Splněno, v trestání chudoby pokračujeme. Souhlasí i pravicová opozice.

Linda Sokačová

S ministryní Michaelou Marksovou-Tominovou jsou spojeny mnohé naděje, zmrazení sociálních dávek ale potvrzuje směřování sociální politiky a politiky zaměstnanosti, jak ji známe z vlády vedené Petrem Nečasem a Miroslavem Kalouskem.

„Vláda příští rok zmrazí existenční i životní minimum, přídavky na děti, mateřskou a rodičovskou dovolenou, příspěvky na péči o zdravotně postižené. A to proto, aby se vyplatilo pracovat, a ne pobírat sociální dávky,” zaznělo z úst ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové-Tominové v Událostech na ČT, tak trochu symbolicky v předvečer dvacátého pátého výročí sametové revoluce.

Je to trochu poliček do tváře těch, kteří pracují za minimální mzdu, jsou nuceni pracovat ve sféře šedé ekonomiky, všem těm, kteří ani po dvaceti pěti letech nedosáhnou na průměrnou mzdu, a nezaměstnaným. A že jich není zrovna málo. Jak jim nenavýšení existenčního (2 200 Kč) a životního (3 410 Kč) minima zvýší motivaci k práci a ještě větší práci, není známo. Ale je možné, že další kroky ministerstva budou následovat a budeme se ještě divit. Práce zdarma známá jako veřejná služba pro lidi v sociální nouzi možná není minulostí.

Jak nepřekročit vlastní stín

S novou vládou byly a stále jsou spojeny mnohé naděje. Jedny z největších očekávání jsou spjata se změnami na ministerstvu práce a sociálních věcí a se skoro novou ministryní Michaelou Marksovou-Tominovou, která se počítala jako to progresivnější křídlo sociální demokracie. Některé věci jsou jiště pozitivní: navýšení minimální mzdy, zvyšení důchodů a zrušení druhého pilíře v důchodovém systému. S něčím víc ale asi počítat nemůžeme.

Vláda se rozhodla pokračovat v politice trestání za chudobu, nízké příjmy a nezaměstnanost. Za problém totiž považuje nemotivovanost lidí na sociálních dávkách — jsou nejspíš příliš vysoké.

Michaela Marksová-Tominová zmrazením sociálních dávek potvrdila směřování sociální politiky a politiky zaměstnanosti, jak ji známe z vlády vedené Petrem Nečasem a Miroslavem Kalouskem. Foto web vlády ČR

Ze sociálních dávek žijí nezaměstnaní, lidé dlouhodobě žijící v chudobě, ale i široké spektrum ze střední třídy — rodiče, matky na rodičovské dovolené, pracující lidé, kterým nestačí jejich příjmy na pokrytí nákladů na bydlení, nebo lidé, kteří pečují o své blízké. Všichni ti nejsou dostatečně motivovaní a měli by začít pracovat. Takhle jednoduše se ignorují jedny z hlavních příčin života v chudobě v České republice: nízké příjmy, neprogresivní sociální politika a nepromyšlená aktivní politika zaměstnanosti.

Vláda svým přístupem ignoruje výzkumy, které problematizují výši mezd a minimální mzdy v ČR. A ministerstvo práce zřejmě nezajímá ani trend tzv. pracující chudoby. Jde o lidi, kteří sice pracují, ale příjmy, jež z práce mají, jim nepokryjí jejich životní potřeby a náklady. A rozhodně nejde o nákup luxusních jachet nebo dovolených.

Mzda často nestačí na náklady na bydlení, školní pomůcky nebo kroužky pro dětí. Někdy nezbývá ani na placení obědů ve školní jídelně. Tato situace se netýká jen lidí žijících v hmotné nouzi, ale problémy s placením účtů mají i rodiny a domácnosti, které se řadí do nižších středních vrstev. Především pak jde o jednočlenné domácnosti, domácnosti samoživitelek a samoživitelů s dětmi, nebo seniory a seniorky, hlavně pak ty osaměle žijící.

Vláda a Michaela Marksová-Tominová zmrazením sociálních dávek potvrdila směřování sociální politiky a politiky zaměstnanosti, jak ji známe z vlády vedené Petrem Nečasem a Miroslavem Kalouskem. Za hlavní viníky jsou považováni nedostatečně motivovaní nezaměstnaní a lidé, kteří si dovolují čerpat sociální dávky — na pokrytí nákladů na bydlení, na náklady související s rodičovstvím nebo péčí o své rodinné příslušníky. Odpovědí na jejich problémy je apel na to, aby se zvedli a začali pracovat.

Kde se stala chyba?

Důraz na osobní motivaci a chápání příjemců a příjemkyň sociálních dávek jako neproduktivních lidí a těch, kteří vědomě odmítají přijmout práci, je zcestné z několika důvodů. Nejsme v situaci, kdy by byl přebytek volných pracovních míst a lidé odmítali hromadně pracovat.

