Vláda schválila Strategii romské integrace do roku 2020

Vratislav Dostál

Sobotkova vláda v pondělí schválila dva strategické dokumenty. Prvním je Strategie romské integrace do roku 2020, druhým zpráva o naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení v letech 2011—2015.

Sobotkova vláda v pondělí schválila Strategii romské integrace na roky 2015 až 2020. Dokument navazuje na předchozí koncepční materiály, především na Koncepci romské integrace 2009—2013. Jejím cílem je zvrátit do roku 2020 negativní trendy ve vývoji situace Romů v České republice zejména ve vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a v oblasti sociální.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Chce také nastartovat a urychlit pozitivní změny a dosáhnout pokroku při odstraňování neodůvodněných a nepřijatelných rozdílů mezi podstatnou částí Romů a většinovou populací. V neposlední řadě rovněž hodlá zajistit účinnou ochranu Romů před diskriminací a povzbudit rozvoj romské kultury a jazyka.

Situace romské menšiny patří k nejnaléhavějším otázkám vývoje české společnosti po roce 1989, v situaci sociálního vyloučení žije přibližně třetina Romů, která trpí nízkou vzdělaností, nekvalifikovaností, dlouhodobou nezaměstnaností a chudobou, většina Romů pak bez ohledu na jejich sociální situaci trpí předsudky, diskriminací a nárůstem rasismu a anticiganismu. Což je jev, který ohrožuje nejen Romy samotné, ale celou společnost.

Integrace je ve Strategii pojímána jako dvoustranný proces, jejím cílem je vytvoření celistvé a soudržné společnosti. Navrhovaná opatření si kladou za cíl zvrátit negativní trendy ve vývoji situace značné části Romů a obsahují řadu opatření a úkolů pro jednotlivá ministerstva a další subjekty v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, zdravotní péče, bydlení sociální práce a bezpečnosti. Strategie zahrnuje také opatření směřující k podpoře Romů jako národností menšiny.

Strategie v první části definuje sledovaný problém. Popisuje současné postavení Romů a základní společenské trendy, které úspěšnou romskou integraci znesnadňují. V dalších částech dokument předkládá vizi, rozdělení cílů a jednotlivá opatření, která by měla vést k dosažení stanovených cílů.

Ve strategii jsou navržena mimo jiné opatření, jež nejsou určena pouze pro Romy, ale jsou relevantní i pro ně. Pak se jedná o opatření, která jsou zacílená na Romy - cílená opatření, jejichž adresáty a beneficienty jsou převážně, nikoli však výlučně Romové. V neposlední řadě se jedná o tzv. vyrovnávací opatření. Ta se objevují v oblasti vzdělávání, kde je nutné vyrovnat šance romských dětí a studentů na kvalitní vzdělání

Integrální součástí Strategie je její propojení na politiky prováděné nebo koordinované na úrovni EU a současně na mezinárodní iniciativy, zejména v rámci Rady Evropy, v návaznosti na iniciativu Dekáda romské inkluze a na doporučení kontrolních mechanismů OSN.

Strategie implementuje společný evropský rámec opatření daný Doporučením Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (Doporučení), které bylo přijato Radou EU v prosinci předloňského roku. Na základě Doporučení se bude na ČR, jako i na všechny další země EU, vztahovat monitorovací cyklus ze strany EK k naplňování Doporučení.

Zpráva o naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení

Vláda v pondělí přijala také zprávu o naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení v letech 2011—2015. Ministerstva, kterých se v uplynulých třech letech úkoly obsažené v dokumentu týkaly, splnila ke konci roku 2014 zcela nebo částečně více než polovinu z jedenasedmdesáti navržených úkolů.

Řada úkolů tak zůstává k dalšímu řešení a potvrzuje se i potřebnost koordinovaného přístupu státní správy při řešení problému sociálního vyloučení. Vyplývá to ze zprávy o plnění Strategie, kterou vládě předložil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier.

„Neuspokojivá situace v oblasti sociálního vyloučení v České republice v posledních letech, doprovázená zvyšujícím se počtem vyloučených lokalit, nárůstem zadlužení jejích obyvatel, nárůstem migrace a rostoucím počtem chudých lidí v komerčních ubytovnách, jasně ukazuje na nutnost koordinovaného přístupu všech resortů při řešení tohoto problému,“ uvedl Dienstbier.

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení podle něj byla prvním strategickým dokumentem, který rozdělil úkoly v oblasti sociálního začleňování koordinovaně mezi jednotlivé resorty, odbor pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR a další složky veřejné správy i s konkrétními termíny a rozdělením odpovědnosti za ně.

