnostem.

    Diskuse
    OH
    November 18, 2014 v 9.18
    Příspěvky na péči o zdravotně postižené
    Pokud někdo dobře pečuje o blízkého člověka, je to dřina, často celodenní, bez nároku na dovolenou, bez víkendů, bez oddechu. Je-li příjemce péče ve II. či vyšším stupni závislosti, nemá jeho pečující status nezaměstnaného ani v případě, že do placeného zaměstnání kvůli poskytování péče nechodí. Příspěvek na péči mu mj. slouží jako kompenzace chybějícího příjmu . Nechápu tedy, jak by zmrazení příspěvku na péči mohlo motivovat k hledání zaměstnání, když řada pečujících, v drtivé vetšině ženy, naopak musí opustit zaměstnání, aby mohly zajistit péči. Domnívám se, že vzhledem ke zvyšujícím se nákladům spojeným s péči je naopak žádoucí příspěvek na péči valorizovat.
    November 18, 2014 v 10.16
    Nevalorizace
    Důvodem pro zmražení růstu některých dávek samozřejmě není snaha motivovat více příjemce, ti jsou mnohdy motivovaní dostatečně a stejně jim to není nic platné. Důvodem je ušetřit peníze a dokonce na těch nejslabších, co se nemohou moc bránit.
    TT
    November 18, 2014 v 13.47
    Tominová by měla rezignovat!
    Je to fatální zklamání MPSV a Tominová by z toho vyvodit osobní důsledku. Pokud jí tedy zbývá ještě nějaké svědomí. Představa, že někoho budu motivovat tím, že ho potopím ještě víc je nejen asociální, ale především je to naprosto neprofesionální a neodborný přístup. Naprostá většina lidí v krizových situacích propadá rezignaci. Vyplývá to ze sociální praxe i z odborných studií. Ale to pro naše MPSV nemá za mák váhy.
    Jak napsal o socanech Baumann, jen těžko přesvědčí lidi o své politice tím, že se budou snažit dělat pravicovou politiku lépe než pravice...
    JV
    November 18, 2014 v 14.38
    Další hřebík do vlastní rakve
    Chtít odstraňovat nezaměstnanost „motivací“ ve smyslu snižování sociálních výdajů, to je totéž jako chtít nasytit hladového hladem. Je to lež, které samozřejmě nevěří ani ti, kteří takto argumentují.

    Paní Tominová, zdá se, pokračuje v tradici našich mnohých ministrů, kteří práci pro jim svěřený resort pojali jako úkol jej co nejvíce poškodit. Ministři životního prostředí tradičně lobovali za beton a průmysl, ministři zdravotnictví Julínek a Heger likvidovali malé nemocnice, odstraňovali lůžka, prodlužovali dojezdové časy sanitek a odrazovali pacienty od návštěvy lékaře pomocí poplatků. Ministři financí (snad všichni do jednoho) vyráběli a vyrábějí státní dluhy a ministři školství si přečasto pletli vzdělavací systém s hokynářstvím.

    Nyní tedy ministryně práce a sociálních věcí navazuje na tradici stupňování sociální nespravedlnosti, v níž v jejím resortu pokročil mílovými kroky ministr pravicové vlády Drábek. Agenda sociální se nám tak proměnila v agendu asociální.

    Co k tomu dodat? Snad jen to, že poté, co aktuální ministr školství za ČSSD Chládek vyzval kazisvěta Václava Klause, aby mu v jakési radě šité Václavu Klausovi na míru (jak jinak, že?) „pomohl“ se školstvím, to vypadá na další vlastní hřebík ČSSD do stejně vlastní rakve.

    Inu, máme tedy plakat na rozpadem tzv. tradičních stran? Ono je vážně proč?

    Jiří Vyleťal
    OH
    November 19, 2014 v 9.4
    Co se textu pani Sokačové týče,
    tak mne silně mate tato část:

    "Ze sociálních dávek žijí nezaměstnaní, lidé dlouhodobě žijící v chudobě, ale i široké spektrum ze střední třídy – rodiče, matky na rodičovské dovolené, pracující lidé, kterým nestačí jejich příjmy na pokrytí nákladů na bydlení, nebo lidé, kteří pečují o své blízké."

    To přece není široké spektrum střední třídy, to je široké spektrum již pauperizovaných či tzv. ohrožených chudobou.

