O diskusi akademické a politické

Roman Šolc

Roman Šolc se zamýšlí nad rozdíly akademické a politické diskuse. Oba typy diskuse se řídí dosti odlišnými pravidly a sledují i velmi rozdílné cíle.

Před nějakým časem jsme v rozhovoru s kolegou z Právnické fakulty UK narazili na probíhající diskuse o soutěži Miss UK. V této souvislosti jsem si poněkud povzdechl nad její formou — jak nad tematickou strukturací, tak nad způsoby, jakými se mnohdy zachází s argumenty.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Univerzita Karlova. Foto Michal Kalášek, Mediafax

•Akademická diskuse je tvůrčím procesem poznání či hledání pravdy, přičemž možnosti jejího směřování a případného vyústění jsou víceméně neomezené. Politická diskuse je nástrojem prosazení určitých zájmů, ideologie či skutků, jimiž je ohraničen možný průběh diskuse a jež definují množinu jejích možných vyústění.

•Akademická diskuse je potenciálně nekonečná, kontinuální — každá odpověď vyvolává nové otázky, na některé otázky nacházíme stále nové odpovědi a některé otázky žádné odpovědi ani nemají. Politická diskuse směřuje vždy k nějakému závěru — rozhodnutí, činu, zkrátka pevnému bodu, od kterého se již nediskutuje.

•V akademické diskusi jsou diskutující partnery, souputníky. V politické diskusi jsou protivníky, soupeři.

•Úspěšnost akademické diskuse se odvíjí od kvality jejího průběhu coby tvůrčího procesu, výsledek není až tak podstatný — diskuse je tedy úspěšnou buď pro všechny diskutující, anebo pro žádného. Úspěšnost politické diskuse se odvíjí od dosaženého výsledku, na průběhu víceméně nezáleží — vítězem je ten, kdo prosadí svůj názor či zájem, ostatní jsou poražení.

•V akademické diskusi je zájmem všech účastníků argumentovat korektně, otevřeně a upřímně — jedině tak bude diskuse kvalitní, a tedy úspěšná. V politické diskusi je přípustné argumentovat v zájmu úspěchu nekorektně, falešně a účelově — kritériem úspěchu je dosažení cíle bez ohledu na prostředky.

Nechávám každému k úvaze, zda takovéto rozlišení považuje za vhodné, či ne. Ovšem i na základě vlastních zkušeností z univerzitního prostředí usuzuji, že alespoň zrnko pravdy v něm bude.

Je zajímavé, že titíž lidé se chovají (a argumentují) zcela jinak, účastní-li se jednou „akademické“ diskuse na nějaké vědecké, společenské či filosofické téma, a jindy „politické“ diskuse v rámci výkonu akademické samosprávy. V médiích reflektované diskuse politiků jsou ještě extrémnějším dokladem formální i faktické vzdálenosti „politické“ a „akademické“ diskuse.

Je na každém, aby zvážil, zda je to tak správně. Jen mi v hlavě vrtá otázka — pokud je toto rozlišení platné, lze vůbec vést „politickou“ diskusi a při tom zůstat intelektuálně poctivým?

    Diskuse
    ŠŠ
    February 20, 2014 v 11.2
    Zrnko pravdy na rozlišení
    diskuse akademické a diskuse politické skutečně existuje, jako existuje nemalé zrnko pravdy na rozlišení poctivé práce a různých forem podvodů. Ať je to práce jakákoli: řemeslná, obchodní, zemědělská - ba i politická. Jde o to, chceme- li tu práci vykonávat coby celistvé osobnosti s určitým pozitivním mravním profilem nebo vystupovat jednou coby Mr Hyde a podruhé jako Dr Jekyll.

    Jestliže je něco „pravdivé“ v tom smyslu, že to existuje, pak se to zřejmě stává pro mnohé tak „pravdivým“, že je třeba se tím řídit, neb účel světí prostředky, žeáno – nebo ne?