V registru nezaměstnaných je určitě pár lidí, kteří nebudou chtít pracovat za žádných podmínek, většinu však tvoří ti, kteří nemohou práci najít z důvodu nedostatku pracovních míst, nebo ti, kteří jsou na trhu práce diskriminováni z důvodu věku, pohlaví, etnicity či zdravotního stavu. Ministerstvo práce sice připravuje akční plány na podporu lidí po padesátce či pro matky s předškolními dětmi, kteří čelí na trhu práce dlouhodobému znevýhodnění, druhým dechem jim ale říká, že se málo snaží.

Vláda a ministerstvo práce nemá ambice prosazovat vymahatelnost pracovního práva a aktivně se nepodílí na snižování diskriminace v české společnosti. Rezignuje na aktivní boj s chudobou. Michaela Marksová-Tominová chce vymyslet, jak podpořit lidi, kteří nemají na obědy pro své děti.

Jako první by pomohlo, kdyby pochopila, proč lidé na sociálních dávkách jsou a jak zamezit tomu, aby se do takových situací vůbec dostávali. Posilovat represi těch, kteří čelí problémům na trhu práce, v době, kdy se v Evropě a USA zhoršují pracovní podmínky a snižuje počet pracovních míst, je jako přilévat olej do ohně zvyšujícím se sociálním nerovnostem.

    Diskuse
    OH
    November 18, 2014 v 9.18
    Příspěvky na péči o zdravotně postižené
    Pokud někdo dobře pečuje o blízkého člověka, je to dřina, často celodenní, bez nároku na dovolenou, bez víkendů, bez oddechu. Je-li příjemce péče ve II. či vyšším stupni závislosti, nemá jeho pečující status nezaměstnaného ani v případě, že do placeného zaměstnání kvůli poskytování péče nechodí. Příspěvek na péči mu mj. slouží jako kompenzace chybějícího příjmu . Nechápu tedy, jak by zmrazení příspěvku na péči mohlo motivovat k hledání zaměstnání, když řada pečujících, v drtivé vetšině ženy, naopak musí opustit zaměstnání, aby mohly zajistit péči. Domnívám se, že vzhledem ke zvyšujícím se nákladům spojeným s péči je naopak žádoucí příspěvek na péči valorizovat.
    November 18, 2014 v 10.16
    Nevalorizace
    Důvodem pro zmražení růstu některých dávek samozřejmě není snaha motivovat více příjemce, ti jsou mnohdy motivovaní dostatečně a stejně jim to není nic platné. Důvodem je ušetřit peníze a dokonce na těch nejslabších, co se nemohou moc bránit.
    TT
    November 18, 2014 v 13.47
    Tominová by měla rezignovat!
    Je to fatální zklamání MPSV a Tominová by z toho vyvodit osobní důsledku. Pokud jí tedy zbývá ještě nějaké svědomí. Představa, že někoho budu motivovat tím, že ho potopím ještě víc je nejen asociální, ale především je to naprosto neprofesionální a neodborný přístup. Naprostá většina lidí v krizových situacích propadá rezignaci. Vyplývá to ze sociální praxe i z odborných studií. Ale to pro naše MPSV nemá za mák váhy.
    Jak napsal o socanech Baumann, jen těžko přesvědčí lidi o své politice tím, že se budou snažit dělat pravicovou politiku lépe než pravice...
    JV
    November 18, 2014 v 14.38
    Další hřebík do vlastní rakve
    Chtít odstraňovat nezaměstnanost „motivací“ ve smyslu snižování sociálních výdajů, to je totéž jako chtít nasytit hladového hladem. Je to lež, které samozřejmě nevěří ani ti, kteří takto argumentují.

    Paní Tominová, zdá se, pokračuje v tradici našich mnohých ministrů, kteří práci pro jim svěřený resort pojali jako úkol jej co nejvíce poškodit. Ministři životního prostředí tradičně lobovali za beton a průmysl, ministři zdravotnictví Julínek a Heger likvidovali malé nemocnice, odstraňovali lůžka, prodlužovali dojezdové časy sanitek a odrazovali pacienty od návštěvy lékaře pomocí poplatků. Ministři financí (snad všichni do jednoho) vyráběli a vyrábějí státní dluhy a ministři školství si přečasto pletli vzdělavací systém s hokynářstvím.

    Nyní tedy ministryně práce a sociálních věcí navazuje na tradici stupňování sociální nespravedlnosti, v níž v jejím resortu pokročil mílovými kroky ministr pravicové vlády Drábek. Agenda sociální se nám tak proměnila v agendu asociální.

    Co k tomu dodat? Snad jen to, že poté, co aktuální ministr školství za ČSSD Chládek vyzval kazisvěta Václava Klause, aby mu v jakési radě šité Václavu Klausovi na míru (jak jinak, že?) „pomohl“ se školstvím, to vypadá na další vlastní hřebík ČSSD do stejně vlastní rakve.

