Když socialisté rezignují na rovnost

Saša Uhlová

ČSSD sedí ve vládě, která zmrazila sociální dávky, popírá diskriminaci romských dětí a odmítá řešit exces v podobě koalice s extrémně pravicovou DSSS. V kontextu toho je srozumitelné, že se lidé uchylují k volbě nesystémových stran.

Tak nám zmrazili dávky, existenční i životní minimum, příspěvek na péči o zdravotně postižené, mateřskou i přídavky na děti. Problém prý je, že lidé nejsou motivovaní k práci. Vláda zato od nového roku zvýší minimální mzdu na celých devět tisíc hrubého.

Podle dobře informovaných zdrojů je to výsledek jednání tripartity. Vláda prý podlehla zaměstnavatelům a odborům. Výše minimální mzdy v České republice působí skutečně jako výsměch, a to i po navýšení, ovšem tím, že se zmrazí životní (3410 Kč) a existenční (2200 Kč) minimum a potrestají se rodiny s dětmi, samoživitelky a lidé pečující o zdravotně postižené, se minimální mzda nestane důstojnou odměnou za práci. Ani v České republice. 

To se stalo koncem předminulého týdne a v Deníku Referendum jsme o tom psali. Další jen těžko uvěřitelná zpráva přišla včera. Sociální demokraté, kteří v Duchcově vytvořili koalici s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti, měli být vyloučeni. Nu a nebudou, protože Krajský výkonný výbor sociálních demokratů duchcovskou buňku nezrušil. Neshledali žádný důvod, který by byl v rozporu se stanovami.

Za diskriminaci v přístupu ke vzdělání je ČR už dlouhou dobu kritizována. Foto Saša Uhlová, DR 

A aby toho nebylo málo, vláda podle Českého rozhlasu konečně odpověděla Evropské komisi, která letos v září pohrozila žalobou kvůli vysokému počtu romských dětí v českých speciálních školách. Česká republika prý romské děti nediskriminuje, aspoň na to tedy nejsou žádná věrohodná data a vůbec, co je jim prý do toho. 

Takže česká sociální demokracie sedí ve vládě, která problém s nízkou minimální mzdou řeší zmražením už tak nízkých dávek, argumentuje navíc tím, že lidé nejsou motivovaní k práci, popírá diskriminaci romských dětí ve školství a odmítá řešit exces v podobě koalice s extrémně pravicovou stranou. 

Skutečnost, že DSSS není zakázaná, takže co, jako argument neobstojí. Voliči dávají svůj hlas politickým stranám na základě programu, ale také idejí. Ty sociálnědemokratické jsou s idejemi extrémních nacionalistů v příkrém rozporu. A to v takovém, že to vadí i na komunální úrovni.

Ty zprávy působí jako vtip, nebo se snad představitelé ČSSD zbláznili a rozhodli se řešit problémy tím, že jejich příčiny ještě umocní?

Každý ví, že existuje problém v soužití mezi Romy a etnickými Čechy v České republice. Jedním z jeho základních pilířů je nízké vzdělání romské populace. Za diskriminaci v přístupu ke vzdělání je ČR už dlouhou dobu kritizována. Pokud tomu někdo nevěří, stačí se jet podívat do škol, kam chodí jen romské děti. Nebo si přečíst zprávy o tom, jak školy odmítly přijmout romské děti. Nebo se zamyslet nad vlastními předsudky a vžít se do role ředitelů škol. 

Můžeme vymýšlet tisíce intelektuálních konstrukcí o tom, proč integrace není možná, můžeme spřádat teorie o tom, že si to ti Romové vlastně takhle přejí, můžeme tvrdit, že černá je bílá a že k žádné diskriminaci nedochází, můžeme argumentovat ve prospěch praktických škol, ale kdo jiný, než socialisté, by měl udělat všechno proto, aby se to změnilo? Nebo aspoň zlepšilo? Aby aspoň část dětí, které jsou nyní už předem odsouzené k životu na okraji společnosti, dostala šanci?

Asi nikdo. A tak budeme zřejmě řešit nízké příjmy pošlapáváním nejzranitelnějších skupin, etnické a sociální konflikty paktováním se s extremisty a sociální vyloučení Romů ještě větším vylučováním. Vyhlídky jsou to neradostné, s takovým přístupem nás totiž čeká výbuch. V kontextu těchto zpráv se zdá být srozumitelné, že se lidé čím dál víc uchylují k volbě nesystémových stran, že hledají alternativu tam, kde třeba není, ale cítí aspoň naději. I když třeba jen na chvíli. 

