87 580/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Profil čtenáře:
Klára Mičkalová

Profese: Doma
Pane Dospivo, děkuji za vysvětlení. Chápu také Vaše obavy, aby nedošlo k posunu ve výkladu budoucích ústavních judikatur ve smyslu upřednostňování etnicity.
V tom případě je však třeba vypořádat se s tím, jak chápat současný stav, kdy pozitivní diskriminace (o jejímž právním rámci nemám přesnou představu) ve s t e j n é sociální situaci (nezaměstnanost) na základě věku, pohlaví a schopností a nově i etnicity je možná (a dokonce státem podporovaná), když vyrovnává faktickou diskriminaci negativní. Protože i tato kritéria by se nakonec mohla ocitnout v judikaturách o pozitivní diskriminaci.
Pracovně-právní zvýhodnění žen, mladistvých, matek a postižených vyplývá z "povahy věci" - např. těhotné ženy a mladiství nemohou pracovat přesčas a na nočních směnách. Je přihlédnuto k jejich fyziologickému nastavení, které "vyplývá z povahy věci".
Pokud se však bavíme o "aktivní politice zaměstnanosti", je situace výrazně odlišná a „z povahy věci“ nevyplývá.
V této vládní koncepci jsou zvýhodňovány určité skupiny nezaměstnaných oproti jiným skupinám nezaměstnaných, ačkoliv postavení těch "zvýhodňovaných" nezaměstnaných nevyplývá ani "z povahy věci" ani z hlediska jejich sociální situace: nezaměstnaní jsou všichni.
Jak už jsem napsala výše, v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (je třeba mít neustále na mysli, že se pohybujeme právě v tomto rámci!) jsou všechny pozitivně diskriminované osoby upřednostňované vůči sobě navzájem stejně (nezaměstnaná matka nemá přednost a větší výhody před nezaměstnaným pětapadesátníkem a ten nemá větší výhody než nezaměstnaný maturant, nedoslýchavý nebo Rom), ale jako celek jsou zvýhodňováni oproti ostatním nezaměstnaným.
Což je i odpověď pro pana Ševčíka: ano, pozitivní diskriminace nezaměstnaných nedoslýchavých a nezaměstnaných slabozrakých je v rámci „aktivní politiky zaměstnanosti“ státu na stejné úrovni jako pozitivní diskriminace nezaměstnaných maturantů, nezaměstnaných žen s dětmi do 15 let, nezaměstnaných Romů, nezaměstnaných pětapadesátníků.
Pořád jde o pozitivní diskriminaci, kdy ve stejné sociální situaci jsou pozitivně diskriminováni určité osoby na základě věku, pohlaví, schopností a nově i etnicity – aby se vyrovnala jejich faktická negativní diskriminace
Vlada leta letouci positivne diskriminuje take na zaklade veku, pohlavi a schopnosti. Ani jednu kategorii nelze povazovat za "socialni kriterium".
Jeste jednou zopakuji, co jsem uz uvedla:
(1) Take positivni diskriminaci na zaklade veku, pohlavi, schopnosti je narusena rovnost obcanu pred zakonem, a to v kategoriich, ktere jsou vyslovne uvedeny v ustave CR (!).
(2) Takto, jiz leta letouci, nastavena positivni diskriminace nevyvolava stejny povyk a pohorseni, jako kdyz jsou do stejneho pytle nove zarazeni Romove.
Pane Dospivo,
souhlasím s Vámi v tom, že daný dokument může sloužit jako další z mnoha holí, kterými lze bíti cikánského psa. Že nepovede ke zlepšení vztahu většiny k Romům.
Dokument vkutku má a bude mít okamžitý dopad na Romy – a to negativní, protože si „většinový občan“ (nebo někdo, kdokoliv) řekne, že cikáni mají nějaké výhody pořád a už zase jim teď dávají něco extra.
Jenže úplně stejně jako mají být AŽ NYNÍ podle vládního návrhu na pracovním trhu pozitivně diskriminovaní Romové (kteří jsoupodle stanoviska vlády, nikoliv však podle pohledu naoktrojovaného EUnií, těžko nějak úředně vymezit), jsou už několik let úplně stejně "pozitivně diskriminováni" i postižení, ženy s dětmi, starší 55 let, mladší 25 let bez praxe... (mj. kde je pak rovnost pohlaví a věková rovnost před zákonem?)
Nevšimla jsem si ovšem, že by se objevovaly názory typu "jó tihle, co mají před důchodem a jsou bez práce, ty mají proti zbytku společnosti pořád nějaké výhody", případně: "jó, ženské s malými dětmi, ty mají při hledaní práce výhody, na rozdíl od nás, normálních lidí", případně „to se mu to žije, když je slepej, to má hned extra zacházení, pořád nějaké speciální ohledy a zvýhodňování, ten vůbec neví, jak se žije běžnejm lidem“…
Chci tím mj. ukázat, že "pozitivní diskriminace" nemá dát vybrané skupině náskok před většinou, ale v y r o v n a t její handikep vůči většině.
Už jen to, že existuje dojem, že Romové (a jenom a právě Romové) mají extra výhody, chápané jako něco ještě víc, co nemá většina, jen ukazuje, jak hluboko jsou předsudky vůči Romům zažrané.
Doporučuji všem, aby si vždy jako kontrolní skupinu/osobu, tak hróóózně nespravedlivě a nesolidárně upřednostňovanou a zvýhodňovanou státem před zbytkem společnosti, představili např. slepce, nezaměstnaného v předdůchodovém věku (v okolí nebo v rodině jistě nejeden) a třeba mladou dívku hned po škole, co hledá práci (v okolí nebo v rodině se asi také najde). Protože také zrovna oni, oni, oni jsou vládou zvýhodňováni, zvýhodňováni, zvýhodňováni.
Můžete jim ty jejich supr výhody, garantované státem, hnedka omlátit o hlavu.
Pokud se vám nezdá, že jsou nějak hrozně moc zvýhodňováni, zvýhodňováni, zvýhodňováni, mohu vás ujistit, že ani já ten dojem nemám. Nedaří se jim ani stejně tak dobře, jako zbytku společnosti - natož lépe.
Ovšem Romové na tom nejsou jinak – kromě toho, že všichni ostatní si myslí, že na rozdíl od ostatních zvýhodňováni jsou, jsou, jsou (= předsudek).