    Inu, máme tedy plakat na rozpadem tzv. tradičních stran? Ono je vážně proč?

    Jiří Vyleťal
    OH
    November 19, 2014 v 9.04
    Co se textu pani Sokačové týče,
    tak mne silně mate tato část:

    "Ze sociálních dávek žijí nezaměstnaní, lidé dlouhodobě žijící v chudobě, ale i široké spektrum ze střední třídy – rodiče, matky na rodičovské dovolené, pracující lidé, kterým nestačí jejich příjmy na pokrytí nákladů na bydlení, nebo lidé, kteří pečují o své blízké."

    To přece není široké spektrum střední třídy, to je široké spektrum již pauperizovaných či tzv. ohrožených chudobou.

    Střední třída, to je jiná liga, to tady skoro nemáme.
    November 19, 2014 v 9.55
    Paní ministryně to zde má předem prohrané.
    Zde se o tom, zda by sociální dávky mohly být motivační, nediskutuje. Vypíchne se určitá skupina, kterou dávky motivovat nemohou a pak všichni dělají, jako by nikdo jiný, než právě tito lidé, sociální dávky nebrali.
    Co takto napsat paní ministryni dopis, výzvu, aby se stagnace sociálních dávek netýkala skupiny lidí, které k práci motivovat nemůže, vytvořit na ni tlak, aby v tomto segmentu udělala vyjímku? A zároveň ji pochválit za to, že konečně hodlá něco udělat s lenochy. A poradit jí, aby o peníze, které přestane rozdávat lenochům, navýšila pomoc právě těm potřebným. Nebylo by lepší, aby komunismus v dávkách, který levice prosazuje, byl odsunut na období, kdy bude komunismus pro všechny?

    OH
    November 19, 2014 v 10.19
    Pane Ševčíku,
    To, co tady propagujete, je variace na deserving a undeserving poor, do češtiny se to blbě překládá, něco jako "zasloužilí" a "nezasloužilí" chudí. Moc se to neosvědčuje, protože kritéria, koho považovat za zasloužilého a koho za nezasloužilého, jsou nebezpečně arbitrární.

