Studentský život a komerce

Roman Šolc

Ekonomické myšlení a logika „zisků a ztrát“ v úzce ekonomickém smyslu postupně pronikají do většiny oblastí života. Akademické prostředí se tomu prozatím bránilo, ale i zde aktuálně probíhá souboj mezi „nekomerčností“ a „komercí“.

Akademické prostředí se v dnešní době, v níž je mnoho sfér života podřízeno ekonomickému myšlení a logice „zisků a ztrát“ v úzce ekonomickém smyslu, snaží ze všech sil udržet si identitu světa, v němž vládnou hodnoty a ideje. Zde se primárně neuvažuje v rovině „co se nám vyplatí“, ale „co je v souladu s akademickými hodnotami“. Všudypřítomná komercionalizace tuto identitu samozřejmě permanentně latentně ohrožuje.

O komercionalizaci vědy a bádání se mluví a píše poměrně často a mnozí lidé si jsou tohoto nebezpečí vědomi. Vědecké bádání ovšem zdaleka není jedinou součástí života akademické obce — jak je to tedy s jeho dalšími součástmi?

V tomto článku bych se rád zaměřil na „komunitní život“ akademické obce, konkrétně studentů — i ten do jisté míry podléhá komercionalizaci. Jak působí a jak se k ní staví studenti, si můžeme demonstrovat na dvou konkrétních příkladech ze současnosti.

Komerce na ústupu?

První příklad se týká tradičního studentského majálesu — události, již slavně zobrazil Alois Jirásek v knize Filosofská historie. Tento studentský svátek se navenek projevuje jako veselý karneval s určitými typickými atributy, pod povrchem se ovšem skrývají závažnější myšlenky.

×