Zpráva o plnění Strategie uvádí, že z celkových jedenasedmdesáti opatření jich bylo v uplynulých třech letech zcela splněno šestnáct (23 %) a částečně splněno sedmatřicet (52 %).

„Úplné či částečné plnění více než poloviny navržených úkolů přineslo pozitivní změny především v oblasti práce s rodinami a koordinace sociálních služeb,“ zdůraznil ředitel odboru pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR Martin Šimáček.

„K tomu, aby se dařilo řešit narůstající sociální problémy spojené s životem v sociálně vyloučených lokalitách, je nutné, aby na tento materiál navázal další souhrn úkolů, který určí klíčové kroky pro období do roku 2020 v těch oblastech, které se dosud zasáhnout nepodařilo,“ dodal s tím, že se jedná především o oblasti vzdělávání a bydlení.

Naplňování Strategie bylo průběžně vyhodnocováno při pravidelných jednáních Meziresortní koordinační skupiny, kterých se každého půl roku účastnili náměstci vybraných resortů.

Strategii boje proti sociálnímu vyloučení vláda přijala v září roku 2011 s cílem napomoci eliminaci sociálního vyloučení a chudoby v sociálně vyloučených lokalitách. Přípravou Strategie, koordinací jejího naplňování i vyhodnocením naplňování, byl pověřen odbor pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR, který je nyní v gesci ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera.

    Diskuse
    February 24, 2015 v 13.37
    Opatření, která jsou zacílená na Romy?
    Co to jako má být? Zbytek národa je vosk? Nebo snad vláda otevřeně přiznává, že Romové jako takoví jsou problém? To snad ne?
    February 24, 2015 v 21.41
    Pane Ševčíku, ještě jednou uvádím odkaz na danou strategii.

    Text dokumentu, právní rámec, podrobné vymezení používaných pojmů zde:
    http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romske-komunity/aktuality/strategie-romske-integrace-do-roku-2020-118736/

    Dovolte mi, abych se v tuto chvíli domnívala, že jste ten text zatím nečetl.
    Zároveň si dovoluji na základě Vašich mnohých předchozích příspěvků předpokládat, že se se čtením toho vládního dokumentu vůbec nebudete obtěžovat.
    ??
    February 25, 2015 v 6.57
    Rozumim tomu spravne p. Sevcik ?
    Domnivam se, ze pan Sevcik chce pouze rici, ze vlada pouzitim vyrazu Rom dava najevo, ze existuje skupina obyvatel (rasa) s jinymi "parametry" nez majoritni obyvatelstvo. Coz povazuje za projev rasismu, vzhledem k tomu, ze rada proromskych aktivistu operuje s tim, ze romove se geneticky nijak od majority nelisi a brani se zjistovani jejich poctu na zaklade konkretnich antropologickych ci jinych charakteristik. Z jejich hlediska pak povazuje vycleneni jedne skupiny za rasismus.
    February 25, 2015 v 8.40
    Rozumíte správně, pane Kuchejdo.
    Naprosto správně! A je pro mě velmi zarážející to ticho okolo těchto dokumentů. O kdejakém drbu se zde vedou nekonečné disputace a o téhle zásadní věci nikdo ani muk. Copak jsou všichni proromští aktivisté na dovolené? Oslepli, ohluchli? Víte jak takto nazvaný a koncipovaný dokument musí působit na občany? K čemu pak jsou draze a dnes jak vidno zbytečně placené projekty jako Hatefree a desítky dalších? Vykládejte pak lidem, že všichni jsou si rovní. Jak teď před svými známými vypadají lidé, kteří se s nimi hádali a přesvědčovali je o tom, že Romové nejsou nijak zvýhodňováni a že řeči o jejich vyjímečném postavení ve společnosti jsou dílem nácků, rasistů a xenofobů?
    Tito dobrovolní bojovníci proti rasismu jsou hozeni přes palubu. Jsou za blbce. Jejich příští aktivity už nikdo nebude brát vážně. Pokud vůbec budou mít chuť nějakou aktivitu vyvíjet.
    Paní Míčkalová, ten dokument jsem četl. Je to další z pokusů o analýzu, mnoho z vývodů, které jsou v něm uváděny, nejsou logické, jsou to spíše složité konstrukce, světící prostředky. V každém případě ale nedává odpověď na to, proč se přijímají opatření, která budou zvýhodňovat jen jednu skupinu sociálně slabých.
    February 25, 2015 v 10.55
    V daném dokumentu jsou odpovědi na následující otázky:
    Proč byl přijat ten vládní dokument?
    Zvýhodňuje jen jednu skupinu sociálně slabých?
    V čem si lidé nejsou rovni?
    V čem je postavení Romů a právě Romu výjimečné?

