Závěrečné písemné práce
Ivana RecmanováU závěrečných prací nemá být klíčová jejich délka, ale kvalita. To samé platí pro rigorózní práci Marcela Chládka. Naopak přehnaný důraz na délku prací v českém prostředí často vede k jejich nižší kvalitě.
Jedna moje spolužačka ze střední si nedávno dala na Facebook odkaz na jednu závěrečnou práci z archivu Masarykovy univerzity, kterou okomentovala slovy, že ji přiměla k pláči, že něco takového mohlo projít. Pod status napsal někdo z jejích přátel: „Bakalářka na 16 stránek se vším všudy, jo? Tak to je dobrej vtípek.“
Zarazila jsem se. Šestnáct stránek? To je zhruba osm tisíc slov, ne? U nás na škole mají bakalářské práce maximální rozsah deset tisíc slov a diplomové práce většinou taktéž...
Když jsem se v diskuzi podivila nad tím, proč je a priori špatně, aby měla bakalářská šestnáct stránek, dozvěděla jsem se, že s takovýmhle rozsahem by těžko někdo odvedl kvalitní práci, že by se to dalo napsat za tři dny a doplňující text mimo tělo práce musí mít u nich na škole alespoň dvanáct stran.
Teď se zase chtělo brečet mně, protože jsem nedlouho předtím poslala svoji ročníkovou práci (povinnou pro třetí ročník ze čtyř na mém oboru) své vedoucí, která měla něco lehce nad deset stran a pracovala jsem na ní skoro půl roku.
Vlastně se divím, proč mě to udivilo. Když jsem byla na gymnáziu, pořád v České republice, všude okolo mě panovala představa, že čím delší seminární nebo závěrečná práce, tím lepší. V septimě jsem odevzdala práci, která měla něco kolem čtyřiceti stran. První část, takzvaná teoretická, bylo přepisování toho, co se týkalo tématu a bylo dostupné v literatuře.
Druhá část, praktická, už byla moje vlastní analýza. Ještě k tomu bylo nějaké shrnutí a hromada příloh. Ve škole jsem obhájila práci na 95 % (nevedli jsme klasickou stupnici jedna až pět) a poté se s ní umístila na třetím místě v krajské SOČ. Říkala jsem si, že asi tedy umím aspoň trochu psát odborné práce.
Po maturitě jsem nastoupila na vysokou školu ve Velké Británii, na jazykový obor, kde valná část hodnocení spočívala v esejích. Co je to esej, jsme si řekli někdy na gymnáziu, ale v reálu jsme ji nikdy na hodině nepsali. Vzhledem k tomu, že jsem slyšela, že eseje se učí britští studenti psát eseje už od základní školy, měla jsem obavy, že budu zaostávat.
1. Kolik slov tvoří normostranu?
Podle Jednoty tlumočníku a překladatelů má 1NS něco mezi 240 a 280 slovy. Jsou však značné rozdíly mezi jednotlivými jazyky - němčina má dlouhá slova, angličtina krátká a podle toho se jich vejde více nebo méně na stránku. Toto rozpětí je tedy čistě orientační a odvozovat sazbu za slovo od sazby za normostranu není optimální.
Na 16 normostran českého textu se vejde přibližně 4000 slov, tedy o polovinu méně než Vámi uváděných 8000 slov. (A teď si vezměte, kolipak slov zabere i jen jedna jediná položka v seznamu literatury, pokud plní formální náležitosti. Stejně tak první citace.)
2. Co je míněno termínem "závěrečná práce"?
Je rozdíl mezi útvarem „esej“, který patří mezi hlavní útvary vyžadované na anglosaských školách vyššího stupně - a které tedy zřejmě předkládáte na škole Vy - a mezi bakalářskou prací (seminární, magisterskou, disertační…), tak jak jsou požadovány v českém (a také např. německém a švýcarském) systému vyššího vzdělávání.