    Ti, co pobírají dávky v nezaměstnanosti jsou navíc vždycky "zasloužilí", jinak by na ty dávky neměli nárok. A dávky v nezaměstnanosti už jsou u nás ořezány na dřeň. Co se týče ostatních dávek, které paní ministryně chaoticky jmenovala, tak nechápu, co chce regulovat na výši rodičovského příspěvku nebo u přídavků na děti - už tak nijak závratné sumy, v případě přídavků na děti legrační položky v řádu stokorun a příjmově testované, v případě rodičovského příspěvku kompenzace příjmu pro člověka pečujícího o dítě. Co je míněno tou "mateřskou", to nechápu už vůbec, protože tzv. mateřská je pojistná dávka vyplácená z nemocenského pojištění a odvíjí se od výše příjmů ženy (a tedy od výše odvodů na pojištění), která dítě porodila. Tzn. silácká prohlášení paní ministryně se nezakládají na hlubokém porozumění systému, ale na vágních pověstech o zneužívání dávek. Skoro mám dojem, že paní ministryně čerpá své povědomí o sociální politice z pověstných řetězových emailů, které periodicky kolují republikou, a v nichž je "zasvěceně" vylíčeno, jak si zástupy nemakačenků žijí na vysoké noze.
    November 19, 2014 v 17.27
    Paní Hubíková,
    vaše argumentace, ač zdánlivě rozumná, má dost trhliny. Jsou "zasloužilí" pojištěnci pojišťoven, kteří po nich žádají fiktívní škody?
    Pokud se týká příspěvků, které nemají být motivační, k těm jsem se vyjádřil jasně. A právě v plošnosti /komunismu/ ve vyplácení příspěvků jsou rezervy, které by se daly využít těm skutečně potřebným.
    K "siláckým" vyjádřením paní ministryně asi tolik. Článek ji dává do jednoho pytle s Kalouskem, to znamená, že je předem odsouzená. Rozbor jejího vyjádření je předem negativistický. Stejně, jako vaše reakce na něj. Jste totiž příliš sektářští, nemáte ani snahu opatření pochopit. Já paní ministryni částečně chápu. Jako každý občan, který ví, že nic není černobílé a že i mezi tzv. sociálně slabými jsou lidé, kteří jsou tam vlastním přičiněním a že díky systému se nehodlají hnout z místa. Jsou zabezpečeni tak, že se jim nevyplatí dělat. Tak to u nás prostě je. Se vším negativním co z toho vyplývá. Je zde už další generace lidí, která nepracuje a svoji energii si vybíjí na svém okolí. Tady by se měla vzednout vlna nevole levice. Tady by měli skuteční levičáci řvát jako tygři. Naučit tyto lidi práci. Podpořit systémové změny, které by je k práci donutily. Jinak je to ztracená generace. Není tohle daleko důležitější než to, nad čím tu lamentujete?
    November 19, 2014 v 17.29
    Pane Ševčíku,
    nedokážu si představit, jak by měly/ mohly být sociální dávky motivační.
    Prosím Vás tedy, abyste, představte svůj návrh, jak by měl fungovat systém sociálního pojištění a zabezpečení, ve kterém by byly sociální dávky motivační. Jak by to mělo vypadat a jak to zařídit?
    November 19, 2014 v 17.48
    Paní Míčkalová, ani se neptejte.
    Nedovedu si vůbec představit, že bych vám to dokázal vysvětlit. Ne tedy, že by jste byla nechápavá, to ani náhodou. Ale jste příliš zainteresovaná na tom, aby se nic neměnilo. A četla jste snad příspěvky, na které jste mi zde již odpovídala. Když jste to nechtěla chápat tenkrát, nevím, co by jste na tom chápala teď.
    OH
    November 19, 2014 v 17.50
    To jsem taky zvědavá, co pan Ševčík navrhne
    Dávky mohou nebýt demotivační, tzn. nebýt až tak přespříliš štědré a snadno dostupné, že odrazují lidi od práce. Ale nemohou být motivační. Ani úplná zrušení dávek nedostane všechny do zaměstnání, protože to není možné - pro někoho práce není a někdo opravdu prostě za žádných podmínek zaměstnán nebude. Leda by pan Ševčík obnovil pracovní povinnost - ideálně oprášit paragraf o příživnictví.
    Motivační může být slušná mzda a slušné pracovní podmínky.
    Paní ministryně chce, domnívám se, zmrazením dávek a snahou o zvýšení minimální mzdy vytvořit podstatnější rozdíl mezi bídou na dávkách a bídou na minimální mzdě - tzn. zvýšit motivaci pracovat za minimální mzdu. JENŽE - Tím, že zmrazí životní minimum , předejde situaci, kdy člověk pracující za zvýšenou minimální mzdu bude mít stále nárok na dávky v hmotné nouzi. Takto si opravdu část lidí, kteří budou pracovat za minimální mzdu, finančně pohorší oproti situaci, kdy pracovali za původní minimální mzdu, ale k ní měli nárok ještě na dávky v hmotné nouzi. Jinými slovy - mírné navýšení mzdy za zachování životního minima jim může přivodit výrazný pokles životní úrovně. Čímž se stává kombinace navýšení minimální mzdy spolu se zmrazením životního minima ve vztahu k pracovní motivaci silně kontraproduktivní.
    Nevím, zda jsem se vyjádřila srozumitelně.
    November 19, 2014 v 18.21
    Paní Hubíková,
    děláte si srandu? Opak demotivační není motivační?
    Pokud chcete opravdu diskutovat přestaňte prosím přistupovat k diskusi bojovně. Přestaňte mi podsouvat věci, o kterých jsem nikde nepsal. Pokuste se vyjádřit k tématu, o kterém jsem skutečně psal. Nebo se zase mám vracet k tomu, že jsem v každém případě pro zvýšení minimální mzdy atd.?
    Pokud tedy chcete opravdu diskutovat, ne slovně zvítězit.
    MK
    November 19, 2014 v 19.15
    Pane Ševčíku
    paní Mičkalové nechcete vysvětlit, jak si ten systém představujete. O.K. Já respektuji vaše rozhodnutí. Vysvětlete ho tedy mě. Já nejsem ve vyplácení dávek zainteresován víc, než v kolonizaci Marsu. Tedy vůbec.
    November 19, 2014 v 20.19
    Pane Ševčíku,
    to, že "jsem příliš zainteresovaná na tom, aby se nic neměnilo" (zřejmě v systému vyplácení sociálních dávek?), je pouhá Vaše domněnka, ovšem nijak nepodložená.
    Snad se tak domníváte proto, že mám vedle jména napsáno "neziskový sektor".
    V systému vyplácení sociálních dávek nejsem vůbec nijak osobně zainteresovaná, nemám s ním vůbec nic společného - ani v příjmové ani ve výdajové rovině. Nijak.

    Nicméně by mne zajímalo, jak může/ mohl by být systém motivační? Nedokážu si představit, jak by měl fungovat. Prosím Vás tedy znovu o to, abyste se vyjádřil podrobně.

    Jak si představujete fungování systému sociálních příspěvků?
    November 19, 2014 v 22.41
    Paní Hubíkové,
    co myslí v tom citátu ministryně Tominová "mateřskou a rodičovskou dovolenou" také nechápu, ale nejsem si jist, že ti ze čtenářek či čtenářů, kteří či které neměli děti v nedávné době či se v té oblasti pohybují, se v té terminologii orientují.

    Spousta lidí si například myslí, že "mateřská dovolená" byla přejmenována na "rodičovskou dovolenou" a ze setrvačnosti se jí dále říká "mateřská", protože s dětmi doma jsou většinou matky.