Promiňte pane, Plevo, ano, spletla jsem se.
Chtěla jsem reagovat na příspěvek pana Dospivy.
Pane Plevo a ostatní, mně se zdá, že se snad ani nebavíme o stejném textu - a okolnostech jeho vzniku. Prosím, prosím, prosím, přečtěte si (všichni diskutující) ten návrh a okolnosti jeho vzniku – mj. třeba to, co vláda navrhovala už v roce 2005, 2005, 2005.

Pane Plevo, v tom textu o strategii do roku 20220 se nepíše o "upřednostňování osob ohrožených rasovou diskriminací při hledání zaměstnání", které by – Vašimi slovy - ostatní d l o u h o d o b ě n e z a m ě s t n a n í brali jako nespravedlnost a nesolidaritu.

Už teď jsou upřednostňovanými skupinami výčtem tito:
Upřednostňovanými skupinami jsou např. dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání (déle než 5 měsíců), uchazeči do 25 let věku včetně absolventů škol bez praxe, uchazeči pečující o dítě do 15 let věku, uchazeči starší 55 let věku, osoby se zdravotním postižením, ženy vracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené, uchazeči, u kterých je důvodný předpoklad dlouhodobé evidence, uchazeči, kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči z jiného důvodu bránícího jejich vstupu na volný trh práce, např. ohrožení sociální exkluzí z důvodu setrvávání v dlouhodobé nezaměstnanosti. (str. 42, pozn. 84)
Romové tam teď nejsou. Vládní návrh zní:
Není nutné vytvářet specifickou cílovou skupinu pouze pro Romy, což by mohlo být problematické ve vztahu k ochraně citlivých osobních údajů a zákazu vést evidenci příslušníků národnostních menšin. Postačilo by, aby Úřad práce zařadil mezi prioritní skupiny v rámci p o l i t i k z a m ě s t n a n o s t i žadatele ohrožené ve zvýšené míře rasovou diskriminací, kam by spadali např. i příslušníci jiných menšin, cizinci atd. (str. 42 a 43)
O tom, které nástroje politiky zaměstnanosti má vláda k dispozici více na str. 41.

Takže dlouhodobě nezaměstnaní mohou považovat za nespravedlnost a nesolidaritu, že jsou upřednostňováni uchazeči do 25 let bez praxe, ti zase mohou považovat za nespravedlivé a nesolidární upřednostňování uchazečů, kteří pečují o dítě do 55 let věku, ti zase mohou mít pocit nespravedlnosti a nesolidarity, že jsou upřednostňovány osoby se zdravotním postižením, ženy vracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené? A všichni dokola mohou nevražit na sebe navzájem a jako jeden muž na osoby ohrožené rasovou diskriminací? Takhle to snad dává smysl?
A že se asi ani jedné z vyjmenovaných skupin nezdá, že by zrovna oni měli nějaké extra výhody? Tak proč mají někteří dojem, že výhody mají zrovna a jenom Romové, když jsou všichni výše vyjmenovaní ve stejném pytli? Že by to mělo něco společného s předsudky vůči Romům?

ANO, ten dokument skutečně není skutečně zaměřen p ř e v á ž n ě na integrované romské střední vrstvy a inteligenci, i když obsahuje některé strategické cíle, které se jí dotýkají.
Ta strategie se ale týká p ř e v á ž n ě odstranění diskriminace ve vzdělávání (ve většině bodů).

Už v roce 2005, 2005, 2005 byl ve vládním dokumentu „Akční plán Dekády romské inkluze 2005-2015“ bod „Zvýšit motivaci k zaměstnávání Romů prostřednictvím změny poměru výše sociální dávky a minimální mzdy“ (to by mělo být obzláště zajímavé pro pana Karena a pana Ševčíka). Hrají v tom roli okolnosti jiné než je v ý š e s o c i á l n í c h d á v e k. Např. kvůli tomu, že ze práci na plný úvazek a za minimální mzdu nelze zabezpečit důstojné živobytí, neboť její výše byla zmrazena, že u předlužených osob (což ovšem nejsou výlučně Romové) je z té mizerné mzdy strháváno umoření dluhu (díky zákonům o exekucím atp.), takže reálná vyplacená částka může spadnout někam na úroveň životního minima a ještě o pár desítek korun zhoršit ekonomickou situaci jedince/ rodiny.
Řešením je kromě faktického uskutečňování té vládou dlouhodobě vytrubované „aktivní politiky zaměstnanosti“ spíše zvýšit minimální mzdu tak, aby se z ní dalo důstojně vyžít (o poznání důstojněji než z dávek) a popasovat se s monstrem, které narostlo z původní myšlenky lépe chránit ty, kterým někdo něco dluží. Nulové sociální dávky nepomohou zasaženým (nejenom Romům!) ani najít práci (a uživit se za ni), ani najít bydlení, ani nepomohou umořit dluhy.