Kromě formální úpravy by měly takové práce v českém vzdělávacím prostředí splnit i určité obsahové požadavky. V podstatě jde o přípravu na samostanou akademickou činnost. Práce by měly po formální stránce splňovat kritéria na odborné články a publikace (včetně poznámkového aparátu a seznamu literatury). Pokud jde o poctivě odvedený kousek, zejména v hunanitních vědách, 16NS jednoduše nestačí. Nedivte se tedy, že Vaše kamarádka měla výhrady k šesnáctistránkové bakalářské práci. Bakalářská práce není esej.
3. A konečně – práce pana Chládka (nikoliv "závěrečná", ale rigorózní! Tedy měla by být na úrovni vyšší než magisterská práce!) byla zveřejněna na aktualne.cz (tusim) a média se rozhodně nepozastavila jen nad formou, ale i obsahem. Kromě nízkého počtu stran se totiž tato vyznačuji taktéž nízkým intelektuálním výkonem autora.
1. Anglictina ma mozna v prumeru kratsi slova, ale neprilis bohatou verbalni konjugaci, takze si casto vypomaha osobnimi zajmeny a prislovci. Navic prace nepiseme jen v anglictine, ale i spanelstine, italstine, nemcine, danstine a jinych jazycich, v zavislosti a tom, jaky obor studujeme. Kriterium je na me fakulte stejne pro vsechny jazyky.
U nas se do limitu slov pocitaji citace, nikoliv bibliografie, ale pokud clovek vickrat cituje, neopakuje plnou citaci, nybrz jen uvede zkratku, aby zbytecne neplytval mistem. Pokud vyjde jeden bibliograficky udaj prumerne na 15 slov a mate treba v praci 20 zdroju, tak to je cca 300 slov, coz neni mnoho.
2. Ve skole nepiseme jen eseje. Moje rocnikova prace neni esej. Moje bakalarska prace taktez nebude. Vsechny prace, at uz esejovite, ci neesejovite, se maji priblizit publikacnimu standardu. Kdo ho dosahne, muze svoji praci publikovat.
3. A rigorozni nema byt zaverecna? Mela jsem za to, ze to je nadstavba zaverecne prace, tzn. nepise se drive nez po dokonceni studia (a mela jsem za to, ze to je jen vylepseni diplomky). Kazdopadne porad nechapu, proc by bakalarska prace mela byt nutne delsi.
To, že Vy píšete práce i v jiných jazycích a další citace uvádíte zkratkou, nepočítáte bibliografii a Vaše škola má vůbec odlišné požadavky, jde poněkud stranou od toho, na co si stěžovala Vaše kamarádka a na co poukazuji já. 16 NS českého textu (včetně obsahu, citací a seznamu literatury) je na bakalářskou práci zoufale málo!.
Každá škola si určuje, jaké má požadavky na úpravu a rozsah předkládaných prací. Masarykova univerzita požaduje závaznou úpravu a doporučeje následující rozsahy: bakalářská diplomová práce 70tis. (tj. 38-9 NS), magisterská diplomová práce 140tis., disertační 180tis. Tak už jen proto by měla být bakalářská diplomová práce předkládaná na Masarykově univerzitě delší.
Tolik jen k FORMĚ. A k obsahé stránce - práce pana Chládka byla zveřejněna. Ne ovšem jako stručný plod génia, ale jako otřesný příklad toho, jak by taková práce neměla vypadat. Předpokládám, že ani práce kamarádky Vaší kamarádky nebyla publikována v odborném tisku.
Sdělení a náročnost zpracování nejsou nijak lineárně závislé na delce textu, v tom máte pravdu. Ale napsat studii v rozsahu řekněme padesáti normostran (to by tak odpovídalo stručné diplomce) vyžaduje jiné dovednosti než napsat patnáctistránkový článek. A přinejmenším u universitních oborů by tyto dovednosti měly podle mého názoru patřit k profilu absolventa.