    Mateřská dovolená v délce 28 týdnů je vázána na porod, ženy ji většinou nastupují několik týdnů před termínem porodu, není vázána na péči o dítě (mají na na ni nárok například i ženy, jejichž dítě při porodu zemřelo), "rodičovská dovolená" je podpora rodiči, která se o dítě stará. Tohle lidé běžně zaměňují. Ty příslušné dávky se také různě jmenují a jsou placené z jiných zdrojů. Na finanční podporu v mateřství v době mateřské dovolení mají, jak píšete, nárok jen ženy, které si ji v pojištění zaplatily, není to sociální dávka. Tohle opravdu spousta lidí nezná.
    November 20, 2014 v 6.35
    Ještě jeden dotaz pro pana Ševčíka
    Pane Ševčíku,
    vrtá mi hlavou ještě jedna věc.
    „Naučit lidi práci“ a „donutit je pracovat“ je to, co chcete Vy, nebo to je něco, co mají chtít „skuteční levičáci“? Kde stojíte Vy?
    November 20, 2014 v 8.58
    Protože člověk bez práce je člověkem, který nemůže prožít plnohodnotný život, mělo by být snahou levice bojovat za to, aby každý člověk, kterému je to zdravotně umožněno, pracoval. Vždyť bojujeme o to, aby byla práce, například v chráněných dílnách, i pro invalidy, proč bychom neměli bojovat za to, aby byla i pro zdravé?
    Součástí toho je naučit pracovat i ty, kteří to neumějí a donutit ty, kterým se ani nechce. Je to pro jejich dobro.
    Děláte tady vědu z motivace systému. V podstatě je ale jednoduchá. Ten, kdo pracuje, tomu se to musí vyplatit. Zvýšit minimální mzdu a například zmrazit některé sociální dávky. Systém, ve kterém babička paterčat odmítne za 10000 pečovat o svá vnoučata, neboť by přišla o daleko více na dávkách, je špatný. A pokud zde pracuje několikset tisíc cizinců, přes 200 tisíc důchodců, nemá smysl se ohánět tím, že není práce. Levice dávno měla možnost tuto situaci změnit, má ji i teď, když je ve vládě. A ti, kteří se zde k levici hlásí, mohli tlak na levicové strany vytvářet, mohli je nutit ke změně tohoto stavu.
    Paní Mičkalová, to že nejste zainteresovaná na systému vyplácení sociálních dávek, je fikce. Jsme na něm zainteresovaní všichni, páč je ze společné kasy. Chápu, vám jde o něco jiného. Takže, pokud se systém stane motivačním a díky tomu se podaří lidi zaměstnat, ubudou klienti "neziskovkám", protože tito klienti už nebudou potřebovat jejich péči. A že by "neziskovky" chtěly spolupracovat na takovéto vlastní destrukci je těžko představitelné. Protože pokud by skutečně chtěly, požadovaly by po státu změnu způsobu svého financování. Nechaly by se odměňovat za prokazatelnou pomoc - za to, kolika lidem sehnaly zaměstnání, kolik dětí z jejich péče sehnalo práci, tedy kolika jejich klientům pomohly natolik, aby se vymanili z jejich péče. Ne za to, že s nimi chodí do ZOO.
    MP
    November 20, 2014 v 9.01

    Když Vám neodpovídá LŠ, zkusím to za něj. Tedy s osvojenou výhradou Olgy Hubíkové -- dávky nemohou a nemají být motivující (systémově nemohou a nemají), ale neměly by být demotivující.
    Past kombinace nízkých mezd blízkých minimální a neschopnosti (někdy mám pocit "neochoty") státu omezit motivaci zaměstnavatelů k vynucování práce na černo je očividná:
    Zvýšené náklady na dopravu, oblečení, stravu atd. pracujícího spotřebují víc, než kolik dělá rozdíl přijmu v nezaměstnanosti a nově dosažené mzdy (o jinak podmíněných dávkách nemluvme, ty, věřím, uvedla paní ministryně omylem). Když se vůbec sežene jiná než černá práce, nemůže si ji tak člověk dovolit.

    Řešení a), zvolené ministryní -- zmrazit dávky, není jen asociální, ale hlavně hloupé.
    Nefunkční, protože k přijetí legální práce s minimální mzdou by "motivovalo" až při faktickém zrušení dávek. Motivuje však učinně v jiném ohledu, nezamýšleném (doufám): vytváří tlak na lidi v kritické situaci, aby přijímali práci načerno a čerpali přitom dávky.

    Řešení b), tak vysoká minimální mzda, aby se špatně placená legální práce vyplatila. Vedlo by k rozsáhlým krachům firem -- sice ozdravujícím krachům, protože by se vesměs likvidovaly neprosperující podniky, čerpající dotace horem dolem a provozující zároveň nějakou formu švarcsystému, ale i tak by to zřejmě stálo premiéra hlavu. Tudíž neprůchodné.