    Zajímalo by mne však, jak jsou podle Vás, pane Ševčíku, Romové ZVÝHODŇOVÁNI.
    Mně vychází (i z toho dokumentu vychází), že sociálně (socio-ekonomicky) slabí, včetně Romů, avšak ne výlučně Romové, jsou na tom tak blbě, že byla vytyčena strategie k tomu, aby se zvedli ze dna.
    Jestli je to taková výhra být na takovém dně, až z toho plynou "výhody" pomoci při narovnání v přístupu k práci, bydlení a vzdělávání, si nemyslím. Za sebe bych se nechtěla ocitnout v situaci, abych byla takhle "zvýhodňovaná".
    Romové a právě Romové jsou ovšem na tom hůř než ostatní sociálně slabí např. v tom smyslu, že je k tomu dnu tlačí ještě předsudky např. o tom, jak jsou Romové a právě jenom Romové "zvýhodňováni".

    Domnívala jsem se, že těm, komu se příčí rasismus, diskriminace atp., jsou mají celkem jasno v tom, jak se vypořádat s tou zažranou představou o "zvýhodňování".
    February 25, 2015 v 12.17
    Pokud bych chtěl pomoci sociálně slabým,
    tak to nemohu dělat takto selektivně. Celé je to špatně! Jednak dokument operuje s neověřitelnými údaji. Jednak dělá rozdíl mezi etniky. Bortí mnohaleté úsilí aktivistů, směřujícího k nerozlišování právě mezi etniky. Když chcete mezi lidmi zbořit mýtus o "zvýhodňování" Romů, tak to nemůžete udělat opatřením, které je zvýhodňuje.
    Takto nikdy nikoho nepřesvědčíte, že Romové jsou na tom hůř, než sociálně slabí. Logicky nemohou, když jim je poskytnuta pomoc, na kterou ostatní nedosáhnou.
    Dokument nerealisticky tvrdí, že "trestání" Romů nic nevyřešilo. Já o žádném trestání nic nevím. Já tvrdím, že systém je nemotivační. Stačilo by snížit dávky rodičům, jejichž děti neprospívají a věřím, že výsledky by byly hmatatelné. A tak by se dalo pokračovat. Zde, na tomto serveru, jsou takovéto návrhy kacířské, vím. Dokonce je zde napadáno, aby sociálně slabí dostávali část dávek ve stravenkách. Vždyť je jim tím brána svoboda pít a kouřit! Že takovéto opatření může přispět k tomu, aby se jejich děti mohly do systa najíst, naše svobodomyslné intelektuály netrápí.
    Dost ale o tom. Pomoci sociálně slabým je potřeba. O tom žádná. Jen ta pomoc musí dávat smysl. Ale o tom chytání ryb jsem tu psal už mockrát.
    Navíc v době, kdy vzrůstá sociální napětí, je vládou schválená Strategii romské integrace do roku 2020 přilitím oleje do ohně. Kdo s něčím takovým přišel je buď vůl, nebo provokatér. A že k tomu všichni proromští aktivisté mlčí, je jejich prohrou.
    February 25, 2015 v 12.43
    Pane Ševčíku, Teď už nevěřím, že jste ten dokument četl.

    Protože se v něm píše:

    Zvláště je však potřeba upozornit na dvě strategie obecné povahy, k nimž má romská strategie užší vazbu.

    Strategie sociálního začleňování na období 2014 – 2020 (v gesci MPSV)

    Účelem Strategie sociálního začleňování je plnění národního cíle redukce chudoby a snižování míry sociálního vyloučení podle Národního programu reforem České republiky, vycházejícího ze strategie Evropa 2020. Cílem je „udržení hranice počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby do roku 2020 na úrovni roku 2008.“ Česká republika se současně zavázala vyvinout úsilí vedoucí ke snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby o 30 000 osob. Na základě těchto tří uvedených dílčích indikátorů byl vytvořen souhrnný indikátor pro měření cíle redukce chudoby a sociálního vyloučení.

    Strategie sociálního začleňování je ve vztahu ke Strategii romské integrace zastřešujícím dokumentem, podobně jako je tomu u řady dalších sektorových strategií. Sama strategie se ostatně definuje jako „rámcový dokument v oblasti sociálního začleňování”, který další strategie, „integruje a vhodně doplňuje”. Strategie sociálního začleňování není zacílena etnicky, ostatně předlužování, rizikové chování (kriminalita z chudoby) a další rizika sociálního vyloučení se týkají jak majoritní společnosti tak minorit.

