Na prvního září navštívil jednu ze tří základních škol v našem městečku ministr školství Marcel Chládek. Uspořádal tu besedu s řediteli základních škol naší oblasti, které jsem se zúčastnil také. Učebna byla plná, že by jablko nepropadlo, ministr zhruba v půlhodinovém výkladu nastínil, oč ministerstvo školství pod jeho vedením usiluje a co připravuje, pak následovala debata.

Výroky, názory i vize ministra Chládka bývají v novinách často různě zpochybňovány, ironizovány, ba zesměšňovány. Například zavedení jednotných přijímacích zkoušek jako tzv. nepodkročitelné minimum nebo „efektivní řízení školského systému“, protože Chládka mrzí zánik okresních školských úřadů.

Ocenil jsem, že ministrův výklad byl velmi kultivovaný, bez funkcionářských frází a póz, prost úřednické hantýrky. Srozumitelně představil ucelenou a docela promyšlenou koncepci školství od předškolního vzdělávání, přípravných tříd až po třetí stupeň s různými formami studia a závěrečných zkoušek.

↗

Ministru Chládkovi jde také o prostupnost školství, aby určitým typem vzdělávání na třetím stupni se mladému člověku předčasně neuzavřela cesta za jiným poznáním, jak dozrává. Foto čssd.cz

S jeho (ministerskou) představou je možno souhlasit, nebo nesouhlasit, pokud její logiku nepřijmeme, ale logiku má. Pochopil jsem, že současný vzdělávací systém s velkou pravomocí zřizovatelů škol, ale i ředitelů škol má příliš individuální podobu, která nezaručuje, ba není schopna snižovat nerovnost ve vzdělávání (na školách stejného typu) a stěžuje podporu kvalitní výuky a podporu učitelů, protože podmínky jsou zbytečně nesouměřitelné a samy školy se často pokládají z různých malicherných důvodů za výlučné, ačkoli nejsou, nebo by dokonce neměly být.

Jakousi obecně požadovanou úroveň vzdělání na příslušných stupních by školy zajišťovat měly a státní školský systém by to měl garantovat, protože na školství, resp. vzdělávání jdou nemalé finanční prostředky z veřejných rozpočtů.