    Řešení c), velkorysá podpora vstupu do bídného zaměstnání. De facto pokrytí těch vícenákladů vyvolaných prací -- to je společensky levná varianta, nezaměstnaný by stál přibližně třikrát víc než podporovaný a odstraňuje demotivaci.
    Účinnost této varianty by však byla přímo spojena se zavedením systémových opatření proti práci načerno, současný systém ji zbytečně podporuje.

    Jenže poctivě řečeno: Podívejte se na to, jaké peníze a za jakých podmínek ministerstvo práce etc. rozděluje a uvidíte, že je by bylo proti samtné byrokraticko-korupční povaze toho molocha, aby o variantě c) vážně uvažoval. Míša Marxová je sice schopná a tvrdohlavá ženská, ale zkrotit takovou bestii jako je MPSV by bylo moc i na čertovu babičku.
    MP
    November 20, 2014 v 9.03
    Omlouvám se
    Ty reakce s panem Ševčíkem šly zároveň, to "neodpovídá" tudíž pochopitelně neplatí.
    November 20, 2014 v 12.46
    O záběru aktivit neziskového sektoru
    Pane Ševčíku,
    já nejsem do systému sociálních ani jiných příspěvků v České republice vůbec nijak zapojena. To je, prosím, fakt, žádná fikce. Ze státní kasy ČR nečerpám ani ň - ani pro svoji osobu, ani pro své pracovní aktivity. Také od ČR neočekávám žádné příspěvky - ani nemohu. Nepracuji v ČR.
    Neziskový sektor zdaleka, zdaleka neznamená jen "být přisátý na struku státu prostřednictvím grantů" a za to "chodit s klienty do zoo".
    Navíc: neziskovky do určité míry suplují tam, kde selhává stát. Neziskovky jsou dále za svoji činnost zodpovědné, musejí podávat zprávy o svých aktivitách a v ý s l e d c í c h. Buďte si jistý, že se objeví i počet těch, kteří získaly zaměstnání, bydlení...
    Záběr neziskového sektoru je velice široký. Pro Vaši lepší představu se, prosím, koukněte na www.reliefweb.org, giz.de, icrc.org.
    FO
    November 20, 2014 v 13.08
    Aktuálně z facebooku ministryně Marksové-Tominové
    Životní a existenční minimum bych chtěla zvýšit. Nicméně rozhodnutí musím vždy konzultovat s více lidmi. Nyní se rýsuje pravděpodobnější varianta toho, že nejchudším pomůžeme jinými nástroji než je valorizace minima. A to tak, že tyto peníze použijeme pro ty nejpotřebnější. Uvažuji o tom, že část prostředků půjde na velmi aktuální problém – děti, jejichž rodiče nejsou schopni zaplatit školní obědy. Náklady na děti jsou vysoké a toto by mohlo razantně pomoci rodinám, které mají příjmy kolem životního minima. Společně s ministrem Chládkem se například ještě bavíme o zavedení bezplatných školních autobusů. Další část peněz bychom mohli věnovat na výživné samoživitelů a samoživitelek, k čemuž již připravujeme i zákon o tzv. zálohovaném výživném.
    Přilepšit by si mohli i starší důchodci, kterým bychom přispěli fixní částkou a tím můžeme zajistit alespoň minimální kompenzaci za zmražení důchodů, které tehdy prosadila pravicová vláda.
    November 20, 2014 v 16.37
    Plnohodný život a práce
    Zásadně nesouhlasím s tím, že "člověk bez práce je člověkem, který nemůže prožít plnohodnotný život". Zejména proto, že "práce" se smrskává na "placenou činnost, zaměstnání".
    V článku bylo nadhozeno tíživé postavení (téměř věnšinou) žen, které se starají o různé nemohoucí členy své rodiny. Je to práce, není to práce? Má ta péče o nemohoucí hodnotu, nebo nemá? Je život pečovatelky plnohodnotný, nebo není? A co ženy, které se starají o děti - a chtějí to dělat po mnoho let? Je jejich život "méně plnohodnotný", protože nemají zaměstnání? A atd., atp.
    Práce nepovažuji za rozhodující emancipační složku v životě člověka.
    November 20, 2014 v 16.44
    Nezávidím paní ministryni.
    Na MPSV asi nebude tým, který by měl dlouhodobě vypracovanou smysluplnou strategii práce se sociálně slabými. Ona zkraje vládnutí tedy narazí na nepraktický ministerský moloch, přitom má v zádech levicovou sektu, která chce každému sociálně slabému dle jeho představ, dále má před sebou hradbu "neziskovek", které by kvalitní prací MPSV přišly o dobrý a poklidný džob. Zároveň musí uklidňovat vzrůstající řadu zaměstnaných občanů, která žije z ruky do huby a pak jí v televizi ukáží ženu, která se ani za 10000 nebude věnovat svým vnoučatům, přičemž oni mnozí dělají za 8500 hrubého a to ještě dojíždějí do zaměstnání. Tomu se neříká ministerská výhra v loterii.
    Když chce něco pro nezaměstnané udělat, dostane se jí tu rady, aby rezignovala. Opravdu jí nezávidím.
    November 20, 2014 v 16.48
    Paní Mičkalová,
    s tou prací to vyzkoušejte. Jak jednou začnete, zjistíte, že jen s prací má život smysl. Samozřejmě je práce i to, starat se o druhé. Práce polidštila opici a k čemu bychom na světě byli, kdyby jsme to tu jen prolenošili? Takový život nemá význam. Rozhodně to s tou prací zkuste.
    OH
    November 20, 2014 v 17.10
    Kreativní, nerutinní práce ,
    která vyžaduje invenci, improvizaci, vlastní rozhodování, je komplexní, možná "polidštila opici", ale tupá jednotvárná činnost, rozkouskovaná a ehm - taylorizovaná - prostě debilizuje.