    ...konec citace...

    Jaká je to ta pomoc, která je Romům poskytnuta, na kterou ostatní nedosáhnou? Můžete být konkrétní?

    Můžete také, prosím, rozvést o jakém "trestání" mluvíte?

    Jinak argumenty k Vaší opakovaně prezentované představě o tom, jak jsou dávky nemotivační, jak příjemci dávek nemají/ nemohou za své peníze pít a kouřit.. atd. Vám už ve zdejších diskuzích představil kdekdo.
    Naposledy pan Karen, který velice přesně argumentoval (ovšem mnohem kulantněji než jak já reprodukuji), jak je nebetyčně chucpe dovolovat si někomu kafrat do toho, co a jak má dělat se svými třemi tisíci.
    Ve stejné logice je třeba strefovat se do matek, které kupují ze státních příspěvků dětem sladkosti.
    February 25, 2015 v 13.51
    Paní Míčkalová,
    naše diskuse by měl vést k hloubějšímu pohledu na problém. Měla by být obohacením, měla by pomoci tento problém vidět i z jiného úhlu.
    To naše vzájemná diskuse nesplňuje. Napíšu proč.
    Především: pokud bych dokument nečetl, těžko na něj budu reagovat. Za druhé: nedá se vést diskuse s někým, kdo je zabetonován ve své pravdě.
    Což vy zřejmě z nějakého důvodu jste. Jinak by jste se mě těžko mohla pokoušet přesvědčit jedním z nejhloupějších argumentů celého tohoho "skvostu". Tvrdit, že strategie není zaměřena etnicky a nazvat ji romskou, to už je na nobelovku.
    Co se týká motivačnosti dávek a svobody "užití" si jich, tak o tom by měli psát ti, kteří o tom něco vědí. Mají kontakt s realitou. Ne naivové, kteří si svět idealizují.
    Člověk, který chce nepřizpůsobivým skutečně pomoci, si musí za svůj první úkol dát sehnání práce těmto lidem. Dále okamžité ukončení byznysu se sociálním bydlením a životem těchto lidí na ubytovnách. Ubytovny jsou totiž jedněmi obrovskými hospodami, kde se pije snad po celých 24 hodin. Pije, kouří a fetuje. Co by tak tam ti lidé si tak jiného taky dělali? V tomto prostředí se formují jejich děti do dalšího života. Jak asi, je na snadě.
    Vytrhnout tyto lidi z tohoho prostředí, vytrhnout je z drogových závislostí, motivovat je k lepšímu životu. Použít k motivaci sociální dávky je nejlepší možnost. Nejefektivnější. Neohlížet se přitom na prostoduché výzvy, nabádající k tomu, že si mohou své 3 tisíce nepřizpůsobiví klidně propít, že je to jejich věc. Ano, svým způsobem je. Ale stejnou logikou je jejich věc, že jsou bez peněz a tak ať si nikam nechodí pro dávky. Propít své 3 tisíce navíc vždy znamená vzít peníze, nutné na skutečné potřeby, odjinud. Třeba z dávek na děti.
    Ale zpět. Tato strategie romské integrace je popřením dlouhých let práce mnoha aktivistů. Takto nazvaná a takto koncipovaná nese jasné znaky rasismu. I když se to snaží popřít slovně. Jak jsem již psal, buď je to hovadina, nebo provokace. Mlčet k ní je pokrytectví.
    JK
    February 25, 2015 v 19.43
    Stát by neměl obyvatele rozdělovat
    Přestože s panem Ševčíkem většinou zásadně nesouhlasím (hlavně ten jeho kult "tvrdé dřiny", kterou je nutno naordinovat všem, aby se z nich stali "pořádní lidé" je děsivý), v tomto případě se obávám, že má částečně pravdu.

    Největší odpor mezi většinovou populací vzbuzují podobné programy - jako "učebnice pro chudé romské děti" atd. (teď dávám jeden konkrétní příklad, o kterém vím, strategii vlády jsem taky nečetl)

    Proč na tu učebnici nedosáhnout "chudé bílé děti? A jak vlastně objektivně poznat Roma? Vždyť to nejde, spousta Romů se ani nehlásí ke svému romství atd.

    Jednání státu, který rozděluje své obyvatele na "Romy" a "Neromy" není podle mě rozumné.

    Lidé buď jsou v sociální nouzi, anebo nejsou v sociální nouzi. A zjišťování k jakému etniku vlastně patří by nemělo být úkolem státu.

