Situace nejchudších lidí je kritická, neřeší ji stát ani města. Není pro ně práce, rovnocenné vzdělání ani dostatek důstojného bydlení. Sociální „časovaná bomba“ tiká. Až vybuchne, budou se představitelé státu a měst od situace distancovat a vydávat alibistická prohlášení - jako vždy při takových příležitostech. Společenská atmosféra nahrává asociálnímu chování politiků, chudí lidé, včetně těch Romů, kteří žijí v ghettech, jsou šmahem bráni jako paraziti, kteří se přiživují na ostatních.

Solidaritu, bez níž je společenská soudržnost nemožná, ponížila současná vláda na výrobu zákonů a opatření namířených v prvé řadě proti těm nejchudším. Jde o krátkozrakou politiku, sociální soudržnost je důležitá pro zdraví celé společnosti, odvíjí se od ní i spokojenost lidí majetnějších. To dobře věděli němečtí politici, kteří válkou zničenou zemi postavili na nohy zavedením sociálního státu - tento model byl skvělým evropským přínosem do diskuse o řešení vzájemného soužití.

Absence sociálního bydlení

Pro současnou situaci v České republice je příznačné, že média (kromě kauzy Přednádraží) začala o situaci v bydlení chudých lidí a protestech proti vládní politice s tím spjaté informovat až v momentě, kdy několik lidsko-právních aktivistů při pondělní demonstraci vniklo do budovy Ministerstva práce a sociálních věcí a nechalo se kvůli tomu zadržet policejními těžkooděnci. Ti vůči nim postupovali nevybíravě a surově, jak je policejním zvykem. Aktivistům za to patří dík. Ten patří i organizátorům akce z iniciativy Bydlení pro všechny.

Politika sociálního bydlení u nás prakticky neexistuje či v praxi nefunguje, jak má. Pro toto tvrzení existuje nespočet důkazů ze života lidí, o něž se zajímají pouze některé neziskové organizace - a i ty jsou leckdy perzekvovány, protože se snaží potřebným pomoci. Že to zní absurdně?

Ústí nad Labem, Předlice

Z ústeckých Předlic, kde je podle statika téměř třicet domů vadných, jsou postupně vystěhováváni lidé. Zatím museli odejít ti, kteří bydleli v jednom z domů v ulici Beneše Lounského, který statik označil za neobyvatelný. Nájemníci z dalších domů je ovšem budou brzy následovat, hrozí přitom, že mnozí z nich skončí na ulici, protože je už nebude kam ubytovat.

Mnohé budovy v Předlicích jsou ve špatném stavu. Majitelé, kterým tyto domy město před časem lehkomyslně rozprodalo, se o svůj majetek nestarají, nechávají ho chátrat. Někteří z nich si domy koupili, vzali si na ně hypotéku, ale do oprav se nehrnuli. Město vystěhovaným nájemníkům pomoci nechce, odvolává se na to, že náhradní bydlení jim má sehnat majitel. To je sice pravda, ale pokud tak majitel nečiní (což je tento případ), město je povinno se o ubytování svých občanů, kteří s ocitli v nouzi, postarat.

„Obec má ze zákona povinnost zajistit bydlení nájemníkům, kteří přišli o střechu nad hlavou, a je nutné se na to dobře připravit. Obec by to nemělo nepřiměřeně zatížit, na druhou stranu se o své občany starat musí. Případné náklady na zabezpečení domů má pak vymáhat na majitelích nemovitostí,“ napsal v článku k situaci v Ústí nad Labem pro server Romea.cz Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování. Zákon však ústecké radní příliš nezajímá.