    Ono je teda více zaměstnání, které dělá z lidí více i méně fachidioty, ale určité, vesměs právě velmi špatně placené práce, lidi, kteří je provádějí 8 - 12 hodin denně a ještě v hrůze, že když nebudou dost rychlí, přesní a loajální, tak o ni přijdou - mrzačí na těle i na duchu.

    A naopak- omletý leč stále opomíjený fakt - ne každý, kdo nemá placené zaměstnání, je lenoch. Stačilo by docenit neplacenou práci.
    November 20, 2014 v 18.09
    Takže ti, kteří nemají placené zaměstnání, ale starají se o rodinu, nebo o nemohoucí, se tedy nepočítají mezi ty, kteří pracovat neumí, nebo se jim nechce? To by bylo tak krásné... že by se neříkalo: Vona? Vona nedělá! (Míněno žena, která se stará o děti, nebo člena domácnosti.)
    Alespoň se toho nikdo už nedočká od Vás, pane Ševčíku.

    Jinak opravdu, opravdu, opravdu nevidím v práci (ve smyslu placené zaměstnání) emancipační prvek. Placené zaměstnání a smysluplná činnost se prostě vždy nekryjí.
    Hodnotu vidím v rodině a smysluplné činnosti. Emancipační prvky, které vydělují člověka ze živočišné říše, shledávám ve vědomí transcendence, a umění - performativním, výtvarném i dalších druzích.
    Jiná věc je, že je člověk nucen obstarat si přístřeší, vodu, stravu a šatstvo. I za cenu velkých, velkých záseků do důstojnosti.
    MK
    November 20, 2014 v 18.37
    Pane Ševčíku
    To jste tedy moc nepředvedl. Člověk by čekal, že při svých vyjádřeních o sektě a podobných, máte vymyšleno více, než zvyšování minimální mzdy (se kterým tu všichni souhlasíme, jak jste sám psal) a snižování dávek (jak jinak než plošné, kolik z těch lidí prostě práci nesežene nikoho nezajímá). Jak levicové. Až budete mít vypracovanou metodiku, jak rozeznat ty, co nechtějí pracovat, tak se budeme mít o čem bavit.
    November 20, 2014 v 18.42
    Paní Mičkalová,
    nevím, zda mám na vaše připomínky reagovat. Vy buď nečtete co píšu, nebo to nechápete. I když je to s podivem, protože nepíšu nic složitě. Ale jak by jste mohla jinak vyložit větu "Samozřejmě je práce i to, starat se o druhé" tak, že mi na ní píšete opak, to je pro mě záhadou.
    Paní Hubíková, bylo by krásné, kdyby všichni mohli dělat tu vámi popisovanou kreativní, neritutinní práci! Já bych jí všem přál. Ovšem stupeň robotizace ještě není tak vyspělý, takže pokud si ráno chcete na snídani dát rohlíčky a kakao, musí nějací lidé vykonat nekreativní rutinní práci.
    Jsou samozřejmě také práce, kde je člověk skutečný fachidiot. Ovšem nezměníme to tím, že budeme podporovat lenochy nemotivními sociálními dávkami. Navíc - i práce, kde je člověk fachidiot, je pro něj prospěšnější než tělesné a duševní chátrání dlouhodobě nezaměstnaného.
    Já netvrdím, že každý, kdo nemá placené zaměstnání je lenoch. Já tady bojuji o to, aby se ti, kteří pracovat nechtějí, dostali pod tlak a aby neměli stejnou sociální péči jako ti, kteří skutečně pracovat nemohou. Ale hlavně o to, aby zde byla práce pro naše občany. Prostor pro to tu je. Stačí tlak na dodržování zákonů.
    PM
    November 20, 2014 v 18.51
    Polidštěná opice
    je poplatná svému já a zaujímá široké spektrum pestrých hodnot existenčních postojů a to i v pracovním procesu, který může více i méně vyvolávat pocit smysluplné činnosti.
    Ano polidštěná opice se na cestě za přežitím s pocitem důstojnosti často nesetká......bych souhlasně dodal.
    November 20, 2014 v 19.01
    Máte pravdu pane Kolaříku.
    Moc jsem toho nepředvedl. Jen tu snahu, aby se něco změnilo k lepšímu. Je to nicotné. Ale není ot o dost více, než zde předvádí mí oponenti?
    Metodika na rozlišení lenochů a pracovitých není ani třeba. Rozezná je každý pracovník ÚP po pár měsících praxe. Zkuste se těchto lidí zeptat. A kdyby neměli pracovníci ÚP svázané ruce těmi současnými nemotivačními metodikami, nemusela by ministryně nyní přistupovat ke změně v systému vyplácení těchto dávek.
    Jsou dvě možnosti, Buď se pokoušet o vývoj, o změnu k lepšímu, i za cenu toho, že vše se hned neosvědčí, že se v průběhu objeví chyby, nebo zůstat v současném, nesmyslně rovnostářském a tím plýtvajícím a prokazatelně nefunkčním.
    November 20, 2014 v 20.18
    Pane Ševčíku,