    Nikdy už nevysvětlíte nic rasistovi, který vám objektivně dokáže, že stát privileguje romské děti, kterým dává učebnici.

    V tomto smyslu má pan Ševčík pravdu, že takovéto strategie likvidují práci občanských aktivistů, kteří se snaží přesvědčit společnost, že Romové opravdu nemají koupaliště zdarma.

    February 25, 2015 v 20.19
    Tedy znovu opakuji to, co už jsem jednou napsala:
    V daném dokumentu jsou mimo jiné odpovědi na následující otázky:
    Proč byl přijat ten vládní dokument?
    Zvýhodňuje jen jednu skupinu sociálně slabých?
    V čem si lidé NEJSOU rovni?
    V čem je postavení Romů a právě Romu výjimečné?

    Pane Ševčíku, i já jsem měla jisté představy o diskuzi o vládním dokumentu Strategie romské integrace do roku 2020. Například v tom, že se bude týkat textu toho dokumentu, což se ovšem neděje.
    Vzhledem k Vašim příspěvkům a postřehům se mi zdá, že jste z dokumentu četl jen jeho nadpis. A že i ten jste zaznamenal, až když je nyní přetřásán na předních stránkách hlavních deníků.
    Obdobné vládní dokumenty, se stejně "rasistickými", "pokryteckými", nebo "zhovadilými" jmény, vláda vydává opakovaně od devadesátých let. A také pravidelně hodnotí, jak tyto "hovadiny" pokračují. Takhle vláda „provokuje“ nejméně jednou za rok.

    Ještě jednou zopakuji, že v dokumentu, o kterém je řeč, je mj. uvedeno
    A. proč dokument vznikl, za jakých podmínek, v jakém právním rámci, a co by se stalo, kdyby nebyl přijat
    B. proč se jmenuje tak, jak se jmenuje
    C. vymezení pojmů, se kterými dokument pracuje - a v čem jsou problémy s vymezením pojmů (např. kdo je považován za Roma a kým a jak jak se k tomu vymezování staví různé zainteresované strany).
    D. V čem se tento dokument týká nejenom Romů. Např. v otázkách sociálně vyloučených osob a lokalit, viz. odstavec, který jsem okopírovala výše – netýká se jenom Romů, ale týká se i Romů. Specificky potom např. v oblasti rovného přístupu k bydlení a získání práce. To je obdoba Vašeho "především sehnat práci těmto lidem" a "okamžitě ukončit byznys se sociálním bydlením a život těchto lidí na ubytovnách. Ubytovny jsou totiž jedněmi obrovskými hospodami, kde se pije snad po celých 24 hodin. Pije, kouří a fetuje. … V tomto prostředí se formují jejich děti do dalšího života. Jak asi, je na snadě. " Nad tím byste mohl projevit radost, jak si Váš pohled a vládní pohled konvenují .
    Použít k motivaci sociální dávky mi přijde naprosto zcestné, z mnoha důvodů. Především dávky nepovažuji za nástroj, jak někoho motivovat/ demotivovat. A také se nevyplácejí vždycky, když dojdou peníze… Ale i podle Vaší představy, že ve vyplácení dávek má být motivační prvek. Ony by totiž ani maximálně „motivační“ dávky (= nulové) problém se sháněním bydlení a práce ani vzdáleně nepřiblížily k nějakému vyřešení. Z osobní zkušenosti se sociálními dávkami mohu říct, že je vnímám zejména jako nástroj k ponižování na všech možných úrovních a ze všech možných stran.
    E. V čem se dokument týká výhradně Romů, v čem je postavení Romů a právě Romu výjimečné. Mj. jaké jsou problémy, kterým čelí specificky Romové a jaké strategie nasadit k jejich řešení. Tam byste mohl kromě jiného nalezl odpověď na svoji otázku "proč se přijímají opatření, která budou zvýhodňovat jen jednu skupinu sociálně slabých, … kterým je poskytnuta pomoc, na kterou ostatní nedosáhnou".
    Např. nedosáhnout téměř automaticky na umístění ve zvláštní škole, např. kvůli chabé znalosti vyučovacího jazyka, nikoli kvůli rozumové nedostatečnosti, to je opravdu záviděníhodné "zvýhodňování". Na pomoc s tím spojenou opravdu naprosté většině pomoc nikdo neposkytne: protože se do takové situace prostě nemají jak dostat.

    S tímto se loučím z této diskuze. Pokud ovšem nebude k věci – tedy k textu toho vládního dokumentu.
    + Další komentáře