    Střední třída, to je jiná liga, to tady skoro nemáme.
    November 19, 2014 v 9.55
    Paní ministryně to zde má předem prohrané.
    Zde se o tom, zda by sociální dávky mohly být motivační, nediskutuje. Vypíchne se určitá skupina, kterou dávky motivovat nemohou a pak všichni dělají, jako by nikdo jiný, než právě tito lidé, sociální dávky nebrali.
    Co takto napsat paní ministryni dopis, výzvu, aby se stagnace sociálních dávek netýkala skupiny lidí, které k práci motivovat nemůže, vytvořit na ni tlak, aby v tomto segmentu udělala vyjímku? A zároveň ji pochválit za to, že konečně hodlá něco udělat s lenochy. A poradit jí, aby o peníze, které přestane rozdávat lenochům, navýšila pomoc právě těm potřebným. Nebylo by lepší, aby komunismus v dávkách, který levice prosazuje, byl odsunut na období, kdy bude komunismus pro všechny?

    OH
    November 19, 2014 v 10.19
    Pane Ševčíku,
    To, co tady propagujete, je variace na deserving a undeserving poor, do češtiny se to blbě překládá, něco jako "zasloužilí" a "nezasloužilí" chudí. Moc se to neosvědčuje, protože kritéria, koho považovat za zasloužilého a koho za nezasloužilého, jsou nebezpečně arbitrární.

    Ti, co pobírají dávky v nezaměstnanosti jsou navíc vždycky "zasloužilí", jinak by na ty dávky neměli nárok. A dávky v nezaměstnanosti už jsou u nás ořezány na dřeň. Co se týče ostatních dávek, které paní ministryně chaoticky jmenovala, tak nechápu, co chce regulovat na výši rodičovského příspěvku nebo u přídavků na děti - už tak nijak závratné sumy, v případě přídavků na děti legrační položky v řádu stokorun a příjmově testované, v případě rodičovského příspěvku kompenzace příjmu pro člověka pečujícího o dítě. Co je míněno tou "mateřskou", to nechápu už vůbec, protože tzv. mateřská je pojistná dávka vyplácená z nemocenského pojištění a odvíjí se od výše příjmů ženy (a tedy od výše odvodů na pojištění), která dítě porodila. Tzn. silácká prohlášení paní ministryně se nezakládají na hlubokém porozumění systému, ale na vágních pověstech o zneužívání dávek. Skoro mám dojem, že paní ministryně čerpá své povědomí o sociální politice z pověstných řetězových emailů, které periodicky kolují republikou, a v nichž je "zasvěceně" vylíčeno, jak si zástupy nemakačenků žijí na vysoké noze.
    November 19, 2014 v 17.27
    Paní Hubíková,
    vaše argumentace, ač zdánlivě rozumná, má dost trhliny. Jsou "zasloužilí" pojištěnci pojišťoven, kteří po nich žádají fiktívní škody?
    Pokud se týká příspěvků, které nemají být motivační, k těm jsem se vyjádřil jasně. A právě v plošnosti /komunismu/ ve vyplácení příspěvků jsou rezervy, které by se daly využít těm skutečně potřebným.
    K "siláckým" vyjádřením paní ministryně asi tolik. Článek ji dává do jednoho pytle s Kalouskem, to znamená, že je předem odsouzená. Rozbor jejího vyjádření je předem negativistický. Stejně, jako vaše reakce na něj. Jste totiž příliš sektářští, nemáte ani snahu opatření pochopit. Já paní ministryni částečně chápu. Jako každý občan, který ví, že nic není černobílé a že i mezi tzv. sociálně slabými jsou lidé, kteří jsou tam vlastním přičiněním a že díky systému se nehodlají hnout z místa. Jsou zabezpečeni tak, že se jim nevyplatí dělat. Tak to u nás prostě je. Se vším negativním co z toho vyplývá. Je zde už další generace lidí, která nepracuje a svoji energii si vybíjí na svém okolí. Tady by se měla vzednout vlna nevole levice. Tady by měli skuteční levičáci řvát jako tygři. Naučit tyto lidi práci. Podpořit systémové změny, které by je k práci donutily. Jinak je to ztracená generace. Není tohle daleko důležitější než to, nad čím tu lamentujete?
    November 19, 2014 v 17.29
    Pane Ševčíku,
    nedokážu si představit, jak by měly/ mohly být sociální dávky motivační.
    Prosím Vás tedy, abyste, představte svůj návrh, jak by měl fungovat systém sociálního pojištění a zabezpečení, ve kterém by byly sociální dávky motivační. Jak by to mělo vypadat a jak to zařídit?
    November 19, 2014 v 17.48
    Paní Míčkalová, ani se neptejte.
    Nedovedu si vůbec představit, že bych vám to dokázal vysvětlit. Ne tedy, že by jste byla nechápavá, to ani náhodou. Ale jste příliš zainteresovaná na tom, aby se nic neměnilo. A četla jste snad příspěvky, na které jste mi zde již odpovídala. Když jste to nechtěla chápat tenkrát, nevím, co by jste na tom chápala teď.
    + Další komentáře