    souhlasím s Vámi v tom, že situaci na pracovním trhu by zlepšilo už "jen" důsledné dodržování vlastních pravidel (zákonů).

    Souhlasím s Vámi také v tom, že někdo musí dělat i práci, která je rutinní.
    ALE
    (1) I rutinní a/nebo nekvalifikovaná práce by měla zajistit, aby ten, kdo ji vykonává, mohl žít NAD hranicí chudoby, nikoliv v modu pracující chudoby.
    (2) Ani v rutinní a/nekvalifikované práci by neměli být ti, co ji vykonávají, stresováni hrozbou, že o ni přijdou, když - jak píše paní Hubíková - "nebudou dost rychlí, přesní, loajální" (= jak já tomu rozumím, nechat si vnutit pracovní podmínky, které odporují platným zákonům i zachování důstojnosti).
    Protože jsou lidé zvířatka, která ve pro svoji zvířecí podstatu prostě potřebují krmivo a stelivo, nutí je to mnohdy vzdát se notné části své lidské důstojnosti a p r a c o v a t ve smyslu mít mizerně placené zaměstnání a/nebo se smířit s mizernými pracovními podmínkami. Nějak si obstarat (na zdejší poměry mizerné) stelivo a (na zdejší poměry mizerné) krmivo.

    Zajímalo by mne ovšem, zda byste si Vy vybral radši bídu v mizerné práci a mizerných pracovních podmínkách než tu samou bídu na sociálních dávkách, čistě jen proto, že "jen s prací má život smysl". Zejména když to nezbytně znamená v té bídě ještě o c h u d i t své blízké, např. o svoji přítomnost a péči (to je také práce, která ovšem bývá naprosto přehlížena a opomíjena).
    V tomto smyslu jsem Vás také (i když s jistou dávkou ironie) pochválila - proti odmítnutí mizerně placeného zaměstnaní za takové situace těžko můžete něco mít.

    MK
    November 20, 2014 v 20.46
    Pane Ševčíku
    závidím vám vaši důvěru v lidi. Ale většinou se ukáže, že lidský faktor je nejčastější zdroj chyb a selhání. Ty peníze, které takto ušetříte, půjdou nejspíš na údržbu kontrolních mechanismů, odvolání, stížností, eventuálně žalob. A zvýhodní ty, kdo mají sílu se bít. To není vlastnost nezaměstnaných.
    Neupírám vám snahu, ale ty systémy, které navrhujete mi opravdu nepřijdou lepší.
    November 21, 2014 v 12.20
    Pane Kolaříku
    "ty systémy, které navrhujete mi opravdu nepřijdou lepší". Lepší než co? Lepší než současný nemotivační, nehospodárný systém? Systém, kde pracovníci ÚP věnují veškerý svůj čas agendě spojené s vyplácením sociálních dávek, čímž se naprosto vytrácí původní účel, ke kterému byly tyto úřady vytvořeny? Dále : všude, kde se vyplácejí jakékoliv státní subvence, všude, kde soukromé pojištovny vyplácí jakékolli pojistné, musí fungovat kontrolní mechanismy. Logicky, jsme jen lidé. Jaké jsou u ÚP? Téměř žádné! Celý systém špatně, počínaje vyplácením dávek na bydlení Bílé mafii, pokračuje nesháněním práce nezaměstnaným, konče nekontrolou oprávněností vyplácení dávek. Tohle vám tedy příjde lepší?
    MK
    November 21, 2014 v 14.47
    Pane Ševčíku
    To jsou velké problémy současného systému, se kterými by změny, které navrhujete, nic neudělaly. Vzal jsem je ve věci diskuse jako "konstanty", čimž jsem nemyslel, že se s nimi nemá nebo nedá něco dělat.
    + Další komentáře