Fáma místo příběhu
Saša UhlováVeřejné diskuze o Romech se vyznačují zvláštním rysem. V sále sedí vždy větší odborníci než v panelu, ale nemají bohužel dost prostoru. Ten si uzurpují pozvaní pseudohumanisté.
Vždycky když se nechám ukecat, abych někam šla a moudře pohovořila o levici, o médiích, o ženách, o rodině, o Romech, nebo o kombinaci těchto témat, při odchodu se pokaždé dušuju, že to bylo už opravdu naposled. Asi nemám schopnost vyjádřit v dostatečné zkratce to podstatné.
Minulou sobotu jsem takto zasedla v panelu brněnského sympozia „Dialog uprostřed Evropy“, které bylo tentokrát na téma „Lidé na okraji“. Sympozium pořádaly Společnost Bernarda Bolzana a mnichovská Ackermann-Gemeinde. Lidmi na okraji byli v sobotu dopoledne zejména Romové, protože kromě mě, moderátora a jednoho komunálního politika CSU, byli do panelu pozváni romská aktivistka Ivanka Čonková, vědecký spolupracovník Ústřední rady německých Sintů a Romů Herbert Heuß se znalostí situace Romů v jihovýchodní Evropě a maďarská socioložka Éva Kovács, která se Romy také zabývá.
kde je však ta fáma.
Jednoduchá fáma je sdělnější než komplikované pojednání:
Nebyli to ti dva policisté s Hromem a Bleskem na botách z ...? (stopáž vyčerpána)