Umožní novela školského zákona příliv romských dětí do zvláštních škol?
František KostlánNovela školského zákona, která už prošla prvním čtení v Poslanecké sněmovně, je předmětem široké kritiky. Hrozí, že novela umožní nový příliv dětí do zvláštních škol. Příčinou jsou vágní formulace některých ustanovení zákona.
Část novely školského zákona, kterou již poslanci schválili v prvním čtení, je předmětem kritiky odborníků, lidí z neziskových organizací i některých publicistů. Ministerstvo školství pochybení příliš nepřipouští, jak informoval server Romea.cz.
Nejde o kritiku celé novely, ta má i své kladné stránky, jak ukazuje rozbor společnosti EDUin. Na prvním místě jde o znění paragrafu 16. Ten podle kritiků může umožnit nový příliv dětí do zvláštních škol (ministerstvo školství od jisté doby říká zvláštním školám „praktické“ a „speciální“, což je dobré pouze pro zamlžování podstaty věci). Posuzováno má být mentální postižení dítěte, znění návrhu však umožňuje dvojí interpretaci.
„Vágní formulace ustanovení umožňuje přizpůsobit výklad názoru posuzovatele a nelze se o něj opřít v případě zpochybnění posudku,“ je přesvědčena společnost EDUin. Organizace zabývající se inkluzivním vzděláváním a vzděláváním žáků se speciálními potřebami proto požadují úpravu novely.
Znění novely v § 16a, odst. 5 je formulováno následovně: 16a) Poradenská pomoc školského poradenského zařízení (5) Závisí-li pomoc školského poradenského zařízení na posouzení zdravotního stavu dítěte, žáka nebo studenta, dbá školské poradenské zařízení na to, aby podklady pro výstupy poradenské pomoci byly opatřeny v souladu se zásadami lékařské vědy.
Novela představuje zvýšené riziko
„Byť předkladatel novely, MŠMT, jedná se záměrem napravit systémové pochybení českého vzdělávacího systému, reprezentované známým rozsudkem ‚D. H.‘ Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, navrhované úpravy stále představují riziko, že se nepodaří zastavit praxi umisťování dětí ze znevýhodněného prostředí do praktických škol. Vágní ustanovení a možnost dvojí interpretace zavání snahou řešit tento problém jen formálně,“ řekl k tomu Zdeněk Slejška, ředitel EDUin.
Negativně se k této části novely vyslovila i Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV): „Přijetí této právní úpravy by umožnilo přidělení diagnózy mentálního postižení i žákům, jejichž hodnota IQ je 70 a vyšší. Rozšíření diagnostické kategorie mentální postižení i na mimointelektové obtíže žáků, bude mít závažný dopad na vzdělávací perspektivy takto diagnostikovaných žáků i na jejich pozdější možnosti uplatnění na trhu práce.“