    Diskuse
    IR
    Tak jsem rozklikla zprávu Českého rozhlasu a pod ní stálo v rubrice Související příspěvky: "Romové tvoří 28 procent žáků zvláštních škol. Dienstbier chce toto číslo snížit." Smutná ironie.
    November 25, 2014 v 9.28
    Zvláštní, praktické a segregované školy
    Zvláštní školy jsou přejmenované na praktické (to je jen detail, ale je dobré používat aktuální pojmosloví), ale čím dál větším problémem jsou zdánlivě normální základní, ovšem segregované, školy, kde jsou na děti zřejmě hodní, ale moc je toho nenaučí. Takže číslo romských dětí, které nedostávají kvalitní vzdělání, je ještě mnohem vyšší.
    November 25, 2014 v 20.00
    Milá paní Uhlová,
    to téma, zda diskriminace romských dětí v přístupu ke vzdělání je skutečný problém, který bychom měli řešit, nebo naopak vydefinovat z existence tím, že zpochybníme údaje a zanoříme ho do širšího problému integrace obecně či kultury chudoby se opakuje i zde v Referendu v článcích Filipa Šimečky "Zrušme romské asistenty" a Petra Chaluše "O romských dětech, bez romských dětí".

    Na ten druhý jsem v diskusi reagoval takto:

    "Kdy se Romové dají a smějí sčítat a kdy ne?"
    Úterý, 1.Října 2013, 20:34:50


    "Význačným oponentem sčítání romských dětí ve zvláštních/speciálních/praktických školách je již dlouhodobě Jiří Pilař, dříve ředitel odboru speciálního vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT, nyní předseda Asociace speciálních pedagogů ČR.
    Naposledy se vyjádřil v LN, přetištěno zde: http://www.eduin.cz/clanky/lidove-noviny-jiri-pilar-povazuje-scitani-romu-v-praktickych-skolach-za-zbytecne/

    Jiří Pilař tvrdí především, že romské děti sčítat nelze, protože se nedá poznat, kdo je Rom, ta definice pocházející "z bruselských struktur" to neumožňuje: co třeba děti z smíšených manželství, kde jedno dítě je plavovlasé a druhé tmavé?

    Začátek jeho článku by bylo možno chápat tak, že zabývat se otázkou možné diskriminace romských dětí ve školské systému je zbytečné, protože existence Romů v ČR v množství přesahujícím těch asi 14 tisíc lidí, kteří se k romské národnosti přihlásili při posledním sčítání lidu, není dostatečně objektivně prokázána. Neexistující Romové samozřejmě nemohou být diskriminováni (stejně jako nemůžou dělat hluk nebo páchat kriminalitu).

    No ale v další části článku Pilař statistiky uvádí: „Uplatnění na trhu práce českých Romů ve srovnání s jinými zeměmi v Evropě je nejstabilnější a mají trvalé placené zaměstnání – zaměstnáno je 40 procent, oproti 10 až 20 procentům v ostatních zemích… Podíl středoškolsky vzdělaných Romů dosahuje téměř 30 oproti průměrně 15 procentům v dalších zemích.“ Tady jsou najednou Romové, kteří se sčítat dají.

    Motivací sčítání Romů je dle Jiřího Pilaře snaha vyhovět „obchodním záměrům neziskových organizací“: „Nepředpokládám, že Česká školní inspekce chce zjišťovat, kdo má mít jaká práva kvůli své etnické příslušnosti. Spíš se můžeme domnívat, že hledá cesty, jak získat informace pro nevládní organizace, které s ní úzce spolupracují, aby pak společně mohly do světa hlásat, jak se u nás porušují lidská práva, jak odpíráme plnohodnotné vzdělání našim romským dětem, jak je naše země prosycena rasismem a xenofobií. Inu, je to již takový český folklor, že organizace žijící ze státních grantů a někteří státní úředníci pomlouvají svoji zemi v cizině.“ ---"
    November 26, 2014 v 11.12
    počítání
    Milý pane Kubičko,

    sama cítím, že to "počítání" Romů je divné, tedy nemám na to jednoznačný názor. Pravdu mají i ti, kteří tvrdí, že to vlastně spočítat nelze, vzhledem k tomu, že míra integrace nemá jasnou hranici.

    Na druhou stranu tu zjevně máme problém a ten je třeba řešit. Kdo tvrdí opak, tak buď situaci nezná, nerozumí jí, nebo lobuje za nějakou zájmovou skupinu. V případě pana Pilaře jsou to praktické školy. A abychom ten problém mohli pojmenovat, orientační čísla jsou prospěšná. Když se ke konkrétním dětem nikam nenapíše, že jsou Romové, nepřipadá mi to tak hrozné. Jedná se o orientační odhady, které mohou zalarmovat třeba vládu, ha, ha, aby s tím něco dělala.
    November 26, 2014 v 19.35
    Minimální mzda
    Místo zmrazení dávek by se měla mnohem víc zvýšit minimální mzda, to je můj názor. Svého času tu představovali Piráti nepodmíněný příjem ve výši 10000.- Kč pro všechny a tvrdili, že je to prakticky proveditelné.
    Průměrný důchod je teď skoro jedenáct tisíc čili pořád o dva tisíce vyšší než minimální mzda od příštího roku. A z průměrného důchodu si tedy moc vyskakovat nemůžete, něco o tom vím. Je pro mne nepřijatelné vědomí, že disponuji jako důchodce částkou, která o dva tisíce převyšuje měsíční výdělek lidí v osmihodinové pracovní době, a kterých je v tomto státě několik desítek tisíc.