Zatímco na sociálních sítích se ještě odehrávají boje plné plamenných obvinění, kdo že vlastně může za Zemana na Hradě (voliči, nevoliči, váhaví voliči, komunisti, vlastizrádci, idioti, hlupáci, typičtí Češi), počet výhrůžek emigrací vzrostl společně s počtem skupin, které ještě před Zemanovou inaugurací tak či onak prohlašují „Nejsi můj prezident", a šok z toho, že někteří si dovolili nevolit „morálně", ale sociálně dostává svého vrcholu (doufám, že opravdu skončí oním tolik kýženým odtržením Prahy od zbytku republiky - co jiného dělat s regionem, kde se ODSka volila v dobách, kdy jí zbytek republiky pomalu nemohl ani přijít na jméno), v reálném světě včera opět vzplály boje o dodržování toho, čím se tu každý slušný člověk tak rád zaklíná. Základních lidských práv.

S těmi je to totiž v českých zemích složité. Jak nedávno poznamenal můj kamarád Richard, jsou našim nejlepším vývozním artiklem. Můžeme se přetrhnout solidaritou s feministickými anarchistkami (toto sousloví si řekněte třikrát nahlas, nejlépe před zrcadlem) Pussy Riot, což je jistě v pořádku. Když se však rozhodne různorodá skupinka demonstrantů projevit solidaritu s těmi, jejichž základní lidská jsou porušována před našima očima, skončí to zatýkáním a policejní brutalitou. Navíc přímo v budově Ministerstva práce a sociálních věcí (TOP 09 - víc, než si myslíte).

Včerejší demonstrace Nenechme je skončit na ulici si kladla za cíl upozornil na dlouho neřešenou situaci v oblasti zacházení s Romy na severu Čech (tato situace je však obdobná s ostravským Přednádražím nebo jinými „vyloučenými lokalitami"). S těmi je to na Ústecku víc než složité — domy, ve kterých Romové najdou podnájem, patří nedohledatelným majitelům, kteří se o ně nestarají a domy tak chátrají.

V Předlicích se v listopadu minulého roku jeden dům zřítil a usmrtil jeho obyvatelku. Aby takové katastrofy byli ušetřeni i ostatní, našlo se jim přechodné bydlení — v tělocvičně. I přes snahu sociálních pracovníků z Konexe a Člověka v tísni a vlastní iniciativu Romů se pro ně nepodařilo sehnat bydlení a rodiny s dětmi skončily nakonec v otřesné ubytovně, která — světe div se — patří jednomu z pěti nejbohatších Čechů u nás — Radovanu Vítkovi. Ten se o ni — světe div se podruhé — vůbec nestará.

V prostředí injekčních stříkaček, štěnic a nepořádku tak za nektřesťanské peníze trávili Romové Vánoce i následný první měsíc tohoto roku. Ve čtvrtek 31 .ledna mají být vystěhováni. Pro komunitu, jejímž hlavním stavebním prvkem je rodina, což jí mimochodem pomáhá překonávat těžká období (lidé z většinové společnosti by se v situacích, ve kterých se nacházejí Romové, už dávno ocitli na ulici), se chystá dělení rodin — matky mají jít asi do azylových domů, otcové bůhví kam.

A to navzdory tomu, že se sami pokoušeli sehnat bydlení, na které mají i peníze. Jak správně podotkla jedna z řečnic včerejší demonstrace, Anna Šabatová, tomu se říká jednoduše: diskriminace.

To, jakým způsobem se vyvinula včerejší demonstrace sama, je už tak nějak kapitola sama o sobě. Poté, co malá skupina demonstrujících vnikla — ano, neoprávněně, jak jinak se to asi dělá — do nitra budovy Ministerstva práce, aby se pokusila jednat přímo s paní ministryní Müllerovou, byla k zásahu zavolána policie.

A to i přesto, že okupanti slíbili, že v klidu sami odejdou, dostane-li se jim záruky v podobě prohlášení do médií, že se během plánovaného čtvrtečního vystěhování nestane nic předlickým rodinám. Mezitím, co se ale hledal někdo, kdo by to těm několika řekl, přijeli těžkooděnci a rozjel se kolotoč zbytečného — a co víc, zbytečně brutálního — postupu proti těm, kteří byli nahoře.

V takových situacích si vždycky sama pro sebe říkám. Na bandu děcek sedících na zemi posíláme těžkooděnce, zatímco ožralý Janoušek poté, co málem přejede naschvál ženu, může v klidu telefonovat...

Za hlasitého skandování ostatních demonstrujících, kteří mezitím pronikli dovnitř do budovy, se se zatčenými zacházelo osvědčeným způsobem - o tom svědčí díry v sádrokartonové zdi způsobené mlácením. Jednu z těch větších udělal policista rovnou hlavou jedné z demonstrantek. Po nesmyslném, asi dvouhodinovém držení, jehož jediným cílem bylo odehnat zbytek demonstrantů a zajistit si další posily pro převoz, se po nepopsatelných policejních manévrech podařilo zadržené osoby cpát do auta — v tu chvíli už na místě bylo kolem čtyřiceti těžkooděnců, z nichž většina tvořila ochranný kordon před policejním antonem.

Absurditu toho celého pak završil výjev jakoby oživlý z Banksyho graffity. Přihížející začali po policii házet sněhové koule, policie se s hlasitým pokřikem „Hledí dolů!" organizovaně bránila, a k tomu pro jistotu zatkla a do jedoucího auta narvala ještě další lidi.

Co dělat... Za pár dní se tak jako tak můžou Romové ocitnout na ulici. V zimě. Systém vyplácení dávek na bydlení se v českém prostředí stal výnosným byznysem, takoví lidé, jako právě miliardář Radovan Vítek na chudobě systémově vydělávají tím, že zneužívají prostředí plné diskriminace a předsudků.

Vlastnit velké množství realit na severu Čech, brát od státu příspěvky po haldách, o domy se nestarat a vůbec nekomunikovat, to by se nedalo nazvat odpovědným podnikáním ani v případě, že by na takové jednání nedopláceli sociálně slabí. Takže co. Budeme se před souslovím „vyvlastnění ve veřejném zájmu" tvářit pořád pohoršeně?

A ještě jedna rada: až vás zase napadne si adoptovat černouška a v kavárně u vínka kámoškám povídat, jak jste solidární, zkuste někdy taky přijít na takovou demonstraci, nebo odjet za Prahu, do Ústí nad Labem, do Ostravy, kamkoliv. Slumy ne nepodobné těm v Africe tu máme taky, ale chápu, že na obrázku to přece jenom vypadá roztomileji než v realitě.