Municipium kanálových vpustí
Ondřej VaculíkSymbol „kanálová vpust“ je důsledkem asociality celého našeho soužití s Romy, resp. jejich postavení ve společnosti. Lidé, co je kradou, by se podle Ondřeje Vaculíka celkem snadno dali nasměrovat ke společensky prospěšnému dílu.
Serioznější sdělovací prostředky varují před volebním populismem požadujícím „zpřísnění imigrační politiky do EU“. Vzhledem k tomu, že u nás počet cizinců od roku 2008 pozvolna klesá, a nyní dosahuje zhruba 275 tisíc lidí (necelá čtyři procenta obyvatel), obávají se, že podstata varování například Okamurova Úsvitu, aby v zemi nežilo „příliš mnoho cizinců“, je podobná té, s níž pravicoví radikálové pod heslem „Čechy Čechům,“ táhnou na Romy. Cizinci totiž našincům neberou ani práci, zpravidla dělají to, o co my nemáme zájem. Skutečným tématem je „nepřizpůsobivost“ se skrytějším rasovým podtextem.
Snad i proto údajně osmnáct radnic ze Šluknovska žádá vládu o pomoc obávajíce se vzedmuté vlny protiromských nepokojů. Lidové noviny z 3. 5. 2014 v reportáži Kateřiny Eliášové popisují zážitek starosty Krásné Lípy Zbyňka Linharta, který ho přiměl k psaní dopisu premiérovi: „Šel jsem v pátek z práce domů a vidím další tři chybějící kanalizační vpusti. Ráno v sobotu si chci pospat a mí romští sousedé zrovna v půl sedmé rozřezávají lednici. Nemáme na ně žádné páky, je to pořád dokola.“
Mého kolegu z Krásné Lípy naprosto chápu, kradení kanálových vpustí se stává už symbolem asociálního chování Romů, slučuje v sobě jak rozkrádání obecního majetku, tak zákeřnost pasti na naše maminky s kočárky. Pro občany je to zároveň velice výmluvným svědectvím o neschopnosti radnice, zejména jejího starosty — a komunální volby se blíží. (Ó jak to znám!)
Já bych řešení problémů soužití s Romy / a nejen s nimi, ale dnes již vlastně se všemi sociálně slabými/nepřizpůsobivými našel. Nic světoborného, už dávno Béďa E. napsal knihu Podíl práce na polidštění opice. Práce, práce, práce! Nic jiného není těm lidem třeba! Nechápu dost dobře, proč se levice vymezovala proti tzv. veřejně prospěšným pracem. Aspoň to! Jistě v jiné formě. Ale jen práce může člověka rozvinout a naplnit jeho bytí.
Generace loserů, které vyrůstají bez práce musíme odbourat. Je to gro problému. Tatínek, který chodí do práce je vzorem svým dětem, ne že ne. Tatínek, který jde ráno na sedmou do práce, nenechá své potomky dlouho do noci běhat po venku a vyřvávat, neboť by se nevyspal.
Takže to by bylo popsáno co by mělo pomoci. Teď ale jak? Jak donutit kapitalistickou společnost, aby vrážela peníze do neproduktivních /kvůli volné soutěži/ investic? Jak donutit kapitalistu, který má plnou hubu toho, že by měli jít všichni „ Cikáni do práce!“, aby si tedy nechal vzít převahu zaměstnavatele, který může prohlásit, že „když se vám to nelíbí, můžete jít. Za branou na to místo čeká 50 dalších“?
Takže všechny ty „neziskovky“ by se měly zaměřit na to, jak vymyslet pro lidi práci. A dostat peníze teprve tehdy, až s něčím uskutečnitelným příjdou. Důstojný život není dostatek sociálních dávek. Důstojný život je život s prací. Tady by levice měla třímat prapor s vést lidi na barikády.
Je docela dost možné, že moje představa je z nějakých důvodů naivní. Nebo je to scifi. Prosil bych všechny, kteří vědí proč je to neuskutečnitelné, aby mi to vysvětlili. Byl bych jim vděčný.